Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Pane vyfotíte nás?

Dnes už díky chytrým mobilům,selfie-tyčím, dokonce i dronům, není problém by se individuálně cestující turista fotil co hrdlo ráčí, aniž by musel otravovat kolemjdoucí. Kdysi to byl ale problém, pokud jste nechtěli tahat stativ. 

Odchytnou někoho ochotného, aby vás vyfotit, byla někdy fuška. Pamatuji jak jsem jednou jako tlumočnice doprovázela jihokorejského novináře, který měl o Praze napsat reportáž pro nějaký prestižní časopis. Když jsme byli na mostě, byl nadšen nejen sochami, ale i panoramatem Malé Strany s Hradčanami v pozadí, a tak  požádal nějakého kolemjdoucího, aby nás spolu vyfotil. Ten ale zřejmě neuměl anglicky, protože když k němu Korejec zamířil s prosbou o snímek, začal před ním couvat, jakoby se ho bál. Zvedl ruce na znamení toho, že s tím nechce mít nic společného a odmítavě vrtěl hlavou.

Pan Chou nedokázal pochopit, že by mu někdo odmítl takovou maličkou laskavost  jako je stisknutí spouště a tak k němu pořád natahoval ruku s foťákem a nepřestával se usmívat. Tlusťoch ho začal obcházet jako by se ho štítil a jen zabručel: „Já ti nerozumím šikmoočko, dej mi pokoj.“

„On jen chce, abyste nás vyfotil,“ uklidnila jsem ho, ale on se  na mě ani nepodíval a odsekl.

“Jo třeba má ten krám rozbitý a pak ještě řekne, že jsem to udělal já a bude po mně za chtít prachy na opravu.“

Chtěla jsem mu podobným tónem odseknou, že  ten „krám“ je nejnovější produkt špičkového výrobce fotoaparátů, a že ten „šikmoočka“ je univerzitní profesor a vede prestižní korejský časopis, takže jakožto profesionální fotograf a šéfredaktor nebude mít žádný levný šmejd. Korejec se nepřestával usmívat, až mu šikmé oči téměř mizely mezi obočím a kulatými tvářemi a vyžadoval, abych mu přeložila, co ten pán říkal.

„Prý moc pospíchá,“ zalhala jsem s pocitem, že jsem zachránila pověst Čechů jakožto dobrosrdečných Slovanů. Proč by si v tak daleké cizině jako je Jižní Korea měli myslet, že jsme zemí nevychovaných hulvátů? 

Pan Chou jen pokýval hlavou, jako že to chápe, a snažil se odchytit dalšího chodce. Ten ale asi opravdu pospíchal, tvářil se hrozně ustaraně a ani nezpomalil,  takže usměvavého novináře málem srazil na zem. Zamračeně po nás šlehl očima, jako co tam překážíme a zmizel rychlostí prolétávajícího Supermana.

Ani tento neúspěšný pokus o sblížení s „přátelskými“ domorodci však panu Chou nedokázal vzít z tváře laskavost a vřelost. Připadal mi jako malé dítě, které nechápe, že svět není plný jen hodných tet a strýčků.

Teprve na třetí pokus se mu podařilo zastavit manželský pár. Paní se netvářila příliš nadšeně, ale její muž se ochotně ujal role fotografa a lámanou angličtinou nás dirigoval kam se máme postavit, aby Hradčany za našimi zády vynikly v celé své majestátní kráse. Když nám foťák vracel, pan Chou mu s rozzářeným úsměvem dlouze děkoval a uctivě přitom několikrát uklonil hlavou nejen směrem k němu, ale i k jeho manželce. Ta se jen kysele  zašklebila, chytila manžela za paži a vlekla ho pryč. 

„Prosím tě, aby ses kvůli nim nepodělal, zmalovaná blondýna se starým chlapem, a rákosníkem k tomu, to bude nejspíš nějaká šlapka se zákazníkem, a ty kolem nich poskakuješ jako kašpárek.“

„Chtěl jsem jen vyhovět, aby viděli, že my Češi jsme přátelský národ,“ bránil se pán chabě a bez diskuzí se nechal odvlékat.

„Ale nekecej, já dobře viděla, jak jsi na tý couře mohl oči nechat!“ odsekla,  a pak se po nás ještě jednou otočila a sjela nás jeduplným pohledem.  

V Jižní Koreji se takové pohledy možná díky kulturním odlišnostem interpretují jinak, a nebo byl pan Chou tak taktní, že nechtěl dát nic najevo, nevím. Dál se usmíval a žasl nad krásami Prahy, ale mně bylo po zbytek dne všelijak.

