Kolikrát za noc si vrznete?

11. 01. 2019 8:05:15
Doufám že to není příliš impertinentní otázka, ale docela by mě zajímalo, kolikrát za večer, nebo možná i za noc, dostanete tak silnou a neodolatelnou chuť, že musíte vstát a jít do kuchyně, abyste tam hledali něco dobrého na zub?

Mně se to stává docela často, hlavně když poslechnu ty zcestné rady výživových odborníků, že po osmnácté hodině by se už nemělo jíst, pokud chcete zhubnout. Občas to vydržím, dám si lehkou večeři a po televizi si jdu si lehnou. Jenže pak se převaluju v posteli a nemůžu zabrat, protože s prázdným žaludkem se usíná špatně.

Ale ikdyž náhodou usnu, tak se třeba ve dvě ráno vzbudím tím, jak hlasitě mi kručí v břiše hlady, a útroby mi doslova svírají křeče, takže je mi v tu chvíli jasné, že pokud něco malého nezakousnu, tak do rána neusnu.A tak vstanu a běhám po kuchyni, otvírám skříňky a šuplíky kuchyňské linky v zoufalé snaze najít sušeny, piškoty nebo alespoň cornflaky. Pokud si chuťové buňky poručí něco slaného, zamířím do lednice-kousek sýra, olivy, kyselé okurky, to se přece najde v každé slušné domácnosti. Někdy otevřu i dvířka svého baru, který mám hned vedle televize. Ne za účelem konzumace alkoholu (ikdyž někdy....), ale mám tam pochutiny, které nabízím návštěvám, a které se právě s popíjením vhodně snoubí: slané tyčinky, oříšky, chipsy, čokoláda...

No a při tom plenění zásob občas některá dvířka vrznou. Některá jen slabounce a zlehoučka, jiná silněji, ba vrznou i některé šuplíky, dveře od lednice, ale nejvíc vržou dveře od špajzky. Až mám někdy obavy, jestli to vrzání není slyšet u sousedů, protože v noci se zvuky rozléhají intenzivněji. Aby mě pak nepomlouvali, že tam v noci kdovíco provádím.

A pak, když se uspokojená, malátná, příjemně unavená tou likvidací zásob a vyklizením všech možných i nemožných skladovacích prostorů, s krásným pocitem tepla v žaludku navracím do ložnice, vrznou někdy i parkety, nemluvě o vrzající posteli když uléhám a zase vstávám. .Takže já si v průměru tak čtyřikrát za noc vrznu určitě, ale někdy i pětkrát šestkrát, podle toho jak rychle se mi podaří nějakou mňamku vypátrat a kolik těch dvířek musím otvírat.

Ale někdy ani jednou za noc, fakt, přísahám, někdy se dokážu tak vybičovat a ovládat, že tomu žracímu chtíči odolám.Třeba když nezapnu džíny anebo v televizi vidím nějakou hodně hubenou herečku tak se naštvu a vydržím. Ale pak zas mám dny, kdy mě vášně prostě přemůžou a já té touze podlehnu, a to se dveře od lednice špajzky a skříněk netrhnou.

A tak mě napadá, až zas ucítím, že to na mě leze, teda mám na mysli ty žrací nálady, tak ty dveře od špajzu nechám radši rovnou otevřený, abych sousedy tím věčným vrzáním nerušila. Anebo by to chtělo namazat?

obrázek pixabay.com

Autor: Libuše Palková | pátek 11.1.2019 8:05 | karma článku: 37.90 | přečteno: 12430x

Další články blogera

Libuše Palková

Veřejná omluva

Ráda bych se tímto veřejně omluvila kolegovi blogerovi panu Klarovi, kterého jsem citovala v nedávném blogu, protože se mi nelíbilo když napsal, že ženy jsou bez obzoru. A tak jsem si, jak je mým dobrým zvykem, dovolila oponovat.

28.4.2019 v 6:35 | Karma článku: 10.04 | Přečteno: 501 | Diskuse

Libuše Palková

Chcete mít vysokou karmu a čtenost?

