Kolikrát za noc si vrznete?

11. 01. 2019 8:05:15
Doufám že to není příliš impertinentní otázka, ale docela by mě zajímalo, kolikrát za večer, nebo možná i za noc, dostanete tak silnou a neodolatelnou chuť, že musíte vstát a jít do kuchyně, abyste tam hledali něco dobrého na zub?

Mně se to stává docela často, hlavně když poslechnu ty zcestné rady výživových odborníků, že po osmnácté hodině by se už nemělo jíst, pokud chcete zhubnout. Občas to vydržím, dám si lehkou večeři a po televizi si jdu si lehnou. Jenže pak se převaluju v posteli a nemůžu zabrat, protože s prázdným žaludkem se usíná špatně.

Ale ikdyž náhodou usnu, tak se třeba ve dvě ráno vzbudím tím, jak hlasitě mi kručí v břiše hlady, a útroby mi doslova svírají křeče, takže je mi v tu chvíli jasné, že pokud něco malého nezakousnu, tak do rána neusnu.A tak vstanu a běhám po kuchyni, otvírám skříňky a šuplíky kuchyňské linky v zoufalé snaze najít sušeny, piškoty nebo alespoň cornflaky. Pokud si chuťové buňky poručí něco slaného, zamířím do lednice-kousek sýra, olivy, kyselé okurky, to se přece najde v každé slušné domácnosti. Někdy otevřu i dvířka svého baru, který mám hned vedle televize. Ne za účelem konzumace alkoholu (ikdyž někdy....), ale mám tam pochutiny, které nabízím návštěvám, a které se právě s popíjením vhodně snoubí: slané tyčinky, oříšky, chipsy, čokoláda...

No a při tom plenění zásob občas některá dvířka vrznou. Některá jen slabounce a zlehoučka, jiná silněji, ba vrznou i některé šuplíky, dveře od lednice, ale nejvíc vržou dveře od špajzky. Až mám někdy obavy, jestli to vrzání není slyšet u sousedů, protože v noci se zvuky rozléhají intenzivněji. Aby mě pak nepomlouvali, že tam v noci kdovíco provádím.

A pak, když se uspokojená, malátná, příjemně unavená tou likvidací zásob a vyklizením všech možných i nemožných skladovacích prostorů, s krásným pocitem tepla v žaludku navracím do ložnice, vrznou někdy i parkety, nemluvě o vrzající posteli když uléhám a zase vstávám. .Takže já si v průměru tak čtyřikrát za noc vrznu určitě, ale někdy i pětkrát šestkrát, podle toho jak rychle se mi podaří nějakou mňamku vypátrat a kolik těch dvířek musím otvírat.

Ale někdy ani jednou za noc, fakt, přísahám, někdy se dokážu tak vybičovat a ovládat, že tomu žracímu chtíči odolám.Třeba když nezapnu džíny anebo v televizi vidím nějakou hodně hubenou herečku tak se naštvu a vydržím. Ale pak zas mám dny, kdy mě vášně prostě přemůžou a já té touze podlehnu, a to se dveře od lednice špajzky a skříněk netrhnou.

A tak mě napadá, až zas ucítím, že to na mě leze, teda mám na mysli ty žrací nálady, tak ty dveře od špajzu nechám radši rovnou otevřený, abych sousedy tím věčným vrzáním nerušila. Anebo by to chtělo namazat?

obrázek pixabay.com

Autor: Libuše Palková | pátek 11.1.2019 8:05 | karma článku: 37.90 | přečteno: 12417x

Další články blogera

Libuše Palková

Kdo má krev na rukách tentokrát?

Když před časem došlo k teroristickému útoku, při němž zahynulo několik lidí na vánočním trhu v Německu, zvolala zde jedna bloggerka pateticky: Sluníčka, máte na rukách krev nevinných obětí....Kdo má krev na rukách tentokrát?

18.3.2019 v 8:15 | Karma článku: 14.35 | Přečteno: 917 | Diskuse

Libuše Palková

Kladno-záporno -jang - jin

Jedna teorie říká, že název města Kladna by mohl být od slova kladný, jako pozitivní, takže je to město kde žijí kladně naladění lidé. To zní sice divně, ale jak začínám Kladeňáky poznávat, něco na tom bude. Je tu fakt veselo.

