Čeká nás změna státního znaku?

Vzhledem k tomu, že Brusel neustále vydává nová nesmyslná nařízení, nikoho by zřejmě nepřekvapilo, kdyby všem členským zemím nařídil aktualizaci státních znaků, aby lépe odpovídaly současné situaci té které země.

Upřímně řečeno, ten náš dvouocasý lev se stejně za minulého režimu zkompromitoval sovětskou pěticípou hvězdou, co měl nad hlavou místo korunky, a když už likvidujeme vše, co nám tu nepříjemnou minulost připomíná, třeba i povinné zubní prohlídky na školách nebo pití mléka, tak bychom měli zrevidovat i toho lva. Konec konců neodpovídá to skutečnosti-lev je silné zvíře které se statečně bije, zatímco my jsme například jak po Mnichově, tak během sovětské invaze, spíše jak kočka domácí jen tak prskali a občas sekli drápkem.

Navíc lev, podobně jako svatováclavská orlice, jsou zvířata v heraldice častá a jsou to celkem běžné symboly, ale my  chceme vždy nějaké extrabuřty, něco jiného než ostatní čím se můžeme lišit-jako třeba teď když se mají zpřísnit zákony na držení zbraní, nebo když se naposled hlasovalo v OSN o uznání palestinského státu, byli jsme kromě USA jediný, kdo byl proti. Prostě vždy extra, vždy proti všem, proti proudu. I heslo s jakým jsme se před časem ujali předsednictví-my jim to osladíme-vypovídá o naší národní povaze více než dost.

Když jsme u těch zbraní, tak mě napadá, že bychom místo lva mohli mít ve znaku Amorka-boha lásky.Ten má taky holý zadek, pusu plnou lásky a míru a přitom je ozbrojený.

Že naše životní úroveň a kupní síla obyvatel stále pokulhává za západní Evropou je známo, dokonce i čtvrt století po slavné Sametovce se mluví o tom, že jsme levná montovna, pracovní kolonie a popelnice na odpadky, které neprodají na Západě, tak tady se prodají v nadnárodních řetězcích dokonce za vyšší cenu, než tam, kde mají vyšší platy. A 200 000 bezdomovců na tak malou zemičku je také dost. Takže kritérium holého Amorkova zadku splňujeme. Navíc je to in-na instagramu a facebooku se to hemží selfíčky nahých zadnic. Takže budem světoví.

A co více. Amorek je přece bůh lásky  řecké mytologie, a když jsme se nedávno tak zlobili, že Lidl umazal řeckým kostelíkům kříže, tak bychom alespoň předvedli, na které straně stojíme.

Co se týče té lásky-církevní restituce jsou jasným příkladem, že láska k bližnímu je naší prioritou, ikdyž s právě zmíněnými bezdomovci by to mohl někdo zpochybnit a připomenout třeba svatého Martina, který se dělil s žebrákem o plášť. Ale přestavět církevní objekty na hotely pro bohaté cizince je lukrativnější, než udělat tam třeba levné sociální bydlení, to musí každý uznat. Jak by mohli kněží kázat že chudoba cti netratí, když by neměli vyrovnaný příjem, a účel světí prostředky, takže svatá církev si přece se svým majetkem může dělat co chce.

A poslední Amorkův atribut-tedy šíp-to splňujeme také. Nebudeme tvrdit, že zbrojařský průmysl  u nás neexistuje, a navíc jsme domovinou slavného semtexu-trhaviny teroristů. A to, jak se u nás bojuje proti zpřísnění zákona o dodržení zbraní, je přímo emblematické- Amorek, který ve jménu dosažení lásky neváhá střílet. Jeden z argumentů, že máme v Evropě možná ty nejlepší zákony ohledně držení zbraní  nejspíš jen znamená, že jsou nejvíce benevolentní. V zemi, kde je alkoholismu tak velkým problémem, a kde na dálnicích lidé svou agresivitu předvádí téměř denně-projela jsem kus světa ale tolik vybržďujících magorů jsem nikde neviděla - tak taková země by v nakládáni se zbraněmi skutečně měla být opatrná.

A když jsme u toho alkoholu, nebyl by nakonec místo Amorka na našem státním znaku vhodnější Bakchus?