Hazard v Kladně

17. 05. 2018 18:39:14
Včera jsem vám představila nekorunovanou kladenskou královnu karetních her - takzvanou lóru, a protože to některé čtenáře docela zaujalo, přináším další z mých neobvyklých výletů do historie kladenského společenského života.

Pro hazard bylo v Kladně vždy ideální prostředí, protože oproti zbytku republiky si zdejší havíři a hutníci přišli na pěkné peníze, a když po těžké šichtě zapadli do některé z kladenských hospod, neodolali pokušení, zkusit přidat ke své výplatě nějakou tu tisícovku. Víc ale bylo těch, který pak hospodu opouštěli s prázdnou kapsou.

Kdo chtěl za minulého režimu pokusit štěstěnu ve hře o peníze, měl jedinou legální možnost- a to byla státní loterie. Ale kdo znal i ty neoficiální cesty dobře věděl, kam jít. Třeba každé pondělí stačilo zajít do Divadelního klubu, přestože podle otevíracích hodin tam neměla být ani noha. Kdo zaklepal, tomu bylo otevřeno...Oficiálně samozřejmě nic jako hazardní hry neexistovalo, podle režimu neměl hazard v životě socialistického člověka co dělat, ale hrálo se přesto. Pro Kladeňáky to byla třeba, kromě výše zmíněného Divadelního klubu, hospoda v Podprůhoně, U Spalů v Kročehlavech, sokolovna ve Švermově a mnohá další vyhlášená místa. Podle pamětníků se dalo za večer prošustrovat nebo vyhrát i padesát tisíc. A to tehdy byly nějaké peníze. Za polovinu té částky se dalo pořídit auto.

Kromě zmíněné lóry, kde zas tak moc o peníze nešlo, vévodil v Kladně gotes, nazývaný také plátýnko, při kterém se používaly mariášové karty. Pamětníci si tuto hru možná vybaví z filmu Vražda v hotelu Excelsior. Ale hrál se také ferbl, voko, remy (žolíky), hromádky, šachy. Specialitu představovalo takzvané katí oko. Na stůl se položil řetízek, na kterém se vytvořily dvě smyčky. Hráč ohlásil výši částky a umístil prst do vybraného oka. Pokud prst zůstal řetízkem omotaný, vyhrával dvojnásobek částky, pokud řetízek sklouzl, sázka propadla soupeři.

Po roce 1989 se objevily nové možnosti v podobě heren a automatů, ale podle karbaníků-srdcařů to postrádá své bývalé kouzlo. Ta atmosféra, kdy proti obě sedí skuteční lidé a snaží se navzájem odpozorovat protihráčovy reakce, ta dusná atmosféra a sázky, kdy se chlapi domluvili, jak někoho rozeberou, to je pryč. Mimochodem dnes hráče na automatech možná ani nenapadne, že kdysi chodil do automatu kdekdo-jistě pamatujete ta rychlá občerstvení, která se jmenovala automat. Tam se člověk slušně a levně najedl a ušetřil, zatímco ty dnešní automaty zničily už nejednoho hráče, který jim propadl. Holt časy se mění, jestli k lepšímu či horšímu těžko říct. Každá nová generace si myslí, že s ní ten lepší svět přichází, a ta starší si myslí, že s ní naopak odchází

A možná bych měla dodat ještě něco k tomu včerejšímu článku, jak mě někteří žádali, takže hlavně pro Marcela:: Lóra se s největší pravděpodobností vyvinula z jedné či dvou karetních her. Možná pochází z české hry kirikára, ještě pravděpodobnější původ má ale v maďarské hře lórum neboli barnabášky. Ta získala jméno podle jedné ze svých dílčích her. Lórum-z latinského pouto, řemen, oprať, bič, v maďarštině pak pobídku "na koně"- Tím v kladenské lóře nazývají karbaníci kvarty. Druhý používaný termín, barnabášky, odkazuje na druhou dílčí část lóry nazývanou "červený král" nebo "bedrník". Barnabáš by jeden z apoštolů a je možné, že Kladeňáci jeho jméno zkomolili na bedrník. Lóra se podle pamětníků na Poldovce hrála nejvíce za protektorátu, snad proto vznikla mylná domněnka, že ji k nám přinesli Němci. Ale podle některých zdrojů ji do Kladna zavedli Slováci, kteří ji naopak převzali od Maďarů. Za léta hraní a ústního předávání pravidel hra doznala řady změn, takže s maďarskou lórou není identická. Jak se hraje na Kladně dnes, sestává z osmi dílčích her, z nichž pět je přebíjecích(červené, filky, první-poslední, čili pr-po, všechny a červený král alias bedrník, dvě vykládací(desítky a kvarty) a jedna volitelná (maturita). V případě shody bodů se na turnajích hraje ještě dílčí hra zvana harakiri, která v obě zahrnuje všechny hry přebíjecí. Celá sada osmi základních dílčích her se během hry opakuje čtyřikrát ve čtyřech takzvaných táliích (hráči se střídají ve vynášen, které přinášejí jistou výhodu). Při turnajích se vše navíc hraje obvykle tříkrát, teda na tři kola. Traduje se, že mimo hranice Kladenska lóru rozšířili většinou lidé, kteří pracovali v kladenských hutích a dolech a osud je pak zavál do různých koutů republiky.

