Láska přes sms
Komunikovat s miláčkem jen přes sms je nesmírně praktické. Kdybych mu volala a zrovna vedle něho stála ta jeho, mohl by to sice vždycky nějak zakecat a zavolat mi zpět jakmile by to šlo, ale nějak se mi to příčí. Nechci mu dělat problémy, kdyby ta jeho furie na náš vztah přišla, ještě by ho třeba vyhodila z domu a on by se ke mně chtěl nastěhovat. A já jsem už zvyklá na své pohodlí. Navíc mi není příjemná představa, že zatímco budu zamilovaně vrkat do telefonu, on bude couvat z jejího doslechu. Konec konců taková stručná láska přes SMS má své výhody a vztah vydrží dlouho romantický, protože jeden druhému se tak rychle neomrzí. Člověk nemusí mít strach , že se opakuje, ani nemusí otráveně říkat:“Ale to už jsi mi říkal tisíckrát, miláčku.“
A také je to praktické, oba máme časově náročné zaměstnání a tak na nějaké dlouhé vykecávání nemáme čas. Takže nám ke štěstí zcela stačí stručné zprávičky typu:
Miluji tě, myslím na tebe.
Já taky a jak je?
Vše OK, a u tebe?
Taky OK, kdy tě uvidím?
Tak třeba dnes v pět u mě.
OK pá.
A takhle nám to funguje už několik let. Já vlastně vztahy se ženatými nikdy neschvalovala, ale když jsem ho poprvé uviděla, nemohla jsem si pomoci. Okamžitě jsem věděla, že to je muž mých snů. A tak to začalo.
Jednou večer jsem se dívala na nějaký romantický film o lásce a přitom popíjela víno. Většinou se na takové blbosti nedívám, ale byla jsem tak unavená z práce, že mi bylo celkem jedno, na co čučím. Když ale došlo na svatbu a zamilovaný pár odjel na svatební cestu na Bali, najednou mě to nějak dojalo. Asi jak jsem byla unavená, anebo jsem toho moc vypila, nevím. Přestože jsem vždy tvrdila, že jsem emancipovaná nezávislá a samostatná ženská, která chlapa potřebuje jen pro trochu občasného sexu, najednou mě při pohledu na ty šťastné novomanžely napadlo, že vztah s ženáčem není to pravé, co potřebuji. Ne že bych toužila po nějakých romantických blábolech a držení za ručičku, ale pořád se o něj dělit s jeho ženou? On sice tvrdí, že spolu už dávno nespí, ale věřte chlapovi.
Zapípal mobil. To je snad telepatie, právě na něj myslím a on myslí na mě…možná mu křivdím a je v tom víc než sex.
Mohl bych se u tebe stavit? Není moc pozdě? četla jsem na displeji
Napřed jsem se zaradovala, že ho budu moci obejmout a zulíbat, ale pak mě zarazilo, proč se ozývá tak pozdě večer. Možná se jeho manželka někde zdržela, a on by si chtěl zašpásovat, aby využil okamžiku nenadálé svobody. Přestože jsem proti špásování nikdy nic neměla, v tu chvíli mi, nejspíš vlivem té přiblblé romantické telenovely v kombinaci s alkoholem a únavou, došlo v mozku k nějakému zkratu a já se začala chovat jako cvok.
Nepotřebuji jen sex, potřebuji taky trochu lásky, vyťukala jsem s jistými potížemi do mobilu a odeslala. Téměř vzápětí tu byla odpověď: Ale já ti sex nenabízel…
Co to má sakra znamenat? Zbabělec jeden! Naráží snad na to, že jsem při našem seznámení byla trochu aktivnější než on? Ne že bych ho vyloženě sváděla, ale...
Ty zbabělče, odepsala jsem, ale než jsem stiskla tlačítko ODESLAT stačila jsem si všimnout, že zpráva nepřišla z mobilu mého milovaného.
Hrklo ve mně, nasadila jsem si brýle a podívala se na displej. Ta zpráva byla od kolegy z práce…Kdybych nebyla líná a vzala si ty brýle hned, tak se to nestalo. Teď jsem si vzpomněla, jak jsem se s kolegou domlouvala, že si večer přijde pro nějaké materiály. Ten se musel divit, co mu to píšu o sexu a lásce. Panebože, to jsem husa.
