Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velikonoční kraslice a bodypainting

30. 03. 2018 16:09:45
Říká se, že mnohé věci v životě plně pochopíme, až když si je prožijeme na vlastní kůži. V případě bodypaintingu, tedy malování na tělo, toto pravidlo platí doslova a do písmene.

Bodypainting je zajímavý fenomén. Nedávno u nás byla v jednom obchodním domě jakási oslava, jejíž součástí byl bodypainting pro děti zdarma. Přesněji bych to nazvala facepainting-šikovné dívčiny malovaly na dětské ksichtíčky nejen různé ornamenty, ale vykouzlily na jejich tvářičkách kočičí, medvědí či myší čumáčky, dokonce jednu lištičku jsem zahlédla.

Bylo to moc roztomilé nestačila jsem fotit a obdivovat.

Jiný level je malování na nahé modelky. I to je často součástí různých akcí a festivalů. Pokud to dělá skutečný odborník a přistupuje k tomu tvůrčím způsobem, je to také paráda. I zde jsem jednou viděla kočičku-její oči byly namalované na modelčiných bradavkách a zbytek na jejím bříšku. Ještě že modelka byla štíhlá-řekla bych plochá jak prkno- očička namalované kočičky tak alespoň držela na svém místě. Napadlo mě, že pokud by byla vyvinutější a měla větší prsa, kočička na jejím těla by byla ztělesněním rčení, vyvalovat oči, popřípadě jak to vypadá, když někomu lezou oči z důlků. A při sebemenším pohybu by zas předvedla co znamená, když má někdo oči šejdrem, popřípadě když mu jde každé oko jiným směrem. Šimrání štětečku při malování je určitě příjemné, méně už asi představa, jak stojíte nazí uprostřed čumilů kteří přihlížejí, jak po vás někdo maluje. Ale když ze všech stran slyšíte, že nahota a exhibicionismus jsou normální, že jen zapšklé ošklivky se nerady vystavují nahé, tak si zvyknete. Nechcete přece aby si někdo myslel, že nemáte co ukazovat, protože na nějaký stud si dneska nikdo nehraje. To byste byla víc k smíchu než když s motýlem namalovaným na zadku producírujete na pódiu. U mužů, kteří s chodí s rozhaleným kabátem v parku, se exhibicionismus naopak trestá.A jak to všechno souvisí s velikonočními kraslicemi?

Minulý týden se zde rozhořela diskuze o tom, jak jsou muži diskriminováni, když České dráhy zavedly kupé pro ženy. Tak aby se páni necítili tak opomíjeni, když jsou tu ty velikonoce, co kdyby se vystavili nazí na velikonočním trhu, a malérečky by je trochu přizdobily? Na obličej jim namalují roztomilé zaječí čumáčky, pomlázku na bříško nebo spíš pod něj, no a kraslice? To podle fantazie...Třeba na zadek. A v případě některých mladších mužů by se jednalo přímo o kinetické umění...co se té pomlázky týče. Zdá se vám to nechutné? Mě docela jo, přinejmenším divné. Zvláštní je, že kočičí oči z ženských bradavek tak nepohorší, s ženským tělem se prostě může nakládat jakkoliv. A tak by si pánové na vlastní kůži vyzkoušeli, jaké to je nechat si malovat po intimních partiích v davu kolemstojících čumilů. A rozhodně se nebudou moci vymlouvat, až přijdou z pomlázky, jak se říká velikonoční koledovačce, že ta vajíčka někde poztráceli z košíčku

A když budete nějaké ty velikonoční zajdy potkávat, bacha hlavně na ty s parohama. Zasvěcení už tuší, že mám na mysli jackelopea neboli zajdojelena. Varovala jsem před nimi už na Silvestra, protože jsou schopeni zpustošil vám bar. A na Velikonoce také kupujeme zásoby alkoholu, tak aby vám nějaká ta láhev whisky nezmizela. Tu má jackelope nejradši.

foto autorka

Autor: Libuse Palkova | pátek 30.3.2018 16:09 | karma článku: 10.48 | přečteno: 1197x


Další články blogera

Libuse Palkova

Hysterie kolem sirotků

Muži rádi hysterii přisuzují jenom ženám, aby ne, když je to od slova hystera, čili děloha. Ale množství článků převážně mužských autorů, o syrských sirotcích, které se tu na nás valí dokazují, že hysterický lze být i bez dělohy.