Tak jen doufám, že mě teď nikdo nebude podezírat, že jsem propadla karbanu. Když jsem v předchozích historických výletech po Kladně zabrousila do hostinců a nevěstinců, někteří místní trollové si samozřejmě neodpustili nejapné poznámky. Příště vás pozvu na výlet po místech spojených s duchovním životem, do kladenských kostelů a modliteben Doufám proto, že z toho nikdo hned nevydedukuje, že jsem se dala na pánbíčkaření a modlení.

To byste mě fakt urazili.

Zpracováno volně podle textu Romana Hájka z knihy Zdeňka Pospíšila-Průvodce historií kladenských hostinců,

A protože je dneska pod mrakem, posílám vám zase jedno sluničko.

Nebojte, ono zas brzo vyleze. Někdy si i ono musí odpočinout

Autor: Libuše Palková | čtvrtek 17.5.2018 18:39 | karma článku: 13.81 | přečteno: 965x


Další články blogera

Libuše Palková

Husův sbor hostil Smetanův sbor

Zní to možná zamotaně, ale je to vlastně moc jednoduché-kladenský pěvecky sbor Smetana vystoupila zazpíval vbývalé kladenské synagoze, kterou nyní vlastní Husitský sbor. Koncert se konal k oslavě sta let založení naší republiky.

23.10.2018 v 17:23 | Karma článku: 7.87 | Přečteno: 93 | Diskuse

Libuše Palková

Kladenské mrakodrapy

V kladenské knihovně se nedávno konala vernisáž knihy o věžácích, které v době svého vzniku patřily mezi nejvyšší stavby u nás a byly doslova chloubou Kladna, Vyrostly mezi lety 1953-58 podle plánů architekta Havlíčka a kolektivu.

22.10.2018 v 19:31 | Karma článku: 11.91 | Přečteno: 744 | Diskuse

Libuše Palková

Kde Dášeňka očůrávala kytičky

V pondělí byla naposledy před plánovanou rekonstrukcí veřejnosti zpřístupněna Čapkova vila na Vinohradech. Kdo jste to nestihl, počkáte si nejméně dva roky, po kterých by se měla zase otevřít v nové -nebo vlastně původní - podobě.

21.10.2018 v 17:44 | Karma článku: 11.19 | Přečteno: 639 | Diskuse

Libuše Palková

Tati, mami, kde jste?

V životě každého z nás přijdou chvíle, kdy se člověk cítí slabý, bezradný a bezmocný, zraněný a zaskočený záludností lidí kolem sebe, unavený složitostí světa, usmýkaný a znechucený životním koloběhem. Zkrátka když si nevíte rady.

20.10.2018 v 12:13 | Karma článku: 20.17 | Přečteno: 1098 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Koutková Helena

Když já jsem toho ještě tolik slíbil

Hledím na zamračené nebe a nervózně přecházím tam a zpět. Stále se mi vrací neodbytná myšlenka, že bych si s tebou měla promluvit, ale ty tu nejsi. Mám nutkání zvednout telefon a alespoň ti zavolat, ale vím, že mi to nezvedneš.

23.10.2018 v 22:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Jan Zíma

Jsou dnešní fotbalisti ještě nějakým morálním vzorem ?

Gladiátoři moderních fotbalových arén již s hraním fotbalu moc společného nemají. Kdyby se raději sráželi navzájem dřevěnýma násadama z koní, jako ve středověku, byl by moderní fotbal dokonalý.

23.10.2018 v 18:09 | Karma článku: 23.84 | Přečteno: 587 |

Libuše Palková

Husův sbor hostil Smetanův sbor

Zní to možná zamotaně, ale je to vlastně moc jednoduché-kladenský pěvecky sbor Smetana vystoupila zazpíval vbývalé kladenské synagoze, kterou nyní vlastní Husitský sbor. Koncert se konal k oslavě sta let založení naší republiky.

23.10.2018 v 17:23 | Karma článku: 7.87 | Přečteno: 93 | Diskuse

Josef Komárek

Jak se také v minulosti žilo.

Pár řádek o běžném životě pro mladé čtenáře, kteří by si mohli pomyslet podle některých příspěvků zde, že za zločinné komunistické diktatury nebylo co jíst, že jsme se živili trávou a kořínky a chodili oblečení do pytloviny.

23.10.2018 v 13:50 | Karma článku: 31.50 | Přečteno: 1087 | Diskuse

Pavel Hewlit

Znal jsem jednoho vojáka

Ve dvaceti jsem pracoval jako člen ostrahy, což je zdvořilostní eufemismus pro práci vrátného. Jako když uklízečce říkáte Kosmetička podlahových krytin.

23.10.2018 v 13:46 | Karma článku: 32.81 | Přečteno: 1749 | Diskuse
VIP
Počet článků 636 Celková karma 18.83 Průměrná čtenost 1486

Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní.Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den, čtvrtou mám už v počítači a pátá se mi rodí v hlavě.





Najdete na iDNES.cz