Život je neustálá změna

Jedna z opravdu nepříjemných věcí, díky nimž průvodce musí být stále ve střehu, jsou neustálé změny názvů hotelů: z Atria je Hilton, Forum je Corinthia, z Penty je zase Hilton Staré Město

Internacional se přejmenoval na Holiday Inn, aby z něj by zanedlouho Plaza Crown…ale že změní jméno i taková legenda jako Alcron to bych nečekala.

A úplně nejhorší je když jsou dva hotely podobného jména. Jednou jsem měla skupinu v hotelu Eliza, jenže mi program neposlali jako obvykle e-mailem ale dispozice mi jen v rychlosti sdělili přes telefon, protože to byla rychlovka. Nebyla jsem si zcela jistá, kde zmíněný hotel je, ale nechtěla jsem se ptát, abych nevypadala jako blbec. Ve Zlatých stránkách jsem našla hotel Elizza na Praze 10. Jenže pak jsem zazmatkovala a nebyla si jistá, jestli ta slečna neříkala Elizé, tedy s dlouhým é, a nebo jestli neřekla, že má klienty v Elize? Kdyby řekla jsou v hotelu Eliza tak jsem nemusela váhat, ale takhle mi to vrtalo palicí.Tak jsem zavolala na recepci hotelu Elizza a měla jsem štěstí.  Recepční měl zřejmě dobrou náladu, nebo byl zvyklý že k té záměně jmen dochází častěji. Nicméně mě informoval, že existuje ještě jiný hotel podobného jména, ale není ještě ve Zlatých stránkách, protože je fungl nový a jmenuje se Elysee.

Jindy jsem vezla klienty do hotelu, neměla jsem ani písemné dispozice, jen mi dívka v cestovce řekla, že jedou do hotelu Palé…čímž myslela, jak vyšlo později najevo hotel Palais. Byl nově otevřený a já vůbec netušila, že existuje, znala jsem jen Palace u Václaváku,  a tak jsem se domnívala, že když slečna z cestovky říkala Palé, že se má na mysli právě ten, jen to trochu přehnala s výslovností a jméno zkomolila. Nemám ve zvyku lidi opravovat, ale tentokrát se mi to málem vymstilo. Na poslední chvíli se tehdy vysvětlilo, protože jsem se náhodou podívala jednomu z klientů do voucheru, takže nakonec jsem je  odvezla do správného ubytovacího zařízení.

Ale kromě změn názvů jsou to i jiné změny které číhají na  průvodce pokud jen trochu povolí jeho ostražitost.

Jednou jsem na Hradě turistům říkala, ať si všimnou trůnu, který stojí mezi okny, a ze zvyku jsem mávla rukou tam, kde vždycky stál. Ale oni začali protestovat, že žádný trůn nevidí, tak jsem se otočila a on tam fakt nebyl. Převedla  jsem do legrace s tím že ho asi někdo přes noc ukradl, ale připadala jsem si jako blbec. Až pak jsem zjistila, že ho dočasně přemístili na výstavu o Karlu IV.

Ale někdy k tomu aby se průvodce znelíbil stačí i maličkost: Jednou jsem musela převzít skupinu Američanů  po kolegyni, kterou z akce odvolali. To se občas stává, zejména pokud není dotyčná dostatečně připravená nebo si jen nesedne s tourleaderem. Proto jsem se obzvláště snažila, byla k nim ochotnější než obvykle, jen abych napravila jejich případné zklamání z nedostatečné profesionality pražských průvodců. Když jsem pak byla v cestovce na vyúčtování zmíněné akce, dozvěděla jsem se, že mou předchůdkyni z odvolali jen proto, že kouřila. Byla silná kuřačka takže když po dvou hodinách jízdy, během transferu z Norimberka do Prahy, vypadla na parkovišti z autobusu, už se jen třásla na to, jak si zapálí. Sotva si dala prvního čouda, už se na ni sesypali a začali se na něco vyptávat, a pak si stěžovali, že průvodkyně jim odpovídá s cigaretou v ústech.

Nicméně tehdy jsem si uvědomila, že ani sebelepší jazyková a odborná průprava nemusí být nic platná, stačí aby si průvodce zakouřil mezi nekuřáky a má problém. Já si od té doby dávám pozor i na žvýkání. Je fakt že obliba žvýkačky k nám vlastně také přišla z Ameriky, ale stejně…