Sorry to nebylo pro tebe, informovala jsem kolegu, a místo abych se radovala, že ta trapná SMS o potřebě lásky nedorazila k mému milému, vyhledala jsem ji znovu v seznamu odeslaných zpráv a opět zmáčkla ,tentokrát na správnou adresu. Kdybych tolik nepila, určitě bych si uvědomila, že je lepší být za blbce před kolegou, na kterém mi nezáleží, než před svým milovaným idolem. Vždycky jsem mu přece tvrdila, že mi ty naše občasné schůzky plné sexu docela stačí, a teď se budu hloupě doprošovat takového vrtkavého a nestálého citu, jako je láska. Hodila jsem do sebe další skleničku, abych spláchla frustraci z toho, že jsem sama sebe tak zklamala.
Mobil opět pípl. Nedočkavě jsem po něm hrábla, ale zase to byl ten otrava z práce.
Já ti sex nikdy nenabízel jen proto, že jsem si netroufl, ale kdybys chtěla…
Chudák, zastyděla jsem se. Vždyť on je to v podstatě takovej dobrák…Ale nemůže mi blokovat mobil teď, když čekám zprávu od toho svého.
Zapomeň na to, jen jsem si popletla tlačítka, ty materiály ti přinesu zítra, teď už je pozdě, vyťukala jsem v rychlosti a odeslala.Určitě tam byly nějaké překlepy, když píšu takhle rychle tak si pletu písmena, ale což, víc za blbce už před ním být nemůžu. Nalila jsem si skleničku abych spláchla nepříjemný pocit z toho, jak jsem se blamovala.
Mobil zase pípl a na displeji bylo konečně to správné jméno, které jsem čekala.
Nevím co to má znamenat, ale teď to nemůžeme probírat, zavolám ti zítra, pá, líbám tě.
Na okamžik jsem se rozněžnila nad tím, že mě líbá, ale vzápětí mě popadla zuřivost. Co asi dělá, že mi nemůže ani pořádně odpovědět? Proč odpovídá tak věcně a chladně na mé zoufalé volání po lásce? Asi je ta jeho čůza doma a on se bojí, aby se něčeho nedomákla. Anebo se na ni zrovna chystal skočit a objet ji, a mně bude tvrdit, že spolu nic nemají, že mají dokonce oddělené ložnice. Pche, na to mu neskočím. Byla jsem vzteky bez sebe. Budeme si muset nalít čistého vína hošánku, pomyslela jsem si, zatímco jsem si nalévala další skleničku. Tentokrát na kuráž, abych dokázala napsat něco, co tomu mizerovi ukáže, že nejsem žádná onuce. Chtělo by to něco duchaplného, hlubokomyslného, kultivovaného a inteligentního, aby viděl o co ve mně přichází…
Nejsi jedinej chlap na světě, táhni k čertu !
To bylo jediné na co jsem se v tu chvíli zmohla. Po odeslání toho šíleného sdělení jsem do sebe hodila poslední skleničku a upadla do komatu.
Když jsem se druhý ráno probrala a vzpomněla si na své večerní řádění, polilo mě horko. Co mě to popadlo? Už nikdy nebudu pít! Teda určitě ne tak moc, jako včera. Ale jak mu to vysvětlím? Kdyby mi něco takového napsal on, tak bych ho měla za ubožáka. Alespoň omluvit bych se měla.
Sorry, byla jsem maličko opilá, napsala jsem s jistým sebezapřením.
Netušil jsem, že chodím s alkoholičkou...odpověděl vzápětí
Byla jsem nešťastná, že nejsi se mnou, takže jsem se opila kvůli tobě. Vlastně za to můžeš jen a jen ty.
Nebylo to právě prohlášení v mém stylu, asi nějaká rezidua alkoholu z včerejška. Žádná odpověď ale nepřicházela, nejspíš i jeho má slova zaskočila. Oblékla jsem se a běžela do práce, materiály pro kolegu jsem samozřejmě zapomněla.
Do oběda mobil nepípl a mně hrdost bránila v tom, abych se doprošovala, i když jsem si uvědomovala, že bych mu tu stupidní SMS měla vysvětlit jinak než tím, že jsem byla jako dělo.To že jsem byla unavená, by asi jako omluvu nebral, a že mě dojala ta zamilovaná televizní slátanina by radši ani neříkala. Přiznání, že se dívám na romantické telenovely by v jeho očích bylo asi horší než představa, že chodí s alkoholičkou.
