Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak mi pár lahví vína zachránilo život

7. 04. 2018 10:01:28
O tom že nestřídmá konzumace alkoholu škodí zdraví není pochyb, ale já mám důkaz který ukazuje, že v některých specifických případech vám alkohol naopak může zachránit život.

V důsledku nehod zemřou ročně na silnicích statisíce lidí, ale nejen na silnicích, někdy si nemůžete být jisti ani na chodníku. Já vám takhle jednou jdu z obchodu s plnýma taškama, a najednou přímo přede mnou zaparkoval autobus.

Bylo štěstí, že se trefil do sloupku, kdyby to bylo o pár centimetrů dále, tak by projel rovnou těmi prosklenými dveřmi a běda tomu, kdo byl vevnitř. A ještě větší štěstí, že tam právě nikdo nestál nebo neprocházel, protože by ho ten autobus přišpendlil rovnou k té zdi. Přestože jsem byla otřesená a vyděšená, jako správná zuřivá reportérka jsem hned položila tašky s nákupem na zem, vytáhla mobil a začala fotit. Na záchranu tam už byli jiní, pohotovější než já.

No a jak s tím souvisí ten alkohol?

Právě ten den měli totiž v akci v jednom nejmenovaném supermarketu velice dobré červené italské víno, a tak jsem pár lahví koupila. Do foroty, kdyby přišla návštěva tak ať mám něco v zásobě. A jak jsem měla ty tašky těžké, šla jsem hrozně pomalu, spíš jsem se vlekla, no nekupte to když se to vyplatí, a už asi tušíte, co chci říct.

Právě ty těžké tašky plné vína mě zachránily-kdyby v nich měla jen lehký jogurt a rohlíky, šla bych mnohem rychleji (máma mi vždycky říkala že lítám jako bych měla u zadku zapálenou koudel) a je velmi pravděpodobné, že bych byla v nepravý čas na nepravém místě, tedy přesně tam, kde ten autobus zaparkoval. Zřejmě by mě smetl i s tím zdravým jogurtem, nebo jak výše řečeno, přišpendlil přímo na tu stěnu.

Snad ani nemusím dodávat, že hned po příchodu domů jsem jednu láhev otevřela, abych oslavila své znovuzrození. Představa, že ze mně mohl být jen červený flek na modré zdi, ještě hned pod rozvodem elektrického vedení, opravdu nebyla příjemná. A protože mi víno chutnalo, když jsem se vzpamatovala, šla jsem přikoupit ještě pár lahvinek a po cestě jsem nafotila, jak to na místě vypadalo po odklizení. Je dost neuvěřitelné že se řidička-ano pánové za volantem seděla žena a umím si představit ty vaše poznámky-narazila právě do tak úzkého sloupku mezi garáží a výkladem. Což podle mě naopak dokazuje, že ženy za volantem jsou třída-no kdo z vás by se dokázal trefit?

Závěr z toho všeho zní-ikdyž nevyvracím tvrzení odborníků že alkohol zabíjí, já můžu říct, že mě do slova a do písmene zachránil život.

Autor: Libuse Palkova | sobota 7.4.2018 10:01 | karma článku: 21.78 | přečteno: 1045x


Další články blogera

Libuse Palkova

Hysterie kolem sirotků

Muži rádi hysterii přisuzují jenom ženám, aby ne, když je to od slova hystera, čili děloha. Ale množství článků převážně mužských autorů, o syrských sirotcích, které se tu na nás valí dokazují, že hysterický lze být i bez dělohy.

19.9.2018 v 10:55 | Karma článku: 11.30 | Přečteno: 1008 | Diskuse

Libuse Palkova

Parohy jako umělecké dílo

Mohou být parohy, rýč nebo vysavač považovány za umělecký artefakt? A proč ne? Na vernisáži Pavla Holečka, o které jsem vás informovala v předchozím blogu, najdete kromě hracích obrazů a soch i tyhle zdánlivě obyčejné předměty.

18.9.2018 v 16:25 | Karma článku: 9.40 | Přečteno: 548 | Diskuse

Libuse Palkova

Hrací obrazy

Na Kladenském zámečku máme hrací obrazy. Ne ve smyslu, že si s nimi můžete hrát, ale hrát na ně, jako na hudební nástroje. Když se to umí, tak vydávají tóny celkem příjemné. A kdyby jen hrací obrazy, my tu máme i hrací skulptury.

17.9.2018 v 16:48 | Karma článku: 11.46 | Přečteno: 618 | Diskuse

Libuse Palkova

My Prahu nedáme, radši ji zbouráme

Toto heslo už dávno neplatí, primátorka Adriana Krnáčová jedná přesně opačně, ale abychom jí nekřivdili, už i před ní šlo vedení města ochotně na ruku zahraničním investorům, kteří občas "za hubičku" získali lukrativní pozemky.

14.9.2018 v 17:20 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 1115 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Zíma

Kdo vlastně vládne na Pražském hradě.

  Když dnes a denně slyšíte vtipy o poměrech na Pražském hradě, dřív nebo později dojdete k znepokojivému zjištění, že vlastně nevíte, co se za jeho zdmi v současných týdnech děje.

19.9.2018 v 18:57 | Karma článku: 14.33 | Přečteno: 279 |

Václav Poddaný

Pojďme schovat problémy za 50 migrantů z Afriky

Hra s názvem: ,,50 malých černoušků" aneb jak se v republice schovávají problémy pod problémy, může pomalu začít :)

19.9.2018 v 16:32 | Karma článku: 24.29 | Přečteno: 601 | Diskuse

Michal Pohanka

Mrčení jehňátek

Aneb "Život je tak trapný, Bože, jak uprdnutí u soulože," jak praví úspěšný český básník Krchovský. Aneb blogující břídil opět v akci...

19.9.2018 v 16:24 | Karma článku: 7.49 | Přečteno: 241 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Nedělejte z nás pitomce a řekněte, kolik jim je. Zasloužíme pravdu a fér hru!

V případě přijetí sirotků je, zdá se, největším problémem, že se nám neříká pravda. A přitom, my jsme dávno zvyklí se v pravdách pohybovat a taky pravdu říkat. Lže se nám o věku "dětí". Mlží se, nám se tohle nelíbí, nejsme pitomci

19.9.2018 v 14:38 | Karma článku: 22.73 | Přečteno: 1442 | Diskuse

Antonín Mareš

Historie vývoje Českého národa za posledních 100 let.

Náš národ procházel velkými dějinnými zvraty od obnovení své samostatnosti v roce 1918 až po dnešek. V roce 1918 vzniká naše Československá republika. K tomu dochází po 300 letech,

19.9.2018 v 14:33 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 148 | Diskuse
VIP
Počet článků 601 Celková karma 18.86 Průměrná čtenost 1449

Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní.Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den, čtvrtou mám už v počítači a pátá se mi rodí v hlavě.





Najdete na iDNES.cz