My Prahu nedáme, radši ji zbouráme

14. 09. 2018 17:20:25
Toto heslo už dávno neplatí, primátorka Adriana Krnáčová jedná přesně opačně, ale abychom jí nekřivdili, už i před ní šlo vedení města ochotně na ruku zahraničním investorům, kteří občas "za hubičku" získali lukrativní pozemky.

Každé město se mění a vyvíjí, to je logické, pokud chcete vidět jak Praha vypadala na počátku devatenáctého století, můžete si zajít do Muzea Hlavního města Prahy.

Tam kromě jiného uvidíte Langweilův model Prahy z let 1826–1837, který je jedinečným dokladem podoby Starého Města, Malé Strany a Pražského hradu před přestavbou Prahy na konci 19. a počátku 20. století




Model byl vyroben ručně z papírové lepenky. Na přibližně 20 m² je zobrazeno historické jádro Prahy v detailní podobě, jakou mělo před sto padesáti lety, tedy včetně stovek zbořených domů bývalého Židovského města a Starého Města. Více než 2000 budov je na barevném modelu zachyceno v měřítku 1:480, se všemi detaily výzdoby fasád i podrobnostmi dvorů, zahrad a hospodářské zástavby nitra domovních parcel a přilehlých pozemků. Pro mnoho zbořených historických budov je Langweilův model jediným svědkem jejich podoby.Tvůrcem modelu byl zaměstnanec pražské Univerzitní knihovny Antonín Langweil (1791–1837), který své neobvyklé zálibě věnoval veškerý volný čas i finanční prostředky. Přestože byl model již ve své době obdivován mnohými vzdělanci, mecenáše pro svou práci Langweil nikdy nenašel. Zemřel v bídě a početné rodině zanechal jen dluhy a nedokončené dílo, jehož cena se tehdy zdála velmi problematická. V roce 1840 se stal model součástí majetku Národního muzea v Praze a po více než sto letech byl předán do sbírek Muzea hlavního města Prahy, kde je nejvyhledávanější součástí historické expozice. .Od 12. dubna 2007 je po vyčištění a s novým osvětlením opět přístupný veřejnosti.

A při prohlídce dalších exponátů nezapomeňte občas zvednout hlavu a podívat se nad sebe-mají tam překrásné stropy.

A na závěr alespoň některé z exponátů-případné poznámky a otázky ,zda ta blondýna také patří mezi muzejní kousky, si můžete laskavě ponechat pro sebe. Ale zas je to důkaz, kromě mizerné kvality snímků, že jsem ty fotky odněkud nestáhla a neukradla a jsou skutečně z archívu autorky.

A ještě jeden tip na závěr-kdyby bylo muzeum zavřené, část modelu můžete vidět na filmu v Maizelově synagóze v Pražském židovském městě. Jedná se jen o ghetto, kterým se pomocí kamery můžete virtuálně na plátně projít, a uvidět tak budovy, které byly už dávno zbořené. Je to opravdu nevšední zážitek.

Autor: Libuše Palková | pátek 14.9.2018 17:20 | karma článku: 17.46 | přečteno: 1151x

Další články blogera

Libuše Palková

Vrátí Josef Mašín vyznamenání?

V souvislosti s výrokem pana Mašína o morálním úpadku Česka jsem si vzpomněla, jak John Lennon vrátil řád Britského impéria, aby vyjádřil svůj protest proti válce ve Vietnamu a britské podpoře zásahu nigerijských vojsk v Biafře.

19.2.2019 v 7:15 | Karma článku: 33.76 | Přečteno: 1699 | Diskuse

Libuše Palková

Holit hulit a hlaholit aneb alkohol je metla lidstva

Když má člověk trochu vypito, napadají ho nejrůznější blbosti. Ale horší je, že ve stavu sdílnosti způsobené alkoholem, i rozumný jedinec se o ty blbosti začne dělit s ostatními. Protože v tu chvíli mu to tak moc hloupé nepřipadá.

