Smíření bigotních katolíků se zarputilou ateistkou

12. 09. 2017 15:02:35
Jak proběhlo mé rozloučení s italskými turisty, velmi čilými důchodci a hluboce věřícími, které jsem doprovázeli při jejich putování po vlastech českých-dokončení

Samozřejmě když jsem ráno přijela do hotelu, začal mi padre Giuseppe hned vyčítat, že jsem zapomněla v restauraci požádat, aby jim k večeři dali dostatek chleba a vodu, číšník mi zas jedovatě předhodil, že se v tom jídle stejně jen povrtali a skoro všechno nechali na talířích, takže bylo zbytečné, že to tam chudák kuchař celý večeř přihřívali. Jako už tolikrát jsem si umiňovala, že tohle je moje poslední skupina a od příštího týdne si hledám jinou práci.

Když jsme o chvíli později na Pohořelci vystupovali z autobusu s úlevou jsem konstatovala, že neotvírají zavazadlový prostor, aby jako včera vyndali demižony s vínem a šunku s úmyslem donést pohoštění do arcibiskupského paláce. Návštěva u pana kardinála byla příjemná a dokonce jsem se nechala spolu se skupinkou vyfotit, u velvyslance jsme byli přijati velkolepě a také to, že jsme měli rezervovanou kapli svatého Václava pro soukromou mši byla dost neobvyklá záležitost a byla jsem ráda, že jsem si tam mohla všechno pořádně zblízka prohlédnout. Občas pro nás PIS nebo svaz průvodců pořádají doškolování, během nichž se dostaneme i na místa, která nejsou běžně dostupná, ale tohle bylo něco docela jiného.

Prostorem kaple se nesla slova, která padre se slavnostním výrazem předříkával, a prostá důstojnost s jakou ostatní prováděli předepsané rituály mě chvílemi skoro dojímala. Vytvářelo to zvláštní téměř magickou atmosféru. Abych se nenechala příliš unést, začala jsem si prohlížet kameny, kterými jsou obložené stěny kaple, a snažila se určit o jaké druhy se jedná. Ametyst a jaspis jsem poznala bezpečně, ale váhala jsem mezi chalcedony, acháty a karneoly, nejasně jsem si pamatovala, že karneol je barevná variace achátu, jak mi kdysi kdosi upřesnil a já si teď vyčítala, že jsem se večer nepodívala do nějaké příručky pro mineralogy, abych si to ujasnila. Padre si zřejmě můj soustředěný výraz vysvětlil po svém, netušil, že místo o nadpozemských věcech dumám o šutrech, možná zadoufal, že mě svým pokorným rozjímáním přiměli přehodnotit mé antiklerikální postoje a že do lůna církve získal další pobloudělou ovečku.

Nakonec mě, ateistku obhajující kacířské Husity, přece jen vzali na milost, protože jsem, ač zcela nevědomky a spíše náhodně, v jejich očích velice zabodovala, když jsem jim navrhla návštěvu pražského Jezulátka. Vlastně já to nenavrhla, jen jsem vyjádřila podiv, že když jsou tady na návštěvě nábožensky významných míst, nemělo by Bambino di Praga chybět. Přestože už byli všichni unavení, okamžitě ho chtěli vidět a někteří vytýkali otci Giuseppovi, jak mohl tak důležitou památku při plánování návštěvy Prahy opomenout. Bránil se tím, že je nechtěl fyzicky zničit s ohledem na náročnost jejich programu, ale tvrdil, že je sám rád, že jsem s tím nápadem přišla. Když jsme do kostela Pany Marie Vítězné dorazili a já viděla, jak navzdory únavě šťastní, že mohou na vlastní oči vidět zázračnou proslavenou sošku, začala jsem si říkat, že na té víře přece něco je, když jim dává sílu snášet útrapy dlouhé cesty a zůstat přesto usměvaví a vlídní. A oni si možná naopak začali říkat, že rozvedená ateistka je vlastně docela milá a nemusí být jen hodná pekla a ztracení, když jim ukázala Bambino di Praga. Možná jsme jakousi přirozenou cestou dospěli k tomu, že je jedno jestli je někdo katolík, protestant nebo ateista, křesťan, muslim nebo žid, hlavní je tolerance a schopnost nechat druhé žít a nevnucovat jim svůj názor.

Autor: Libuše Palková | úterý 12.9.2017 15:02 | karma článku: 22.92 | přečteno: 1005x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 27.10 | Přečteno: 496 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 49 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 299 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 521 | Diskuse
Počet článků 784 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1819

Překladatelka, autorka vlastní tvorby, zvídavá cestovatelka, bloggerka, milovnice všeho dobrého co život nabízí. Hlavou jsem realista, tvářím se občas jako pesimista, ale srdcem jsem nenapravitelný optimista. Vypadám možná jako bojovnice, ale to jsou jen mimikry kterými chci ochránit tu příliš citlivou a zranitelnou holku uvnitř. Po přeložení asi deseti knih z angličtiny mě napadlo, co kdybych zkusila napsat něco sama- zatím mi vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den. Rozhodně se nepovažuji za spisovatelku-jsem jen zapisovatelka příběhů, které píše život, a které vidím kolem sebe. Baví mě rozplétat sítě vzájemných vztahů, kterými jsme všichni neviditelně propojeni, a objevovat souvislosti v předivu života. Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní. Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...