Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nepovedené plastické operace

13. 01. 2018 17:38:46
Občas bulvár pobaví své čtenáře sérií fotografií filmových hvězd, které podstoupily nějaký estetický zákrok. Některé lidi to prostě baví, dokonce se v tom přímo vyžívají, zejména pokud se zákrok nevydařil.

Pokud se naopak vydařil a dotyčná-či dotyčný-vypadá skvěle, nebo dokonce lépe, tak se to neřeší, protože to nikdo vlastně ani nepozná. Jen si lidé lámou hlavu jak to, že někdo vypadá tak dobře i v tak vysokém věku, zatímco dotyčný-dotyčná tvrdí, že to jsou geny, pozitivní myšlení, popřípadě zdravý životní styl.

Pro někoho jsou plastické operace nutností, nejen po úrazech, ale třeba děti, které se rodí s rozštěpem, jich musí absolvovat spousty. Přes veškeré snahy i těch nejlepších chirurgů ale většinou každý na první pohled pozná, s jakým postižením se ten člověk narodil. Ale nikdy by nás nenapadlo mu říkat, ať se na ty bolestivé a náročné operce vykašle, protože nikdy nebude vypadat jako člověk bez tohoto postižení. Stačí že k nim byla krutá příroda a musí zkusit tolik bolesti-protože každá operace je bolestivá, nemluvě o riziku, které podobné zákroky představují. Proč bychom k nim byli krutí ještě my?

Lidé vzdorující stárnutí také bojují s přírodou, a kromě strachu a bolesti musí také hodně investovat, ale k nim většinou bulvár a jeho příznivci přistupujeme opačně- předhazuje se jim, že se neumí smířit s tím jací jsou.

Výstižným příkladem jsou tak oblíbené výše zmíněné sety fotografií které ukazují, jak některé herečky vypadaly předtím, a jak potom-jistěže nikdo, ani po velmi vydařené operaci, nebude vypadat jak vypadal ve dvaceti. Takže aby to bylo objektivní, fotografie by měly být tři-jak dotyčná vypadala ve dvaceti, pak v padesáti, těsně před zákrokem a pak po. A teprve pak by možná mnozí ti, kteří herečku odsuzují nebo se jí vysmívají, by možná řekli: no tak než taková povadlá baba, radši vyžehlená barbína, na které to je sice vidět, že se sebou něco udělal, ale alespoň jí nikde nic nevisí, nemá pytlíky pod očima, povislou sulcovitou bradu nebo krk vrásčitý jako stoletá želva.

Také je zajímavé, že botoxové krásky se neposmívají veřejně těm, které rezignují a myslí si, že vystavovat na veřejnosti své nedokonalosti musí nutně znamenat, že jsou moudré a smířené s během času. Protože kdyby byly, neměly by potřebu poukazovat na ty, které na rozdíl od nich mají odvahu se sebou něco udělat.

Ale jako u všeho i zde platí hlavně s mírou. Některé příklady ze showbyznisu jsou skutečně spíše odrazující-ale na druhé straně, pokud jsou oni sami se sebou spokojeni a šťastní, ať si dělají co chtějí...Pokud je někdo naopak šťastný, že vypadá jako šarpej a k dobré náladě mu přispěje, když se na něj ráno ze zrcadla dívá unavená povadlá tvář, nikdo ho nepřesvědčuje o opaku. ​Ale často jsou to právě tihle lidé. sami se sebou nespokojení, kteří mají potřebu kritizovat jiné a radit jim, co dělat a jak vypadat.

Jak se říká-nechte brouky žít-i ty co se vám nelíbí.

Autor: Libuse Palkova | sobota 13.1.2018 17:38 | karma článku: 14.18 | přečteno: 1218x


Další články blogera

Libuse Palkova

Večer Arnošta Lustiga na parníku

Městská knihovna v Praze uspořádala během července několik setkání pro milovníky literatury. Odehrávalo se to přímo na Vltavě, přesněji na palubě lodi Avoid Floating Galery, která kotví na náplavce u železničního mostu.

20.7.2018 v 10:31 | Karma článku: 7.52 | Přečteno: 158 | Diskuse

Libuse Palkova

Chápat neznamená schvalovat

Když pročítám blogy a hlavně komentáře pod nimi, nestačím se divit, jak diametrálně se odlišuje pochopení textu různými čtenáři. Je to přirozené, každý vidíme svět prizmatem svých zkušeností a podle toho si vykládáme jevy kolem.

19.7.2018 v 9:34 | Karma článku: 20.91 | Přečteno: 1055 | Diskuse

Libuse Palkova

Návrat socialismu nebo nástup oligarchie?

Tak to se na naší politické scéně zase dějí věci-člověk si vždycky říká, když se něco semele, že horší už to snad ani být nemůže, ale vývoj událostí ho vždy přesvědčí o opaku. Nikdy není tak zle aby nemohlo být ještě hůř.

17.7.2018 v 7:45 | Karma článku: 18.18 | Přečteno: 1309 | Diskuse

Libuse Palkova

Kam vzít italské přátele na jídlo

Součástí cestování a poznávání cizích zemí a kultur je samozřejmě i ochutnávání místních specialit. Ale existují lidé, kteří mají už předem nechuť experimentovat, takže i v cizině vyžadují jídla, na která jsou zvyklí z domova.

15.7.2018 v 11:44 | Karma článku: 19.03 | Přečteno: 1313 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Marek Valiček

Muž i na pokraji nervového zhroucení

Někdy může být nerozhodnost až roztomile nakažlivá. Nikdy by ale k nerozhodnosti nemělo docházet ve frontách u kasy v obchodě s oblečením!

20.7.2018 v 11:22 | Karma článku: 13.28 | Přečteno: 395 | Diskuse

Libuse Palkova

Večer Arnošta Lustiga na parníku

Městská knihovna v Praze uspořádala během července několik setkání pro milovníky literatury. Odehrávalo se to přímo na Vltavě, přesněji na palubě lodi Avoid Floating Galery, která kotví na náplavce u železničního mostu.

20.7.2018 v 10:31 | Karma článku: 7.52 | Přečteno: 158 | Diskuse

Stanislav Cigánek

M. Jan Hus měl velmi realistické a katolicky správné pojetí církve

Žalobní články proti Husovi z 18. 6. 1415 č. 16 až 18 ukazují Husovy odvážné ale katolicky zcela správné pohledy na církev, církevní poslušnost a disciplínu. Soudci v jeho spisech hledali zádrapky.

19.7.2018 v 19:35 | Karma článku: 8.00 | Přečteno: 180 | Diskuse

František Skopal

Slovanství! Je opravdu možný návrat ke kořenům?

Současní příznivci Slovanství vnímají křesťanství jako záměrnou indoktrinaci tehdejších Slovanů, s cílem odstavit je od vlastní, původní kultury a duchovnosti, a tím zabránit jejich rozvoji a rozkvětu.

19.7.2018 v 17:05 | Karma článku: 8.50 | Přečteno: 291 | Diskuse

David Vlk

Že já kráva nebyla radši lesba!

"Poslouchej a ty máš taky jako rád mladý holky? Přiznej se!" Udeřila vzápětí na mě. V tom okamžiku by se ve mně krve nedořezal.

19.7.2018 v 13:07 | Karma článku: 36.45 | Přečteno: 1976 | Diskuse
VIP
Počet článků 571 Celková karma 16.90 Průměrná čtenost 1421

Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní.Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den, čtvrtou mám už v počítači a pátá se mi rodí v hlavě.





Najdete na iDNES.cz