Hlavní je samozřejmě výběr témat-nejvíce se zavděčíte kritikou islámu, imigrantů, feministek, EU, genderu, levičáků, sluníček, vítačů, Pražské kavárny. Populartitu vám zaručí pochvalné ódy na USA a Izrael, církev, judaismus

26.4.2019 v 8:31 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 344 | Diskuse

Libuše Palková

Jak se zbavit nepohodlného blogera

Ráda bych se vyjádřila k tomu proč jsem byla zmizena, pokud nezmizí i to. Všichni víme že po stažení určitého počtu blogů nebo smazaných komentářů přichází sankce. Takže se dá zařídit, aby nepohodlný bloger zmizel z hlavní strany.

26.4.2019 v 7:28 | Karma článku: 13.70 | Přečteno: 759 | Diskuse

Libuše Palková

Libo-li koprolit?

Jestli čekáte nějaký recept na novou vylepšenou verzi koprové omáčky, tak vás zklamu. To slovo nemá s koprovkou nebo koprem vůbec nic společného. Koprolit je totiž zkamenělý výkal. Z toho by si nikdo omáčku ani polévku asi nedal

25.4.2019 v 11:07 | Karma článku: 4.75 | Přečteno: 153 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jakub Beznoska

Rasistický blog?

Ráno jsem napsal blog na téma hromadná bitka Romů v Kojetíně... Za dvě hodiny byl můj blog stažen. Důvod? Prý byl rasistický.

15.6.2019 v 21:28 | Karma článku: 29.94 | Přečteno: 765 | Diskuse

Martin Pravda

Zda pošetřit privatizaci státního majetku

Státní majetek přelomu 80. a 90. let 20. století. Jeho cena a hodnota, splatnost a prošetření privatizace.

15.6.2019 v 18:12 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 290 | Diskuse

Jan Pražák

S tebou nebo s tvojí sestrou?

Richard po perném dni konečně usedl do křesla. Místo uvolnění se mu zas vrátila vtíravá myšlenka pocitu viny. Vždyť to byl on, kdo před rokem přemluvil Kristýnu k výletu, ze kterého se už nevrátila.

15.6.2019 v 18:01 | Karma článku: 16.15 | Přečteno: 313 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Mořský orgasmus

Jasně, že jsem se i já milovala v moři, jasně, že jsem prožila mořský orgasmus, jasně, že slunce a moře nahazuje erotické potřeby do takových výšin, i když se pohybujeme v nadmořské výšce 0 metrů, že je slast jako osmitisícovka.

15.6.2019 v 17:40 | Karma článku: 13.73 | Přečteno: 351 | Diskuse

Beata Krusic

Ulehnu pod Dmitrije

Ne, Rusa jsem si ještě nenašla. O tom možná tady jednou napíšu své "mistrovské dílo"....., ale prozatím se jedná pouze o spaní pod širákem. Pod stromem Dmitrijem.

15.6.2019 v 15:43 | Karma článku: 12.45 | Přečteno: 425 | Diskuse
Počet článků 784 Celková karma 14.88 Průměrná čtenost 1796

Překladatelka, autorka vlastní tvorby, zvídavá cestovatelka, bloggerka, milovnice všeho dobrého co život nabízí. Hlavou jsem realista, tvářím se občas jako pesimista, ale srdcem jsem nenapravitelný optimista. Vypadám možná jako bojovnice, ale to jsou jen mimikry kterými chci ochránit tu příliš citlivou a zranitelnou holku uvnitř. Po přeložení asi deseti knih z angličtiny mě napadlo, co kdybych zkusila napsat něco sama- zatím mi vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den. Rozhodně se nepovažuji za spisovatelku-jsem jen zapisovatelka příběhů, které píše život, a které vidím kolem sebe. Baví mě rozplétat sítě vzájemných vztahů, kterými jsme všichni neviditelně propojeni, a objevovat souvislosti v předivu života. Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní. Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Najdete na iDNES.cz