19.9.2018 v 10:55 | Karma článku: 11.40 | Přečteno: 1018 | Diskuse

Libuse Palkova

Parohy jako umělecké dílo

Mohou být parohy, rýč nebo vysavač považovány za umělecký artefakt? A proč ne? Na vernisáži Pavla Holečka, o které jsem vás informovala v předchozím blogu, najdete kromě hracích obrazů a soch i tyhle zdánlivě obyčejné předměty.

18.9.2018 v 16:25 | Karma článku: 9.40 | Přečteno: 549 | Diskuse

Libuse Palkova

Hrací obrazy

Na Kladenském zámečku máme hrací obrazy. Ne ve smyslu, že si s nimi můžete hrát, ale hrát na ně, jako na hudební nástroje. Když se to umí, tak vydávají tóny celkem příjemné. A kdyby jen hrací obrazy, my tu máme i hrací skulptury.

17.9.2018 v 16:48 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 618 | Diskuse

Libuse Palkova

My Prahu nedáme, radši ji zbouráme

Toto heslo už dávno neplatí, primátorka Adriana Krnáčová jedná přesně opačně, ale abychom jí nekřivdili, už i před ní šlo vedení města ochotně na ruku zahraničním investorům, kteří občas "za hubičku" získali lukrativní pozemky.

14.9.2018 v 17:20 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 1115 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Zíma

Kdo vlastně vládne na Pražském hradě.

  Když dnes a denně slyšíte vtipy o poměrech na Pražském hradě, dřív nebo později dojdete k znepokojivému zjištění, že vlastně nevíte, co se za jeho zdmi v současných týdnech děje.

19.9.2018 v 18:57 | Karma článku: 15.45 | Přečteno: 324 |

Václav Poddaný

Pojďme schovat problémy za 50 migrantů z Afriky

Hra s názvem: ,,50 malých černoušků" aneb jak se v republice schovávají problémy pod problémy, může pomalu začít :)

19.9.2018 v 16:32 | Karma článku: 24.98 | Přečteno: 615 | Diskuse

Michal Pohanka

Mrčení jehňátek

Aneb "Život je tak trapný, Bože, jak uprdnutí u soulože," jak praví úspěšný český básník Krchovský. Aneb blogující břídil opět v akci...

19.9.2018 v 16:24 | Karma článku: 7.51 | Přečteno: 254 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Nedělejte z nás pitomce a řekněte, kolik jim je. Zasloužíme pravdu a fér hru!

V případě přijetí sirotků je, zdá se, největším problémem, že se nám neříká pravda. A přitom, my jsme dávno zvyklí se v pravdách pohybovat a taky pravdu říkat. Lže se nám o věku "dětí". Mlží se, nám se tohle nelíbí, nejsme pitomci

19.9.2018 v 14:38 | Karma článku: 23.06 | Přečteno: 1483 | Diskuse

Antonín Mareš

Historie vývoje Českého národa za posledních 100 let.

Náš národ procházel velkými dějinnými zvraty od obnovení své samostatnosti v roce 1918 až po dnešek. V roce 1918 vzniká naše Československá republika. K tomu dochází po 300 letech,

19.9.2018 v 14:33 | Karma článku: 5.08 | Přečteno: 154 | Diskuse
VIP
Počet článků 601 Celková karma 18.88 Průměrná čtenost 1449

Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní.Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den, čtvrtou mám už v počítači a pátá se mi rodí v hlavě.





Najdete na iDNES.cz