Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak přefiknout kočku

15. 04. 2018 11:21:05
Jestli pánové myslíte, že vám budu dávat rady jak sbalit ženskou a zaskórovat, tak nic takového. Tady jde skutečně o přeříznutou kočku. Ale milovníci zvířat se nemusí děsit-jedná se o kočku ze dřeva, ne o skutečnou živou...

Zepředu vypadá jako normální dřevěná kočka, ale z boku je vidět, že ji někdo přefikl, a to dokonce hned dvakrát.

Napadla mě hned dáma s pilou-snad pamatujete místní blogerku Janičku Slaninovou. Že by šla kolem, a jen tak ze zvyku mávla pilou a cvičně tu kočku přeřízla? V tom případě možná fikla i tuhle kouli. To by si tu pilu sice zničila, přesto ji tipuji na to fikání koulí spíš, než že by se pustila do kočky.

A co teprve tohle ořezané ženské tělo? Chudák ženská je ofikaná ze všech stran-však se také jmenuje Torzo ženy. Něco jako předimenzovaná ženská obřízka která se někomu vymkla z rukou.Z toho bych už Janičku Slaninovou nepodezírala.Trochu mi to připomnělo jeden kriminalistický případ, kdy vrah rozřezal svou oběť na kusy, které pak v balících a kufrech rozesílal poštou po republice. Ostatně i následné snímky jsou docela drastické.

Tenhle pán také vypadá dost nebezpečně, ikdyž žádnou pilu v ruce nemá, každopádně z něj jde hrůza. Netuším ani, jak se to sousoší jmenuje, ale vzhledem k tomu, že se nachází v areálu Střešovické vojenské nemocnice, tak snad že by něco jako Lékař a jeho pacientka? V tom případě nechápu, proč je pan doktor nahatý? Ten můj má vždycky bílý plášť.

U poslední plastiky radši nebudu ani spekulovat, jaký má název, jen dodám, že i ta se nachází v areálu zmíněné nemocnice-že by značka pro gynekologické a porodní oddělení? A tak abych zakončila zvesela, radši se vrátím ke dřevěným zvířátkům, když jsem s nimi začala. Tušili jste například, že delfínům se nedaří jen v mořské vodě, ale i na trávníku?

A dokonce i mořského koníka tu najdete-vše v blízkosti té přefiknuté kočky.

a na úplný závěr malá slovní hříčka:

Chcete-li se dámy nechat přefiknout

musíte se na to patřičně vyfiknout

nejlepší je jablko do dlaně

a na klín jen malý fíkový list

ta která na chlapy nejde dost fikaně

starou pannou navěky zůstane

Autor: Libuse Palkova | neděle 15.4.2018 11:21 | karma článku: 14.21 | přečteno: 1311x


Další články blogera

Libuse Palkova

Hysterie kolem sirotků

Muži rádi hysterii přisuzují jenom ženám, aby ne, když je to od slova hystera, čili děloha. Ale množství článků převážně mužských autorů, o syrských sirotcích, které se tu na nás valí dokazují, že hysterický lze být i bez dělohy.

19.9.2018 v 10:55 | Karma článku: 11.30 | Přečteno: 1007 | Diskuse

Libuse Palkova

Parohy jako umělecké dílo

Mohou být parohy, rýč nebo vysavač považovány za umělecký artefakt? A proč ne? Na vernisáži Pavla Holečka, o které jsem vás informovala v předchozím blogu, najdete kromě hracích obrazů a soch i tyhle zdánlivě obyčejné předměty.

18.9.2018 v 16:25 | Karma článku: 9.40 | Přečteno: 548 | Diskuse

Libuse Palkova

Hrací obrazy

Na Kladenském zámečku máme hrací obrazy. Ne ve smyslu, že si s nimi můžete hrát, ale hrát na ně, jako na hudební nástroje. Když se to umí, tak vydávají tóny celkem příjemné. A kdyby jen hrací obrazy, my tu máme i hrací skulptury.

17.9.2018 v 16:48 | Karma článku: 11.46 | Přečteno: 617 | Diskuse

Libuse Palkova

My Prahu nedáme, radši ji zbouráme

Toto heslo už dávno neplatí, primátorka Adriana Krnáčová jedná přesně opačně, ale abychom jí nekřivdili, už i před ní šlo vedení města ochotně na ruku zahraničním investorům, kteří občas "za hubičku" získali lukrativní pozemky.

14.9.2018 v 17:20 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 1115 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Zíma

Kdo vlastně vládne na Pražském hradě.

  Když dnes a denně slyšíte vtipy o poměrech na Pražském hradě, dřív nebo později dojdete k znepokojivému zjištění, že vlastně nevíte, co se za jeho zdmi v současných týdnech děje.

19.9.2018 v 18:57 | Karma článku: 13.00 | Přečteno: 253 |

Václav Poddaný

Pojďme schovat problémy za 50 migrantů z Afriky

Hra s názvem: ,,50 malých černoušků" aneb jak se v republice schovávají problémy pod problémy, může pomalu začít :)

19.9.2018 v 16:32 | Karma článku: 24.14 | Přečteno: 595 | Diskuse

Michal Pohanka

Mrčení jehňátek

Aneb "Život je tak trapný, Bože, jak uprdnutí u soulože," jak praví úspěšný český básník Krchovský. Aneb blogující břídil opět v akci...

19.9.2018 v 16:24 | Karma článku: 7.49 | Přečteno: 238 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Nedělejte z nás pitomce a řekněte, kolik jim je. Zasloužíme pravdu a fér hru!

V případě přijetí sirotků je, zdá se, největším problémem, že se nám neříká pravda. A přitom, my jsme dávno zvyklí se v pravdách pohybovat a taky pravdu říkat. Lže se nám o věku "dětí". Mlží se, nám se tohle nelíbí, nejsme pitomci

19.9.2018 v 14:38 | Karma článku: 22.73 | Přečteno: 1424 | Diskuse

Antonín Mareš

Historie vývoje Českého národa za posledních 100 let.

Náš národ procházel velkými dějinnými zvraty od obnovení své samostatnosti v roce 1918 až po dnešek. V roce 1918 vzniká naše Československá republika. K tomu dochází po 300 letech,

19.9.2018 v 14:33 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 147 | Diskuse
VIP
Počet článků 601 Celková karma 18.86 Průměrná čtenost 1449

Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní.Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den, čtvrtou mám už v počítači a pátá se mi rodí v hlavě.





Najdete na iDNES.cz