Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsi chlap tak zaplatíš víc

8. 09. 2017 19:13:58
Jedna Australanka nedávno přišla s nápadem, že by muži měli za kávu zaplatit víc, a hned to aplikovala ve své kavárničce. Chtěla tak upozornit na stále přetrvávající platovou nerovnost mezi muži a ženami

A protože muži víc vydělávají, přišlo jí prý normální, aby také víc platili. Nezavedla to jako povinnost, nic nevnucovala a na nikom nic nevymáhala, jen pověsila ceduli se zmíněným prohlášením na bar, a byla překvapená, že muži většinou skutečně dobrovolně zaplatili za kávu a jiné pochutiny vyšší cenu.

Připomnělo mi to, že před časem, hned po sametovce, na některých místech u nás také byly dvojí ceny a cizinci museli platit víc. Právě s odůvodněním, že mají vyšší platy.

Napadlo mě, jak by na podobnou kavárnu reagovali čeští muži. Nedávno jsem zde publikovala blog na podobné téma, tedy poukázala jsem na platovou nerovnost, a většinou to komentovali tak, že je to prý nesmysl, že nic takového neexistuje, stejně tak ohnivá debata se strhla kolem těžko vymahatelných alimentů pro samoživitelky. Anebo jak některým zdejším blogerům připadalo skandální, že ve Švédsku, aby se poukázalo na násilí páchané muži na ženách, se ženské rozhodly, že si udělají koncert jen pro sebe, mužští návštěvníci tam nebudou smět. Vzpomínám, jak nedávno v Evropském parlamentu polský poslanec pronesl velmi nelichotivou poznámku na inteligenci žen, a zatímco česká politička jen s úsměvem poslouchala a pokyvovala hlavou s výrazem: Jen si kecej blbečku, španělskou a italskou političku to doslova zvedlo ze židlí a zdálo se, že po dotyčném hodí sluchátka, a obě velmi ostře protestovaly. Jsou opravdu české ženy tak málo emancipované, přestože feministka je jedna z nejoblíbenějších nadávek některých zdejších mužů?

Nedávno jsem četla knihu The Republic of Burma Shave (Carnegie Mellon University Press, Pittsburgh 2001) Její autor Američan Richard Katrovas v Praze pobýval po určitý čas, vedl jazykové kurzy a oženil se tu, takže měl možnost poznat poměry, jaké u nás panují. Také on ve své knize vyjadřuje podiv nad tím, jak jsou české ženy, ale hlavně naše společnost, tolerantní k prohřeškům silnější polovičky lidstva. Tedy ne že by zmíněný autor byl nějaký vzorňák, sám dlouho lavíroval mezi svou bývalou americkou ženou a novou českou, ale přinejmenším si připouštěl nemorálnost svého chování.

Ve zmíněné knize uvádí, že to co je ve Státech považováno za podlé, je u nás považováno za běžné. Doslova říká, že americká exmanželka je produktem kultury, kde sice hodně mužů podvádí, ale když se to provalí, jsou odsouzeni in „biblical terms“, zatímco v Čechách je manželova nevěra přijímána se stejným klidem, jako většina ostatních nevyhnutelných životních katastrof.

„In American terms I ́d been a cad, in Czech term I ́d simply been a man“ říká na straně 127 zmíněné knihy. Tedy něco v tom smyslu, že v amerických poměrech by byl padouch, zatímco v těch českých, prostě jenom chlap.

A tak si říkám, až mi tu zas někdo bude lát, že jsem zatracená feministka, jen pro pouhé povzdechnutí, že ženská je taky jen člověk, že by se dotyčný možná divil, kdyby se setkal se skutečnou feministkou za zahraničí, a to co tu máme u nás, je jen takový vlažný odvar. Tak jako jsme i tu revoluci provedli sametově, myslím, že i české ženy, i ty zdánlivě emancipované, jsou spíš takové sametové feministky, než skutečné bojovnice.

