Nedávný blog o náboženských symbolech rozpoutal zajímavou diskuzi, ale místo o uřezaných prsech svaté Agáty, nebo mrtvém Ježíši na kříži, o nichž to primárně bylo, se někteří diskutéři obrátili na kritiku půlměsíce a tudíž islámu.
Nikdo v diskuzi se nezamyslel nad tím, jaké zvrácené představy vedly asi tvůrce křesťanských legend k podrobnému líčení toho, jak dav uřezával svaté Agátě oba prsy, ani jak diskutabilní se může zdát pozdější zvyk žehnat jejím jménem chlebu na základě podobnosti bochníků a uřezaných ženských ňadrech. Nemluvě o kostelních obrazech kdy světice svá prsa nabízí na tácu. Místo toho se diskuze obrátila ke kritice islámského půlměsíce. Tomu se říká já o koze, oni o voze. Kouzlem nechtěného-útlocitní prominou-v tomto případě téměř doslovně.
Když pomineme, že luna byla vždy symbolem ženského plodivého principu, a že i samotná Marie bývá často zobrazena stojící na měsíčním srpku, co o půlměsíci říká třeba Jan Baleka ve výkladovém slovníku výtvarného umění?
"Půlměsíc, původně astrální symbol, není islámského původu a objevoval se zpočátku jen příležitostně jako ornamentální zdobný prvek. Ojediněle se stal vojenským symbolem až koncem středověku, ale ani tehdy nebyl ještě islámem uznávaný za obecný a závazný symbol, tak jej přijímaly evropské země. Státním symbolem se stal až v 18.století v osmanské říši a tím získal heraldický význam. Teprve pak se postupně stával důležitým prvkem národních znaků jednotlivých islámských států."
Je ale zajímavé, že třeba na vlajce Saudské Arábie-islámského státu par excellance-. se nenachází.
Jisté je, že jedním z hlavních rozporů mezi křesťanstvím a islámem je trojjedinost, kterou muslimové neuznávají. Ježíš tak pro ně není synem božím ale pouhým prorokem.
O trojjedinosti a Ježíšově božské podstatě vedly dlouhé spory samotné církevní autority a to samo ukazuje jak citlivý bod to je. Pokud se Bůh vtělil do Syna, aby svou obětí vykoupil lidstvo, jak mohl zemřít na kříži když je nesmrtelný? A jak mohlo dojít k zmrtvýchvstání když jakožto nesmrtelný zemřít ani nemohl? Ostatně oživeným mrtvolám se říká zombie a to už jsme na Haiti a od křestanství jsme přešli k voodoo.
Wikipedie říká:? "Zombie (výslovnost [zombí][1]) je v kultu voodoo a populární kultuře druh nadpřirozené bytosti, oživlá mrtvola neboli nemrtvý. Vystupuje především v hororech, připomíná fexty z české lidové slovesnosti.Slovo zombie pochází patrně z afrického zumbi (fetiš v jazyce kikongo) nebo z nzambi (bůh v jazyce kimbundu, jiný výklad: přes luisiansko- nebo haitsko-kreolského zonbi z bantuštiny, podobné s kimbundským nzúmbe duch[2])."
Ostatně když jsme u těch mrtvol, jedno z nejstarších náboženství-zoroastrismus- křesťanské či židovské lpění na těle- na pomíjvé lidské pozemské skořápce naprosto neuznává, takže třeba pohřebnictví v našem slovy smyslu, by jako výdělečný obor nemohlo vzniknout. Zato církev si z toho udělala demonstraci své moci-stačí vzpomenout na pompézní pohřeb Václava Havla.
Každopádně nelze popřít, bez asociací a spekulací, historických a jiných souvislostí, že kříž s lidskou mrtvolou je mnohem méně poetický než třeba srpek luny a že jsou to symboly skutečně velmi rozdílné.
