Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem na Bílou sobotu vybílila ledničku

3. 04. 2018 17:37:17
Můžu říct, že já jsem letošní velikonoční tradice dodržela do písmene. Protože bylo dost studené počasí, místo plánovaného výletu na velikonoční jarmark na hradě Okoři jsem se rozhodla konečně vymalovat ložnici.

Plánovala jsem to dlouho, ale pořád odkládala, a tak jsem si řekla, než v téhle zimě někam jezdit a riskovat že nastydnu, udělám něco užitečného. Samozřejmě jsem si mohla objednat malíře pokojů, nebo pozvat některého ze svých nápadníků, ale po zimě potřebuju zhubnout a tak jsem si pomyslela, že trochu pohybu neuškodí. Nejhorší je to vyklízení, protože jsem kramářka a vše skladuju, a pak následné umývaní zacákaných oken a podlahy, jinak máchat štětkou nebo válečkem na teleskopické tyči, není zas až takové umění. Navíc malířka vlastně jsem-sice ne pokojů, ale kdysi jsem vášnivě ráda malovala-olej, akvarel, před ničím jsem se nezastavila. Pořád mám doma pár rozmalovaných pláten, ale nějak není čas je dokončit.

Ve sklepě jsem našla ještě nějaké barvy od posledního malování. Jenže některé jsem asi špatně zavřela nebo co, protože žlutá vyschla a zbyl tam jen škraloup, a modrá zas zplesnivěla, protože když jsem nádobu otevřela zjistila jsem, že je zaplněna tmavou chlupatou vrstvou plísně. Jediná použitelná byla bílá. Mít bílou ložnici jsem sice právě netoužila, ale zase, když tam zas navěsím všechny ty obrazy, tak se to oživí. Navíc bílit právě na Bílou sobotu ložnici je skoro symbolické. Tvrdí se totiž, že jeden z výkladů proč se říká Bílá sobota je ten, že před velikonoční nedělí se ve všech domácnostech uklízelo a bílilo, takže ač ateistka, dodržím tradici do puntíku. Vlastně se to shoduje i s další velikonoční tradicí - zdobení kraslic. Někdo maluje vajíčka, já vymaluju ložnici a vajíčka pak jen hodím do nějaké té barvy. Ty mi také zbyly od loňska. No jak jsem řekla, jsem kramářka a nikdy nic nevyhazuju. Dnes se tomu říká ekologické chování. Nalila jsem si panáčka a pustila se do práce, šlo mi to od ruky jedna radost. Ložnice k večeru zářila čistotou, já si z obličeje a vlasů vydrolovala bílé flekance, takže jsem sama byla tak trochu jako velikonoční kraslice, a popíjejíce vaječný koňak jsem spokojeně pohlížela na své dílo. V tom někdo zazvonil a ona to byla kámoška, co mi přišla popřát pěkné svátky. Ta mi pomohla vybílit bar-ve smyslu že jsme vypily, co se dalo, a když odešla, pustila jsem se ještě do bílého sexu, jak se módně říká tomu, že lidé si z obžerství dělají závislost. Já teda na jídle závislá rozhodně nejsem, ale jak jsem celý den makala, tak jsem si na jídlo ani nevzpomněla, takže jsem musela doplnit vydané kalorie. Každopádně to byla Bíla sobota na třetí-vybílená ložnice, bar i lednice. V neděli pak přišel na návštěvu už dospělý synátor, ten vybílil i špajzku, co nestačil zbaštit hned, vzal si do zásoby. Ještě že jsem měla něco schováno na lodžii pro koledníky, kteří dorazili v pondělí mě vymrskat. Mimochodem český zvyk mlátit na Velikonoce ženské vyděšeným turistům vysvětluji tak, že to mají povoleno jen jednu za rok, po zbytek pak je to naopak. Ale já osobně to považuji za takové sympatické folklórní hromadné sado-maso. Švédi mají švédskou trojku, my zas velikonoční pomlázku-každý národ má něco.

