Jazyk je poklad národa

Nejposvátnějším pokladem každého národa je jazyk, kterým tak nalézá to nejlepší ze sebe, svou vlastní  podstatu. Nedávno jsem narazila na článek blogera který tvrdí, že  nejvíce náš jazyk ohrožují genderoví aktivisté.

Myslím, že nejvíce ho ničíme sami tím, jak snadno přejímáme cizí slova. Větu v perexu  jsem si vypůjčila z knížky Kafkovy zlé Čechy, kterou napsal Chritian Stolzl a kterou v roce 1997 vydalo nakladatelství Franze Kafky. Je to moc zajímavá knížka, ve které se autor snaží, na základě dosud neznámých dobových pramenů, zejména českého tisku té epochy interpretovat  existenci Franze Kafky z hlediska sociálně historických vazeb.

Konkrétně ta věta  o jazyku jakožto národním pokladu byla z článku poslance Karla Hermanna Wolfa, který se v březnu 1901 zabýval-cituji: "Bojem árijského tvůrčího ducha proti všemu semitskému a neněmeckému". V Ostdeutche Post tak navrhoval program regermanizace písemnictví, ve kterém požadovat odvrhnutí veškeré německé literatury sepsané židy:" Ať se tmavé oči černovlasých mládenečků rozhlížejí jakkoliv vlídně a chtivě očekávají recenze: Nejposvátnější poklad národa či rasy je jeho jazyk. Je třeba skončit se zaměňováním jihoněmeckého kmene, který historicky zaručeným právem pokládá výhodní oblast za svou vlastní německou zemi, se semitskou literární enklávou, která ovšem, když chce vyjádřit podstatu svého bytí, musí si vypůjčit náš německý jazyk." Ostdeutche Post 5.3. 1901 

Jinak knížka je zajímavá i proto, že kromě německého antisemitismu, který je notorickou součástí obrazu naší minulosti, ukazuje i na antisemitismus český, o kterém se zase až tak nemluví. Každopádně uvidíte Kafku a jeho život a dílo pod trošku jiným, velmi zajímavým úhlem pohledu. Děsivé jsou zejména pasáže, kde se popsují pogromy z roku 1918-tedy přesně před sto lety."K prvním výpadům došlo již na začátku prosince a dav opakovaně skandoval : "Pověste židy!" Kolemjdoucí židé byli napadáni, ikdyž nemluvili německy, již jen pro svůj židovský zjev (je zaručen výrok českého důstojníka, že již samotný židovský vzhled je provokace) Str. 101 Kafkovy zlé Čechy.  Ať už Kafku máte anebo nemáte rádi, je to každopádně  zajímavé čtení a věřím že v této knize najdete nejednu paralelu na dnešní svět.

A ještě bych se vrátila k blogerovi citovaném v perexu., který genderové aktivisty automaticky označí za nevzdělance-já je teda nemusím, ale vadí mi jen jeho způsob argumentace,

Potenciálním terčem nevzdělaných gender bojůvkářů mohou být například tyto nuance českého jazyka:1. Zastoupení obou rodů rodem jednímVěta „Učitelé rozdávali vysvědčení“ neznamená, že šlo o akci někde v klášterní škole na řeckém poloostrově Athos, kam nemají ženy přístup. A také neznamená, že vysvědčení rozdávali pouze učitelé – muži, zatímco učitelky – ženy zatím pily kávu ve sborovně. Ta věta pochopitelně znamená to, co všichni víme. Vysvědčení rozdávali paní učitelky i páni učitelé. Akorát věta „Učitelky a učitelé rozdávali vysvědčení“ je přeurčená, nad rámec potřeby popisná, nelibozvučná, prostě drhnoucí.Zdroj: https://mith.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=664369 

Vzhledem k feminizaci školství si na rozdíl od aktivistů i zmíněného  blogera myslím, že nejsprávnější variantou by bylo: "Vysvědčení rozdávaly učitelky." Tím vyhovíme představě autora blogu, že dvojitý podmět "učitelé a učitelky" je nad rámec potřeby a navíc to bude  zcela odpovídat změněné realitě  dnešního světa.Těch učitelů je v dnešním školství tak málo, že gramatický mužský rod je ve výše zmíněné větě možno zcela vypustit a bude to přesně popisné a nedrhnoucí.