Autor: Libuse Palkova | pátek 8.9.2017 19:13 | karma článku: 28.47 | přečteno: 4633x

Další články blogera

Libuse Palkova

Erotematika

Pokud nějaká pedagožka připustí, že preferuje erotematiku, nemusíte se hned obávat, že mravní výchova vašich dětí je ohrožena. Nemá to s erotikou nic společného, je to sice z řečtiny ale znamená to tázat se, klást otázky.

20.11.2017 v 11:44 | Karma článku: 11.56 | Přečteno: 780 | Diskuse

Libuse Palkova

Bůh je slovo pro-já nevím

Bůh nestvořil člověka, jak tvrdí některé pohádky pro dospělé, ale člověk stvořil Boha, když si nevěděl rady s některými záhadami, třeba s vysvětlením přírodních jevů.

19.11.2017 v 20:49 | Karma článku: 19.14 | Přečteno: 1040 | Diskuse

Libuse Palkova

Já si létám já se vznáším

Vypůjčila jsem si slova jedné písničky jako titul blogu, který netradičně představí dva zcela odlišné fenomény-přesněji, titul charakterizuje ten první jev, zatímco na druhý by se dalo vztáhnout -čím výš vyletíš, tím níže spadneš.

19.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 14.90 | Přečteno: 998 | Diskuse

Libuse Palkova

Jídlo a jazykověda

Nežijeme abychom jedli, ale jíme, abychom žili, říká známé přísloví. V češtině najdete mnoho obratů rčení a přirovnání, která se jídla a poživatin nějak týkají, i když nejde právě o proces stravování.

18.11.2017 v 20:36 | Karma článku: 19.20 | Přečteno: 1178 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radomír Stárek

Výměna vedení nebo rekonstrukce energetické sítě a omezení vlastnických práv

Máte na Vašem pozemku vedení elektřiny, plynu, vody apod. již několik desetiletí a nikdy jste nedostali žádnou náhradu? Teď svitla naděje majitelům pozemků - obcím i občanům.

20.11.2017 v 19:28 | Karma článku: 16.69 | Přečteno: 436 | Diskuse

Karel Trčálek

A kdy se ultrakatolíci omluví prof. Halíkovi?

Vážený bloger pan Kavka se ptá, kdy se prof. Halík omluví kardinálu Dukovi. Ale když po nějaké osobě chceme omluvu, mohli bychom se jí taky omluvit za to, co jsme na ni nakydali, a nenakydali jsme toho na ni zrovna málo, že

20.11.2017 v 19:01 | Karma článku: 12.75 | Přečteno: 442 | Diskuse

Martin Faltýn

Partajní hrátky

Jistě řada z vás zná britský sitcom Jistě, pane ministře i pokračování Jistě, pane premiére. Je neuvěřitelně nadčasový. I vzhledem k tomu, co nám předvádějí poslanci při svém prvním zasedání.

20.11.2017 v 18:04 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 285 | Diskuse

Pavel Nitka

Všichni chtějí dobro, jen si ho každý představuje jinak

Přiznávám, jsem občas masochista. Občas si prostě vědomě způsobuji utrpení a nevadí mi to. Dokonce si to i užívám. Třeba zrovna dnes. Dobrovolně sleduji ustavující schůzi PS PČR...

20.11.2017 v 16:11 | Karma článku: 28.00 | Přečteno: 775 | Diskuse

Michal Dokoupil

Já, versus šílený čínský otec

Rodinné vztahy a jejich pravidla jsou v Číně, jak je asi většině známo, poněkud komplikovanější než v Evropě. Já se o tom mohl přesvědčit na vlastní kůži.

20.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 21.58 | Přečteno: 676 | Diskuse
VIP
Počet článků 349 Celková karma 19.61 Průměrná čtenost 1134

Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní.Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den, čtvrtou mám už v počítači a pátá se mi rodí v hlavě.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.