16.3.2019 v 18:39 | Karma článku: 13.38 | Přečteno: 1431 | Diskuse

Libuše Palková

V Berlíně budou mít ženy levnější jízdné

Když jsem tu před časem zveřejnila blog o jakési Australance, která ve svém baru účtuje mužům vyšší ceny aby poukázala na to, že mají vyšší platy než ženy, zdvihla se tu vlna protestů, že něco jako platová nerovnost neexistuje.

15.3.2019 v 18:44 | Karma článku: 17.11 | Přečteno: 1681 | Diskuse

Libuše Palková

USA jsou blíž Turecku než Evropě?

Nedávno jsem četla zajímavý a i tak trochu zábavný článek o tom, jak je to s vyučováním kreacionismu na školách v USA, a také jak je tomu v jiných zemích světa. Či kolik obyvatel té které země věří spíše Darwinovi a jeho evoluci.

14.3.2019 v 10:50 | Karma článku: 18.97 | Přečteno: 2287 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Václav Poddaný

Nový zéland a jeden naštvaný a pomatený muž

Tento článek mi byl smazán, avšak nerozumím důvodům, neboť čin neschvaluji, neberu ho jako dobrý a v žádném případě nesympatizuji s danou osobou ani s druhým táborem obětí - beru to tak jak to je.

18.3.2019 v 15:18 | Karma článku: 10.48 | Přečteno: 164 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

I já potřebuji obejmout

A zase ta Zuzka Zajícová. Píše dnes velmi citlivý blog. Proč právě dnes, když i já jsem dnes sama plná citu, otázek a smutku? Proč? Nevím, prostě někdy i já potřebuji obejmout, nejsem tak silná, jak se prezentuji.

18.3.2019 v 11:57 | Karma článku: 16.04 | Přečteno: 351 | Diskuse

Libuše Palková

Kdo má krev na rukách tentokrát?

Když před časem došlo k teroristickému útoku, při němž zahynulo několik lidí na vánočním trhu v Německu, zvolala zde jedna bloggerka pateticky: Sluníčka, máte na rukách krev nevinných obětí....Kdo má krev na rukách tentokrát?

18.3.2019 v 8:15 | Karma článku: 14.35 | Přečteno: 917 | Diskuse

Beata Krusic

Rádio Ruth - Zuzka mi ukázala folk

Rádio Ruth dnes připomene záležitost, se kterou se pojí osobní zkušenost - vzpomínka. Vzpomínka a poděkování kamarádce.

18.3.2019 v 8:10 | Karma článku: 4.86 | Přečteno: 121 | Diskuse

Martina Franzová

Jsou nás tisíce, co "až nás půjdou miliony"?

V pátek proběhla v našich městech stávka a demonstrace tisíců studentů za ochranu klimatu a urychlení snižování emisí. Zdánlivě pozitivní „mládežnické“ celosvětové hnutí ve mně vzbuzuje spíše otázky a pochybnosti.

18.3.2019 v 8:02 | Karma článku: 31.39 | Přečteno: 737 | Diskuse
VIP
Počet článků 744 Celková karma 24.26 Průměrná čtenost 1792

Překladatelka, autorka vlastní tvorby, zvídavá cestovatelka, bloggerka, milovnice všeho dobrého co život nabízí. Hlavou jsem realista, tvářím se občas jako pesimista, ale srdcem jsem nenapravitelný optimista. Vypadám možná jako bojovnice, ale to jsou jen mimikry kterými chci ochránit tu příliš citlivou a zranitelnou holku uvnitř. Po přeložení asi deseti knih z angličtiny mě napadlo, co kdybych zkusila napsat něco sama- zatím mi vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den. Rozhodně se nepovažuji za spisovatelku-jsem jen zapisovatelka příběhů, které píše život, a které vidím kolem sebe. Baví mě rozplétat sítě vzájemných vztahů, kterými jsme všichni neviditelně propojeni, a objevovat souvislosti v předivu života. Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní. Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Najdete na iDNES.cz