I takový obrázek někdy našinci dokážou cizincům předvádět, ale naštěstí jen výjimečně

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Libuše Palková | čtvrtek 7.6.2018 8:28 | karma článku: 17,77 | přečteno: 832x
  • Další články autora

Libuše Palková

Veřejná omluva

Ráda bych se tímto veřejně omluvila kolegovi blogerovi panu Klarovi, kterého jsem citovala v nedávném blogu, protože se mi nelíbilo když napsal, že ženy jsou bez obzoru. A tak jsem si, jak je mým dobrým zvykem, dovolila oponovat.

28.4.2019 v 6:35 | Karma: 10,61 | Přečteno: 934x | Diskuse| Osobní

Libuše Palková

Chcete mít vysokou karmu a čtenost?

Hlavní je samozřejmě výběr témat-nejvíce se zavděčíte kritikou islámu, imigrantů, feministek, EU, genderu, levičáků, sluníček, vítačů, Pražské kavárny. Populartitu vám zaručí pochvalné ódy na USA a Izrael, církev, judaismus

26.4.2019 v 8:31 | Karma: 6,43 | Přečteno: 587x | Diskuse| Ostatní

Libuše Palková

Jak se zbavit nepohodlného blogera

Ráda bych se vyjádřila k tomu proč jsem byla zmizena, pokud nezmizí i to. Všichni víme že po stažení určitého počtu blogů nebo smazaných komentářů přichází sankce. Takže se dá zařídit, aby nepohodlný bloger zmizel z hlavní strany.

26.4.2019 v 7:28 | Karma: 14,96 | Přečteno: 1087x | Diskuse| Osobní

Libuše Palková

Libo-li koprolit?

Jestli čekáte nějaký recept na novou vylepšenou verzi koprové omáčky, tak vás zklamu. To slovo nemá s koprovkou nebo koprem vůbec nic společného. Koprolit je totiž zkamenělý výkal. Z toho by si nikdo omáčku ani polévku asi nedal

25.4.2019 v 11:07 | Karma: 5,53 | Přečteno: 214x | Diskuse| Ostatní

Libuše Palková

Nobelovku pro zakladatele teroristické organizace?

Nedávno se zde jeden bloger zamyslel nad tím, že Nobelovu cenu za mír dostávají všelijací lidé, zmínil třeba Obamu nebo mladičkou aktivistku. Zapomněl však na zakladatele organizace, kterou mnohé země prohlásili za teroristickou.

24.4.2019 v 12:31 | Karma: 5,58 | Přečteno: 173x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  22:48

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Soud rozhodne o kastracích pro změnu pohlaví, Piráti s tím v koalici neuspěli

7. května 2024

Ústavní soud oznámí, zda operace zůstane podmínkou pro úřední změnu pohlaví. Česko je jedna z...

Místo Česka Rwanda? Nejasný osud ilegálních migrantů do Evropské unie

7. května 2024

Migračním paktem jsme udělali důležitý krok k řešení ilegální migrace, ale je potřeba pokračovat....

„Žiju jen z humanitární pomoci.“ Válka vehnala do bídy miliony Ukrajinců

7. května 2024

Premium Kdo se měl před válkou špatně, ten se po dvou letech jejího trvání má ještě hůř. Důsledkem...

Pravda o Vrběticích. Ruští agenti nebyli jen dva a proč mrtví Češi neměli šanci

7. května 2024

Premium Co předcházelo a co následovalo po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014? Kolik...

  • Počet článků 784
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1823x
Překladatelka, autorka vlastní tvorby, zvídavá cestovatelka, bloggerka, milovnice všeho dobrého co život nabízí. Hlavou jsem realista, tvářím se občas jako pesimista, ale srdcem jsem nenapravitelný optimista. Vypadám možná jako bojovnice, ale to jsou jen mimikry kterými chci ochránit tu příliš citlivou a zranitelnou holku uvnitř. Po přeložení asi deseti knih z angličtiny mě napadlo, co kdybych zkusila napsat něco sama- zatím mi vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den. Rozhodně se nepovažuji za spisovatelku-jsem jen zapisovatelka příběhů, které píše život, a které vidím kolem sebe. Baví mě rozplétat sítě vzájemných vztahů, kterými jsme všichni neviditelně propojeni, a objevovat souvislosti v předivu života. Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní. Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Seznam rubrik