17.2.2019 v 12:33 | Karma článku: 19.37 | Přečteno: 2110 | Diskuse

Libuše Palková

Geometrie lásky

Zdá se že láska nemá s geometrií na první pohled nic společného. Ale když zahoříte láskou ke geometrii a ponoříte se do jejího studia zjistíte, že těch styčných bodů, paralel a průniků by se dalo najít hodně. Vlastně celá řada...

14.2.2019 v 15:13 | Karma článku: 18.34 | Přečteno: 2528 | Diskuse

Libuše Palková

Líbí se vám opálená děvčata?

Když se díváte na reklamy nelze přehlédnout, že modelky jsou často pěkně opálené, a mnoho mužů jako jeden z atributů ženské krásy uvádí snědou pleť a tmavý vlas. Ale pozor pánové, abyste proto nebyli obviněni ze sympatie k islámu.

13.2.2019 v 22:10 | Karma článku: 20.96 | Přečteno: 2489 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Hewlit

Věř, a víra Tvá tě uvěří – i když fakt nevěříte (a přejete si)

Řeknu to na rovinu, nejsem věřící člověk, věřící v Boha. Mám proti němu výhrady. Sem tam mi něco v Bibli neštymuje a všemocnou bytost si představuju jinak - jako bytost, co může všechno, a ne že nás v tom všechny nechá plácat.

19.2.2019 v 20:09 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 16 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Kohout

Měla jsem jako dítě tři vážné momenty, které mě skutečně ovlivnily do mojí dnešní podoby. Nemyslím si, že jsem někdy něco tak silného zažila, co se do mě tak vrylo, co mi zformovalo moji povahu. Kohout byl velmi silným zážitkem.

19.2.2019 v 17:28 | Karma článku: 20.04 | Přečteno: 363 | Diskuse

Jiří Turner

Kdo nemá rád Lucii Vondráčkovou, ať se někam podepíše.

Já jí rád nemám, stejně jako nemám rád celou tu jejich famílii. Její tetu úplně nesnáším, to kvůli Kubišové, a její tatík mě žere taky, protože jako předseda svazu autorů a interpretů z nás tahá ty tantiemy. Ale Plekyho miluji.

19.2.2019 v 15:49 | Karma článku: 29.43 | Přečteno: 2264 | Diskuse

Mária Tvrdoňová

Bol Ježiš východným Guruom?

Keby ste nikdy nepočuli o tom, či máme nejaké dôkazy Ježišovho pobytu v Indii, pokiaľ poznáte evanjeliá a ich historický kontext, zo samotných Ježišových slov je jasné, že nebol ovplyvnený východnými náboženstvami.

19.2.2019 v 15:41 | Karma článku: 5.01 | Přečteno: 104 | Diskuse

Ladislav Jakl

Brexit: Tvrdý? Chaotický? Divoký? Čistý!

Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, zahyneš. To spolu s Viktorem Dykem vzkazuje Brusel všem vazalským zemím EU.

19.2.2019 v 15:33 | Karma článku: 32.31 | Přečteno: 606 | Diskuse
VIP
Počet článků 732 Celková karma 23.06 Průměrná čtenost 1777

Překladatelka, autorka vlastní tvorby, zvídavá cestovatelka, bloggerka, milovnice všeho dobrého co život nabízí. Hlavou jsem realista, tvářím se občas jako pesimista, ale srdcem jsem nenapravitelný optimista. Vypadám možná jako bojovnice, ale to jsou jen mimikry kterými chci ochránit tu příliš citlivou a zranitelnou holku uvnitř. Po přeložení asi deseti knih z angličtiny mě napadlo, co kdybych zkusila napsat něco sama- zatím mi vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den. Rozhodně se nepovažuji za spisovatelku-jsem jen zapisovatelka příběhů, které píše život, a které vidím kolem sebe. Baví mě rozplétat sítě vzájemných vztahů, kterými jsme všichni neviditelně propojeni, a objevovat souvislosti v předivu života. Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní. Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Najdete na iDNES.cz