Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výlet s důchodci pokračuje

11. 09. 2017 17:49:15
Po zastávce v Táboře jsme pokračovali v cestě a já s úžasem pozorovala jak se všichni začali za jízdy hromadně polohlasem modlit.

S řidičem, který na to byl v otázce víry podobně jako já, jsme si jen beze slov vyměnili lehký úsměv. Paní která seděla za mnou, se ke mně naklonila: „Pročpak se s k nám nepřidáte? Vy protestanti se nemodlíte?“

K předpokladu, že jsem se protestantského vyznání, ji zřejmě přiměla ta moje předchozí procítěná obhajoba husitství, což mě potěšilo, protože alespoň jsem měla jistotu, že mě poslouchali a já se nesnažila zbytečně. Přesto jsem radši dělala, že jsem jí přeslechla. Snažím se vždy vyhýbat diskuzím o politice a náboženství, protože si myslím, že je to každého jeho věc, a vím, že zejména s Italy diskutovat o náboženství je naprostá sebevražda. Jednou se mě skupinka bigotních Siciliánek snažila obrátit na víru, a hlavním jejich argumentem bylo, že myslící člověk přece musí chápat, že svět nevznikl z ničeho nic, ale že to všechno musel někdo stvořit. Usoudila jsem tehdy, že bude lepší v takové debatě nepokračovat a ony mé mlčení přijaly se shovívavostí univerzitního profesora, který vyhrál nad uklizečkou v diskuzi na téma, jaký je rozdíl mezi sémantikou a sémiologií.

Kousek před Prahou se padre vytasil s požadavkem, abychom zastavili na nějakém odpočívadle. Předpokládala jsem, že potřebují toaletu, ale k mému zděšení začali ze zavazadlového prostoru autobusu vynášet občerstvení - demižon vína, spoustu parmezánu, obrovskou šunku, sladkosti a ovoce, zatímco řidič vařil espresso a uklidňoval mě, že si budu muset zvyknout - jak na to hromadné modlení za jízdy, tak na časté přestávky spojené s konzumací vlastních zásob. Duše i tělo si žádají své, dodal a s úsměvem na mě mrkl a nalil mi do kafe trochu pálenky. Při pohledu na jejich zásoby se mi vybavilo, jak se někdy v cizině posmívají českým turistům kvůli jejich řízkům paštikám a konzervám. Musela jsem uznat že pravý parmezán, Chianti a parmská šunka se s tím srovnávat nedají.

“Vždyť jsme měli vydatný oběd a sotva dorazíme do hotelu máte tam i večeři,“ snažila jsem se zastavit ty kulinářské orgie při pomyšlení na to, že kvůli tomu do Prahy dojedeme až o půlnoci.

„To je jen taková merenda (svačinka),“ začal mi vysvětlovat padre. „Ten oběd nebyl špatný, ale my jsme zvyklí na jinou stravu. Ta bačoračka...“

„Chcete říct bramboračka,“opravila jsem ho nervózně v neblahé předtuše, že zase začnou s vysvětlováním co je primo a co secondo a že jsou zvyklí na těstoviny.

„No ano, ta bačoračka nebyla špatná, ani to maso, ikdyž my ho máme radši bez všech těch omáček a štáv, jen tak na roštu... a ty kulaté věci, jak jste říkala že se to jmenuje?“

„Myslíte knedlíky,“ napověděla jsem.

“Ano ani ty nebyly špatné, ale kdyby nám k tomu radši dali více chleba...“ Snažila jsem se neobracet oči v sloup a snad po sté vyslechla přednášku o tom, jaká je italská kuchyně a tvářila se, že to slyším vůbec poprvé v životě. Mé duševní utrpení zmírnil řidič, který mi, aniž bych ho požádala, dolil do kelímku od kávy, kterou jsem zatím dopila, další kapičku pálenky. Asi jsem nevypadala dobře a on pochopil, že potřebuju povzbudit.