Ve čtyři odpoledne jsem to už nevydržela a napsala mu.
Mohl bys alespoň odepsat, že to chápeš.
Těžko můžu chápat, že mě pro nic za nic posíláš k čertu, uráčil se konečně odpovědět. Já bych ti něco takového nikdy nenapsal.
Ty jsi prostě pan dokonalej, ale já ne, a na rozdíl od tebe mám občas emoce tak silné, že podlomí mé sebeovládání.
Zase si dával s odpovědí trochu načas. Napadlo mě, že bych měla ještě něco dodat.
Ale jestli ti vadí, že nejsem tak dokonalá jako ty, můžeme to hned skončit, a ty budeš ještě dokonalejší, protože už nebudeš musel lhát své manželce a podvádět ji.
Tvé myšlenkové přemety jsou neuvěřitelné, odepsal.
Možná, ale poslat někoho k čertu není takový hřích, jako podvádět vlastní manželku. Použít nějaké to silnější slovíčko není tak hnusný, jako být nevěrný.
Bylo mi jasné, že teď jsem to pohnojila úplně. Za pár dní od něho přesto přišla stručná SMS.
Válka nebo mír?
Já válku nikdy nechtěla, vždycky jsem si myslela, že mír a láska jsou lepší než boj, ale to je právě ten problém, ty ode mě nechceš lásku, ale jenom sex. Při odesílání právě napsaného jsem si uvědomila, že SMS jsou určené pro krátká sdělení, zatímco já mu píšu hotové romány. Navíc ani obsahově to nebylo nejspíš to, co asi očekával a na co byl ode mne zvyklý, ale byla jsem v tu chvíli trošku naměkko, protože jsem právě zapíjela tu naši ztracenou lásku.
Odpověděl vzápětí: Nechceš si o tom promluvit?
OK.
Tak v kolik?
V pět u mě.
OK
Pa.
Libuše Palková
Veřejná omluva
Ráda bych se tímto veřejně omluvila kolegovi blogerovi panu Klarovi, kterého jsem citovala v nedávném blogu, protože se mi nelíbilo když napsal, že ženy jsou bez obzoru. A tak jsem si, jak je mým dobrým zvykem, dovolila oponovat.
Libuše Palková
Chcete mít vysokou karmu a čtenost?
Hlavní je samozřejmě výběr témat-nejvíce se zavděčíte kritikou islámu, imigrantů, feministek, EU, genderu, levičáků, sluníček, vítačů, Pražské kavárny. Populartitu vám zaručí pochvalné ódy na USA a Izrael, církev, judaismus
Libuše Palková
Jak se zbavit nepohodlného blogera
Ráda bych se vyjádřila k tomu proč jsem byla zmizena, pokud nezmizí i to. Všichni víme že po stažení určitého počtu blogů nebo smazaných komentářů přichází sankce. Takže se dá zařídit, aby nepohodlný bloger zmizel z hlavní strany.
Libuše Palková
Libo-li koprolit?
Jestli čekáte nějaký recept na novou vylepšenou verzi koprové omáčky, tak vás zklamu. To slovo nemá s koprovkou nebo koprem vůbec nic společného. Koprolit je totiž zkamenělý výkal. Z toho by si nikdo omáčku ani polévku asi nedal
Libuše Palková
Nobelovku pro zakladatele teroristické organizace?
Nedávno se zde jeden bloger zamyslel nad tím, že Nobelovu cenu za mír dostávají všelijací lidé, zmínil třeba Obamu nebo mladičkou aktivistku. Zapomněl však na zakladatele organizace, kterou mnohé země prohlásili za teroristickou.
Libuše Palková
Konec světa
Nemám na mysli apokalypsu nebo katastrofu, která ukončí existenci naší planety, jak to předpovídali třeba Mayové nebo Nostradamus, ale místo kde končí Evropa.Tedy konec ne ve smyslu časovém ale prostorovém či přesněji geografickém
Libuše Palková
Co vás napadne při pohledu na zlatý déšť?
Zlatý déšť už pomalu odkvétá. V okolí našeho domu je keřů hned několik a pořád jsou ještě krásné. Ráda se u těchto prvních poslů jara zastavím, teda jedněch z prvních a potěším zrak pohledem do syté žluti jejich drobných kvítků. .
