Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Realita či zlý sen?

14. 11. 2017 10:49:42
Skutečnost je někdy tak rozmlžená, že člověk neví, jestli sní či bdí a všechno tak nějak splývá.Řehoř Samsa, protagonista slavné knihy Metamorfoza od Franze Kafky, se jednoho dne probudil a zjistil, že se změnil v odporný hmyz.

Možná je v pražském ovzduší kromě smogu i něco, co vyvolává entomologické asociace, nebo mě nějak ovlivnilo dílo bratří Čapků Ze života hmyzu, nevím, ale nedávno jsem měla hrozný sen a v tom se to hmyzem doslova hemžilo.Skoro se to stydím vyslovit, protože je to hrozná blbost, ale zdálo se mi, že se všichni naši politici proměnili v housenky bource morušového – no jen si to představte!

Housenky se plazily po sněmovně a po parlamentních lavicích, rozlézaly se po chodbách a kuloárech, a některé při hledání potravy vypadly dokonce z okna. Zahraniční novináři to omylem považovali za další pražskou defenestraci a všude se hned psalo o tom, že Češi se bouří, protože se jim nelíbí členství v Evropské Unii, a tak na protest, jak je tuzemským folklórem, vyhazují poslance z oken. Celý národ musel začít dodávat do parlamentu obrovské množství listí z moruší, aby ty žravé poslanecké housenky neměly hlad a nepadaly z oken, a my kvůli nim neměli mezinárodní ostudu. Byla to makačka, shánějte listí moruše!

A tak lid kmital a přivážel nové a nové náklaďáky se zelenými lupeny pro housenky, které se cpaly, až z toho omdlévaly. Jednoho dne náhle ustalo všechno hemžení, z housenek se staly zámotky, všude bylo ticho a pusto, parlament vypadal jako opuštěné termitiště. Nikdo nevydával spousty dalších zákonů, nevymýšlel balíčky různých opatření, neupravoval ceny, nezvyšoval daně, přestaly korupční skandály a mezistranické šarvátky. Nad Českou kotlinou se rozhostil klid a mír.

„Sněmovna plná kokotů,“ psal tisk, ale vzápětí to dementoval s tím, že si zařádil tiskařský šotek a že se samozřejmě nejedná o kokoty nýbrž o kokony bource morušového. „Konečně bude parlament k užitku,“ komentoval to jistý bulvární plátek „uděláme si z nich alespoň hedvábnou vlajku Unie! Samet Sametové revoluce jim nestačil, chtěli si žít jako v hedvábí, tak teď na to dojeli,“ pokračoval zlomyslný komentář onoho zavrženíhodného listu.

Vyděsilo mě to...Jak budou moci naši milí politici dokončit své mnoholeté úsilí zbavit zemi dluhů po komunistické nadvládě? Vždyť už jsou skoro u cíle! Jak dotáhnou akci „čisté ruce“? Vždyť už měli skoro všechny tuneláře pochytané! Jak z nás udělají bohaté, sebevědomé a plnoprávné Evropany, jak nám slibovali před téměř třiceti lety, kdy tvrdili, že do deseti let bude naše životní úroveň stejná, jako v ostatních vyspělých zemích? Ale možná jsme to jen špatně pochopili. Když říkali „budeme mít životní úroveň stejnou jako lidé na Západě“, nemysleli my všichni jako celý národ, ale hovořili o sobě a svých rodinách, zatímco my trubkové mysleli, že ten plurál se vztahuje na všechny občany.

Přesto mě představa, že jsou z politiků teď kokoti, teda pardon, jsem z toho nějak popletená, chtěla jsem říct kokony, dost vyděsila. Přece z nich nemůžeme udělat cár modrého hedvábí s hvězdičkami? Hrůzou jsem se probudila...

Abych se uklidnila, pustila jsem si rádio, kde právě říkali, že politici to s námi myslí opravdu, ale opravdu upřímně, ale do toho, kde vzali mnohamilionový majetek nám opravdu, ale opravdu nic není.Dále jsem se dozvěděla, že všichni kradů a že se celkem úspěšně rozbíhá účtenková loterie, abysme se navzájem ohlídali. Ovšem kdo ohlídá ty nahoře, kteří kradou nejvíc,to už ve zprávách neříkali. Tak to byl jen hrozný sen, pomyslela jsem si šťastně. Parlament není plný kokonů a naši milí politici žijí! Uklidněna zprávami jsem upadla znovu do spánku, nebo spíš do bezvědomí, a už se mi nezdálo vůbec nic. Když jsem se pak opět probrala, zjistila jsem, že jsem se mezitím změnila v kudlanku nábožnou. Ani jsem se nedivila, člověk si zvykne na všechno. Nu což, přežila jsem desítky let socialismu a budování komunismu, Pražské jaro, normalizaci, Sametovou revoluci a budování demokracie, liberalizaci trhu, různé regulace a deregulace, balíčky vládních opatření, privatizaci našeho činžáku, vstup do NATO a do EU tak snad přežiju i tohle. Jakožto kudlanka nebudu potřebovat žádné oblečení, takže ušetřím za hadry, a snad nebudu muset platit ani to opět zvýšené zdravotní pojištění...to se snad na hmyz nevztahuje. Začala jsem se spokojeně pochechtávat.„Prosím tě, co tady strašíš tak brzy po ránu?“ ozvalo se vedle mě a zpod peřiny se soukala rozcuchaná manželova hlava.