Autor: Libuse Palkova | pondělí 11.9.2017 17:49 | karma článku: 22.79 | přečteno: 1083x

Další články blogera

Libuse Palkova

Erotematika

Pokud nějaká pedagožka připustí, že preferuje erotematiku, nemusíte se hned obávat, že mravní výchova vašich dětí je ohrožena. Nemá to s erotikou nic společného, je to sice z řečtiny ale znamená to tázat se, klást otázky.

20.11.2017 v 11:44 | Karma článku: 11.56 | Přečteno: 780 | Diskuse

Libuse Palkova

Bůh je slovo pro-já nevím

Bůh nestvořil člověka, jak tvrdí některé pohádky pro dospělé, ale člověk stvořil Boha, když si nevěděl rady s některými záhadami, třeba s vysvětlením přírodních jevů.

19.11.2017 v 20:49 | Karma článku: 19.14 | Přečteno: 1040 | Diskuse

Libuse Palkova

Já si létám já se vznáším

Vypůjčila jsem si slova jedné písničky jako titul blogu, který netradičně představí dva zcela odlišné fenomény-přesněji, titul charakterizuje ten první jev, zatímco na druhý by se dalo vztáhnout -čím výš vyletíš, tím níže spadneš.

19.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 14.90 | Přečteno: 998 | Diskuse

Libuse Palkova

Jídlo a jazykověda

Nežijeme abychom jedli, ale jíme, abychom žili, říká známé přísloví. V češtině najdete mnoho obratů rčení a přirovnání, která se jídla a poživatin nějak týkají, i když nejde právě o proces stravování.

18.11.2017 v 20:36 | Karma článku: 19.20 | Přečteno: 1178 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radomír Stárek

Výměna vedení nebo rekonstrukce energetické sítě a omezení vlastnických práv

Máte na Vašem pozemku vedení elektřiny, plynu, vody apod. již několik desetiletí a nikdy jste nedostali žádnou náhradu? Teď svitla naděje majitelům pozemků - obcím i občanům.

20.11.2017 v 19:28 | Karma článku: 16.13 | Přečteno: 436 | Diskuse

Karel Trčálek

A kdy se ultrakatolíci omluví prof. Halíkovi?

Vážený bloger pan Kavka se ptá, kdy se prof. Halík omluví kardinálu Dukovi. Ale když po nějaké osobě chceme omluvu, mohli bychom se jí taky omluvit za to, co jsme na ni nakydali, a nenakydali jsme toho na ni zrovna málo, že

20.11.2017 v 19:01 | Karma článku: 12.75 | Přečteno: 442 | Diskuse

Martin Faltýn

Partajní hrátky

Jistě řada z vás zná britský sitcom Jistě, pane ministře i pokračování Jistě, pane premiére. Je neuvěřitelně nadčasový. I vzhledem k tomu, co nám předvádějí poslanci při svém prvním zasedání.

20.11.2017 v 18:04 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 285 | Diskuse

Pavel Nitka

Všichni chtějí dobro, jen si ho každý představuje jinak

Přiznávám, jsem občas masochista. Občas si prostě vědomě způsobuji utrpení a nevadí mi to. Dokonce si to i užívám. Třeba zrovna dnes. Dobrovolně sleduji ustavující schůzi PS PČR...

20.11.2017 v 16:11 | Karma článku: 27.89 | Přečteno: 775 | Diskuse

Michal Dokoupil

Já, versus šílený čínský otec

Rodinné vztahy a jejich pravidla jsou v Číně, jak je asi většině známo, poněkud komplikovanější než v Evropě. Já se o tom mohl přesvědčit na vlastní kůži.

20.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 21.58 | Přečteno: 676 | Diskuse
VIP
Počet článků 349 Celková karma 19.61 Průměrná čtenost 1134

Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní.Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den, čtvrtou mám už v počítači a pátá se mi rodí v hlavě.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.