Libuše Palková
Tušíte kde se nachází střed Itálie?
S hledáním geografického středu a skutečného centra Apenninského poloostrova je to tak trochu jako s hledáním bodu G. Každý tvrdí že ví, kde to je, ale jejich názory se různí a tak to vypadá, že těch pravých středů je hned několik
Libuše Palková
Sybila s bobkový listem
Zní to možná jako nějaký prapodivný recept, ale kdo četl můj předchozí blog o výletě za Kumskou Sybilou už tuší, že je tu slíbené dokončení popisu mé dávné cesty do jedné z nejzajímavějších částí Itálie.
Libuše Palková
Rozkvetlé Kladno
Jaro dorazilo už i na Kladno a všechno tu kvete a voní. Kdo tu nebyl asi netuší, že Kladno je plné parků, lesoparků a jiných zelených ploch. Vyhrálo dokonce několik soutěží a je nositelem mnoha ocenění za péči o životní prostředí.
Libuše Palková
Poslední večeře jako opulentní hody
Snad nepřekvapí, že právě dnes hodlám psát o Poslední večeři. Miluju výtvarné umění, a tak vám představím tři nejzajímavější, nebo možná nejvíce diskutovaná malířská plátna, jejichž autoři se tomuto náboženskému motivu věnovali.
Libuše Palková
Hysteron proteron
Pokud mě chcete opravit, že se to píše jinak, tak ne, nebojte, nechci psát o histriónech, kteří se v mužské populaci vyskytují poměrně často a pár bych se jich našlo i zde na blogu. Mám na mysli rétorickou či slohovou figuru.
Libuše Palková
Ty letošní nominace to byla ale bída
Nepřipadá vám podobné prohlášení přinejmenším nezdvořilé vůči nominovaným? Zdá se vám, že kdo tohle pronesl, postrádá elementární lidskou slušnost? Umíte si představit že by nějaká žena takto komentovala výběr v mužské kategorii?
Libuše Palková
Nevěstinec v koncentráku
Již Arnošt Lustig kdysi toto ožehavé téma zmínil ve svém vyprávění když líčil, jak někteří vězni si mohli dovolit i prostitutky. Podrobněji o tomto jevu informuje dokument Ty proklaté hodiny večer", který natočila Andrea Osterová.
Libuše Palková
Nechceme imigranty
Je zajímavé kolik lidí tu píše, jak nemají rádi Rusy a imigranty, a pokud jsou to nemakačanové, kteří žijí ze sociálního systému bohatého Západu, tak by je hned poslali pryč .Ale když se jim to hodí, najednou nic z toho nevadí
Libuše Palková
Kam zmizela druhá nejlepší blogerka?
Zdá se vám že jsem už dlouho neslyšeli o loni oceněné blogerce paní Pilloni? Dostala cenu a zmizela...má co chtěla a my svým způsobem také. Nebojte, dělá nám jen samou čest nadále a šíří dobré jméno zdejšího stavu blogerského.....
Libuše Palková
Pražská náplava na Kladně
A co se ti prosím tě stalo? ptají se mě ohromeně Kladeňáci, když jim při seznamování sdělím, že jsem se na Kladno přistěhovala z Prahy. Jak tě proboha napadlo, že chceš bydlet právě tady? diví se moji noví kámoši a kamarádky.
Libuše Palková
Italské sýry jsou nejlepší na světě
Ikdyž italštinu ovládáte poměrně slušně, některé italské svátky mají těžko přeložitelný a bez znalosti reálií nepochopitelný název, takže dokud se nevrhnete do víru dění a slavení, netušíte o co jde a co vás čeká...nebo se zeptáte
Libuše Palková
Už jste jedli specialitu zvanou hadry?
Jak jsem v předešlých článcích už popsala, v Itálii se pořád někde něco slaví. Nějaká ta sagra nebo festa, se koná prakticky kdekoliv a kdykoliv. Hlavní je vědět přesně o co jde a co se slaví, aby jste se pak nedivili jako já
Libuše Palková
Jack Rozparovač podruhé
Letos v březnu proběhla tiskem zpráva, že je konečně známa identita jednoho z nejsadičtějších masových vrahů: Nejspíš to byl polský žid a emigrant Kosminski. Jenže jak se zdá další z potencionálních podezřelých měli podobný původ
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 784
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1823x