Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nepovedené plastické operace

13. 01. 2018 17:38:46
Občas bulvár pobaví své čtenáře sérií fotografií filmových hvězd, které podstoupily nějaký estetický zákrok. Některé lidi to prostě baví, dokonce se v tom přímo vyžívají, zejména pokud se zákrok nevydařil.

Pokud se naopak vydařil a dotyčná-či dotyčný-vypadá skvěle, nebo dokonce lépe, tak se to neřeší, protože to nikdo vlastně ani nepozná. Jen si lidé lámou hlavu jak to, že někdo vypadá tak dobře i v tak vysokém věku, zatímco dotyčný-dotyčná tvrdí, že to jsou geny, pozitivní myšlení, popřípadě zdravý životní styl.

Pro někoho jsou plastické operace nutností, nejen po úrazech, ale třeba děti, které se rodí s rozštěpem, jich musí absolvovat spousty. Přes veškeré snahy i těch nejlepších chirurgů ale většinou každý na první pohled pozná, s jakým postižením se ten člověk narodil. Ale nikdy by nás nenapadlo mu říkat, ať se na ty bolestivé a náročné operce vykašle, protože nikdy nebude vypadat jako člověk bez tohoto postižení. Stačí že k nim byla krutá příroda a musí zkusit tolik bolesti-protože každá operace je bolestivá, nemluvě o riziku, které podobné zákroky představují. Proč bychom k nim byli krutí ještě my?

Lidé vzdorující stárnutí také bojují s přírodou, a kromě strachu a bolesti musí také hodně investovat, ale k nim většinou bulvár a jeho příznivci přistupujeme opačně- předhazuje se jim, že se neumí smířit s tím jací jsou.

Výstižným příkladem jsou tak oblíbené výše zmíněné sety fotografií které ukazují, jak některé herečky vypadaly předtím, a jak potom-jistěže nikdo, ani po velmi vydařené operaci, nebude vypadat jak vypadal ve dvaceti. Takže aby to bylo objektivní, fotografie by měly být tři-jak dotyčná vypadala ve dvaceti, pak v padesáti, těsně před zákrokem a pak po. A teprve pak by možná mnozí ti, kteří herečku odsuzují nebo se jí vysmívají, by možná řekli: no tak než taková povadlá baba, radši vyžehlená barbína, na které to je sice vidět, že se sebou něco udělal, ale alespoň jí nikde nic nevisí, nemá pytlíky pod očima, povislou sulcovitou bradu nebo krk vrásčitý jako stoletá želva.

Také je zajímavé, že botoxové krásky se neposmívají veřejně těm, které rezignují a myslí si, že vystavovat na veřejnosti své nedokonalosti musí nutně znamenat, že jsou moudré a smířené s během času. Protože kdyby byly, neměly by potřebu poukazovat na ty, které na rozdíl od nich mají odvahu se sebou něco udělat.

Ale jako u všeho i zde platí hlavně s mírou. Některé příklady ze showbyznisu jsou skutečně spíše odrazující-ale na druhé straně, pokud jsou oni sami se sebou spokojeni a šťastní, ať si dělají co chtějí...Pokud je někdo naopak šťastný, že vypadá jako šarpej a k dobré náladě mu přispěje, když se na něj ráno ze zrcadla dívá unavená povadlá tvář, nikdo ho nepřesvědčuje o opaku. ​Ale často jsou to právě tihle lidé. sami se sebou nespokojení, kteří mají potřebu kritizovat jiné a radit jim, co dělat a jak vypadat.

Jak se říká-nechte brouky žít-i ty co se vám nelíbí.

Autor: Libuse Palkova | sobota 13.1.2018 17:38 | karma článku: 14.16 | přečteno: 1142x

Další články blogera

Libuse Palkova

Čapí hnízdo z roku 1976

Znuděná omíláním stále stejných politických zpráv, jako je kauza Čapí hnízdo, prezidentské volby a nechutnosti, které novináři vytahují na oba kandidáty, vypnula jsem TV a začetla se do encyklopedie spisovatelů. Na odreagování.

21.1.2018 v 16:17 | Karma článku: 14.14 | Přečteno: 1073 | Diskuse

Libuse Palkova

Prezident a Chvála bláznivosti

Včerejší blog prezentoval názor Erasma Rotterdamského na církev, zde je další citace z knihy Chvála bláznivosti-proto velké Ch v nadpisu. Když se blíží prezidentské volby, tak je aktuální, jak myslitel viděl ty co nám vládnou?

20.1.2018 v 16:18 | Karma článku: 14.92 | Přečteno: 979 | Diskuse

Libuse Palkova

Kritika církve je znakem tuposti?

Pročítajíce diskuze pod blogy, v nichž si autor dovolil poukázat na nejasnosti v církevních restitucích, či kritizuje některé církevní praktiky, zjišťuji, že je okamžitě označen za tupce, komunistu, či příznivce islámu.

19.1.2018 v 18:40 | Karma článku: 40.33 | Přečteno: 5253 | Diskuse

Libuse Palkova

Už aby mi bylo šedesát!

Následující informace mi dorazila e-mailem od velmi dobré kamarádky-pochybuji, že by mi chtěla poradit špatně nebo dokonce uškodit mému zdraví. A tak se s vámi o ty povzbudivé zprávy ráda podělím.

18.1.2018 v 18:05 | Karma článku: 24.33 | Přečteno: 1943 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

O nelítostném kapitalismu

Doporučila jsem svým rodičům, aby zhlédli dokument České televize Selský rozum. Pojednává o největším sedlákovi v Čechách, jinými slovy o Andreji Babišovi

22.1.2018 v 6:02 | Karma článku: 4.69 | Přečteno: 75 | Diskuse

Filip Vajdík

Nevím, že nic nevím!

Žádná fakt 100% jistota není. A i když je někdo fanatik, tak ta jistota je jenom v jeho hlavě. Není nic co by šlo objektivně 100% potvrdit. Takže já pochybuju o tom, že existuje něco víc, než to co vím doteď. Možná že vím vše?

22.1.2018 v 2:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Jana Slaninová

Odpustíš mi zítra?

Sylvie se smířila s tím, že její hormony už budou jen zlobit, dokud nevyprchají. Čtyriačtyřicet let, zvětšující se objem košíčků podprsenky a výkyvy nálad - na několik let.

21.1.2018 v 23:26 | Karma článku: 9.61 | Přečteno: 164 | Diskuse

Štěpánka Semecká

Konec igelitek v Čechách

Další nedělní glosa o tom, že se dnes každý ohání ekologií a záchranou životního prostředí, ale jen na tom drze profituje.

21.1.2018 v 17:44 | Karma článku: 23.12 | Přečteno: 812 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Nehraj si s těma pitomejma kostkama, v telce máš Šmouly

„Ježíšmarjá nech jí, ať si hraje,“ vybouchnu, ač do výchovy vnoučat mám přísně zakázáno strkat frňák. „Kostky budí v dětech tvořivost a fantazii, když se to nenaučí teď, může jí to pozdějc chybět.“

21.1.2018 v 16:40 | Karma článku: 18.47 | Přečteno: 446 | Diskuse
VIP
Počet článků 405 Celková karma 20.41 Průměrná čtenost 1211

Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní.Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den, čtvrtou mám už v počítači a pátá se mi rodí v hlavě.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.