„No vida, ušetřím i za stravu,“ napadlo mě a začala jsem si procvičovat kusadla. Na rozdíl od pravé kudlanky, která partnera zkonzumuje až po aktu oplodnění, já toho svého zbodnu hned. Po tolika letech manželství stejně vím dobře, že bych se načekala...A tak jsem už nepřemýšlela jestli sním či bdím, a rozhodla jsem se že ho sním hned.

Alespoň tak vyplním rčení:Láskou bych tě snědla.

Autor: Libuse Palkova | úterý 14.11.2017 10:49 | karma článku: 18.33 | přečteno: 1076x

Další články blogera

Libuse Palkova

Erotematika

Pokud nějaká pedagožka připustí, že preferuje erotematiku, nemusíte se hned obávat, že mravní výchova vašich dětí je ohrožena. Nemá to s erotikou nic společného, je to sice z řečtiny ale znamená to tázat se, klást otázky.

20.11.2017 v 11:44 | Karma článku: 11.56 | Přečteno: 780 | Diskuse

Libuse Palkova

Bůh je slovo pro-já nevím

Bůh nestvořil člověka, jak tvrdí některé pohádky pro dospělé, ale člověk stvořil Boha, když si nevěděl rady s některými záhadami, třeba s vysvětlením přírodních jevů.

19.11.2017 v 20:49 | Karma článku: 19.14 | Přečteno: 1040 | Diskuse

Libuse Palkova

Já si létám já se vznáším

Vypůjčila jsem si slova jedné písničky jako titul blogu, který netradičně představí dva zcela odlišné fenomény-přesněji, titul charakterizuje ten první jev, zatímco na druhý by se dalo vztáhnout -čím výš vyletíš, tím níže spadneš.

19.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 14.90 | Přečteno: 998 | Diskuse

Libuse Palkova

Jídlo a jazykověda

Nežijeme abychom jedli, ale jíme, abychom žili, říká známé přísloví. V češtině najdete mnoho obratů rčení a přirovnání, která se jídla a poživatin nějak týkají, i když nejde právě o proces stravování.

18.11.2017 v 20:36 | Karma článku: 19.20 | Přečteno: 1178 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radomír Stárek

Výměna vedení nebo rekonstrukce energetické sítě a omezení vlastnických práv

Máte na Vašem pozemku vedení elektřiny, plynu, vody apod. již několik desetiletí a nikdy jste nedostali žádnou náhradu? Teď svitla naděje majitelům pozemků - obcím i občanům.

20.11.2017 v 19:28 | Karma článku: 16.69 | Přečteno: 436 | Diskuse

Karel Trčálek

A kdy se ultrakatolíci omluví prof. Halíkovi?

Vážený bloger pan Kavka se ptá, kdy se prof. Halík omluví kardinálu Dukovi. Ale když po nějaké osobě chceme omluvu, mohli bychom se jí taky omluvit za to, co jsme na ni nakydali, a nenakydali jsme toho na ni zrovna málo, že

20.11.2017 v 19:01 | Karma článku: 12.75 | Přečteno: 442 | Diskuse

Martin Faltýn

Partajní hrátky

Jistě řada z vás zná britský sitcom Jistě, pane ministře i pokračování Jistě, pane premiére. Je neuvěřitelně nadčasový. I vzhledem k tomu, co nám předvádějí poslanci při svém prvním zasedání.

20.11.2017 v 18:04 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 285 | Diskuse

Pavel Nitka

Všichni chtějí dobro, jen si ho každý představuje jinak

Přiznávám, jsem občas masochista. Občas si prostě vědomě způsobuji utrpení a nevadí mi to. Dokonce si to i užívám. Třeba zrovna dnes. Dobrovolně sleduji ustavující schůzi PS PČR...

20.11.2017 v 16:11 | Karma článku: 28.00 | Přečteno: 775 | Diskuse

Michal Dokoupil

Já, versus šílený čínský otec

Rodinné vztahy a jejich pravidla jsou v Číně, jak je asi většině známo, poněkud komplikovanější než v Evropě. Já se o tom mohl přesvědčit na vlastní kůži.

20.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 21.58 | Přečteno: 676 | Diskuse
VIP
Počet článků 349 Celková karma 19.61 Průměrná čtenost 1134

Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní.Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den, čtvrtou mám už v počítači a pátá se mi rodí v hlavě.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.