Sto tisíc mrtvých za Jeruzalém

10. 08. 2018 14:48:34
Nebojte, to není nějaké nové heslo radikálních muslimských fanatiků, které rozzuřil fakt, že na Jeruzalém si dělá stále větší nárok židovský stát, a kteří by chtěli získat zpět větší kontrolu. Svaté město patřilo vždy i křesťanům.

Během křížových výprav padly statisíce křesťanů ve snaze osvobodit Jeruzalém z rukou muslimských barbarů a paradoxem je, že po cestě zabíjeli právě i židy. V květnu 1096 dosáhli křižáci Mohuče a Špíru, kde žily bohaté židovské obce. "Kristovi vrazi" jak tehdy říkali židům nejen fanatičtí teologové, se tak stali prvními oběťmi údajně božského úkolu křižáků. Místo aby sami židé tehdy spolu s křižáky jeli osvobodit město, na které si dnes činí právo, nechali jiné, aby nasazovali své životy a vyrvali Jeruzalém z rukou muslimů. Jenže zřejmě židé nepočítali s tím, že rozzuřené po bohatství toužící hordy se po cestě pustí do každého. Podle jednoho židovského kronikáře zbožné hordy křižáků pronikly v Mohuči do židovských čtvrtí a synagog, ničily, loupily, vraždily na potkání, těhotným ženám rozřezávaly břicha, zabíjely děti. Podobně ukrutně si křižáci počínali dále, třeba v Zemunu, Uhry osídlením předměstí Bělehradu, kde vyplenili město a pozabíjeli na 4000 Maďarů. Mnozí z křižáků nebyli vedeni jen touhou vyhubit muslimy, ale také materiálními výhodami, touhou po dobrodružství, a navíc jim papež slíbil, že jim budou odpuštěny hříchy. Takže pod pláštíkem ušlechtilého poslání se jednalo o zcela prozaické motivy, a to platí i dnes v mnoha válkách a takzvaných mírových misiích vedených po celém světě.

Kaplan Fulcher ze Chartres zaznamenal papežova slova, když v listopadu 1095 vyzýval lid, aby táhl do Svaté země: "Nejen já, ale sám Bůh vás jako horlivé heroldy Kristovy žádá, abyste Turky, tu bezectnou rasu vyhubili a pomohli křesťanským obyvatelům." Papež Urban ale zamlčel, že kromě toho mu šlo o sjednocení ortodoxní a katolické církve, tyto své politické cíle tehdy šikovně zakryl náboženskými motivy. Stejně tak dnes se v lidech rozdmýchávají podobné nálady a strach, ze kterých samozřejmě roste nenávist. Po necelých tisíci letech stejná rétorika, stejné metody a stejně vystrašení lidé ochotní jít zabíjet jiné.

Sto tisíc mrtvých za Jeruzalém.- Bůh to chce-je název jedné z kapitol takzvané Černé knihy Bible od Michaele Hebeise. Kdo si ji přečte, najde nejednu přesnou paralelu na současné dění ve světě.

Autor: Libuše Palková | pátek 10.8.2018 14:48 | karma článku: 21.74 | přečteno: 1505x

Další články blogera

Libuše Palková

Správná ženská

Pod jedním blogem který nedávno vyšel s názvem Správnej chlap je ženská, položil jeden z diskutujících zásadní otázku, jak vlastně vypadá správnej chlap a správná ženská? Pokud vycházíme ze zmíněného blogu, tak odpověď ́ je zřejmá.

21.1.2019 v 12:21 | Karma článku: 14.20 | Přečteno: 1270 | Diskuse

Libuše Palková

Bludiště

Dovedla jsem svou skupinku turistů k pokladně do bludiště na Petříně, koupila lístky ale dovnitř jsme s nimi nešla. Slíbila jsem jim, že na ně počkám venku a dám si zatím kafe. Cítila jsem že si potřebuju od lidí trochu odpočinout

20.1.2019 v 12:52 | Karma článku: 17.98 | Přečteno: 1409 | Diskuse

Libuše Palková

Jsou všichni věřící ušlechtilí?