Autor: Libuse Palkova | úterý 3.4.2018 17:37 | karma článku: 12.37 | přečteno: 1039x


Další články blogera

Libuse Palkova

Hysterie kolem sirotků

Muži rádi hysterii přisuzují jenom ženám, aby ne, když je to od slova hystera, čili děloha. Ale množství článků převážně mužských autorů, o syrských sirotcích, které se tu na nás valí dokazují, že hysterický lze být i bez dělohy.

19.9.2018 v 10:55 | Karma článku: 11.30 | Přečteno: 1007 | Diskuse

Libuse Palkova

Parohy jako umělecké dílo

Mohou být parohy, rýč nebo vysavač považovány za umělecký artefakt? A proč ne? Na vernisáži Pavla Holečka, o které jsem vás informovala v předchozím blogu, najdete kromě hracích obrazů a soch i tyhle zdánlivě obyčejné předměty.

18.9.2018 v 16:25 | Karma článku: 9.40 | Přečteno: 548 | Diskuse

Libuse Palkova

Hrací obrazy

Na Kladenském zámečku máme hrací obrazy. Ne ve smyslu, že si s nimi můžete hrát, ale hrát na ně, jako na hudební nástroje. Když se to umí, tak vydávají tóny celkem příjemné. A kdyby jen hrací obrazy, my tu máme i hrací skulptury.

17.9.2018 v 16:48 | Karma článku: 11.46 | Přečteno: 617 | Diskuse

Libuse Palkova

My Prahu nedáme, radši ji zbouráme

Toto heslo už dávno neplatí, primátorka Adriana Krnáčová jedná přesně opačně, ale abychom jí nekřivdili, už i před ní šlo vedení města ochotně na ruku zahraničním investorům, kteří občas "za hubičku" získali lukrativní pozemky.

14.9.2018 v 17:20 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 1115 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Zíma

Kdo vlastně vládne na Pražském hradě.

  Když dnes a denně slyšíte vtipy o poměrech na Pražském hradě, dřív nebo později dojdete k znepokojivému zjištění, že vlastně nevíte, co se za jeho zdmi v současných týdnech děje.

19.9.2018 v 18:57 | Karma článku: 13.00 | Přečteno: 253 |

Václav Poddaný

Pojďme schovat problémy za 50 migrantů z Afriky

Hra s názvem: ,,50 malých černoušků" aneb jak se v republice schovávají problémy pod problémy, může pomalu začít :)

19.9.2018 v 16:32 | Karma článku: 24.14 | Přečteno: 595 | Diskuse

Michal Pohanka

Mrčení jehňátek

Aneb "Život je tak trapný, Bože, jak uprdnutí u soulože," jak praví úspěšný český básník Krchovský. Aneb blogující břídil opět v akci...

19.9.2018 v 16:24 | Karma článku: 7.49 | Přečteno: 238 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Nedělejte z nás pitomce a řekněte, kolik jim je. Zasloužíme pravdu a fér hru!

V případě přijetí sirotků je, zdá se, největším problémem, že se nám neříká pravda. A přitom, my jsme dávno zvyklí se v pravdách pohybovat a taky pravdu říkat. Lže se nám o věku "dětí". Mlží se, nám se tohle nelíbí, nejsme pitomci

19.9.2018 v 14:38 | Karma článku: 22.73 | Přečteno: 1424 | Diskuse

Antonín Mareš

Historie vývoje Českého národa za posledních 100 let.

Náš národ procházel velkými dějinnými zvraty od obnovení své samostatnosti v roce 1918 až po dnešek. V roce 1918 vzniká naše Československá republika. K tomu dochází po 300 letech,

19.9.2018 v 14:33 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 147 | Diskuse
VIP
Počet článků 601 Celková karma 18.86 Průměrná čtenost 1449

Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní.Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den, čtvrtou mám už v počítači a pátá se mi rodí v hlavě.





Najdete na iDNES.cz