Chvíli poté co média informovala o muži, který se pokusil upálit, objevil se zde blog jehož autor má hned jasno: Byl to dlužník či duchem slabší soudruh najatý komunisty, kteří ho k tomu přiměli ve snaze dostat se opět k moci.

19.1.2019 v 9:29 | Karma článku: 15.23 | Přečteno: 1086 | Diskuse

Libuše Palková

V Česku hladoví 100 000 dětí

Návrh dávat dětem obědy ve školách zdarma byl odůvodňován prohlášením, že spousta dětí neobědvá jen proto, že rodiče nemají peníze. A tak někoho napadlo, že to jim zaplatíme všichni, i těm jejichž rodiče jsou mnohem bohatší než my

18.1.2019 v 13:06 | Karma článku: 36.93 | Přečteno: 7957 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jaromír Tichý

Jak má dnes vypadat businessman?

Když už jsem začal přechodně s nevinařskými tématy, rozhodl jsem se napsat článek na téma image obchodníka - muže. Myslím, že je to užitečné. Občas člověk stále narazí na velmi "divné týpky".

21.1.2019 v 18:10 | Karma článku: 7.19 | Přečteno: 229 | Diskuse

Jonáš Jenšovský

Krev teče vždycky červená aneb Když plakátky nekecají

Hanina Veselá není v tuzemských vodách fantastiky nový zjevením a Magnolie novou postavou. Tak se koukneme, jak nám ta drzá kočka obstála tentokrát...

21.1.2019 v 17:45 | Karma článku: 4.58 | Přečteno: 159 | Diskuse

Michal Pohanka

Individuálně plánovaná smrt? Aneb Když jste (byl) starý, nemocný a bezmocný 6

Jsem už z oboru bohužel zvyklý na ledacos a hned tak mě něco nerozhází, ale nedávné utrpení člověka, říkejme mu třeba pan Slonos, překonalo všechna má negativní očekávání.

21.1.2019 v 16:53 | Karma článku: 23.78 | Přečteno: 678 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Já si, hergot, svůj porod nepamatuji

Největší chybou státu je to, že se nevěnuje velká pozornost složitému tématu - rodina. A ještě větší chybou je, že neexistuje žádný pořad, který by lidem sdělil, co je důležité pro vývoj jejich dětí, ale i jich samotných.

21.1.2019 v 15:07 | Karma článku: 18.35 | Přečteno: 514 | Diskuse

Olga Pavlíková

Nedostupné léčebné konopí

Obrací se mi žaludek, když čtu, že „...podle vládní výroční zprávy si desetitisíce pacientů kupují marihuanu levněji na černém trhu, kde lze pořídit gram za stovku, nebo si ji pěstují doma. Kouří ji a míchají z ní masti.

21.1.2019 v 13:59 | Karma článku: 31.33 | Přečteno: 733 | Diskuse
VIP
Počet článků 714 Celková karma 21.89 Průměrná čtenost 1711

Překladatelka, autorka vlastní tvorby, zvídavá cestovatelka, bloggerka, milovnice všeho dobrého co život nabízí. Hlavou jsem realista, tvářím se občas jako pesimista, ale srdcem jsem nenapravitelný optimista. Vypadám možná jako bojovnice, ale to jsou jen mimikry kterými chci ochránit tu příliš citlivou a zranitelnou holku uvnitř. Po přeložení asi deseti knih z angličtiny mě napadlo, co kdybych zkusila napsat něco sama- zatím mi vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den. Rozhodně se nepovažuji za spisovatelku-jsem jen zapisovatelka příběhů, které píše život, a které vidím kolem sebe. Baví mě rozplétat sítě vzájemných vztahů, kterými jsme všichni neviditelně propojeni, a objevovat souvislosti v předivu života. Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní. Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Najdete na iDNES.cz