Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

S filmaři na zámku-pokračování

7. 09. 2017 21:55:08
Po opulentním obědě v Litomyšli, po kterém bych si nejradši dala italskou siestu, jsme se se štábem vydali natáčet na místní zámek postavený ve stylu italské renesance.

Když jsem při výkladu zmínila, že ho postavil Giovanni Battista a Ulrico Aostalli, přitočil se ke mně Franko a prohodil: „Zdá se, že spoustu věcí by jste tady bez nás neměli. Vždycky když nám ukazuješ něco krásnýho jedná se o díla italských autorů. To je samý Caratti, Alliprandi, Broggio Santini, Battisti ...My Italové sice máme spoustu vad, ale musíš připustit, že co se umění týče, nikdo se nám nevyrovná.“ Tvářil se přitom, jako by měl na stavbě našich památek zásluhu osobní podíl a nebo některý ze zmíněných mistrů byl jeho vlastní prapradědeček. Jeho samolibost mě popíchla: „To záleží na tom, jak se to bere. To že u nás tvořilo tolik Italů je pouze důkazem, že čeští aristokraté měli dobrý vkus a byli velice bohatí, když si mohli dovolit pozvat stavitele z daleké ciziny. Takže jestli myslíš, že my máme být vám Italům vděční za stavby, které jste tu vytvořili, vy byste měli být naopak rádi, že zámožní čeští šlechtici dali italským umělcům práci a tím možnost prosadit se. A v neposlední řadě se vůbec uživit. A mnohým se tu zalíbilo tak, že se tu i zabydlili, Santini například byl už třetí generace rodiny která se u nás usadila.“

“No jo, ty máš na všechno odpověď,“ řekl a zasmál se. „Jenže to se mi právě líbí, že jseš taková pohotová.“

Pak ztišil hlas: „Ale my Italové nejsme umělci a mistři jen ve stavebnictví nebo architektuře.“

Čekala jsem, že začne vykládat o tom, jak skvělá jsou italská auta, italská móda, anebo jaký pojem je italská opera, ale on jen mnohoznačně pomrkával. A už je to zase tady, ten věčně omílaný mýtus Italian Lover, pomyslela jsem si a snažila jsem se nevyprsknout smíchy. Nejspíš si dal při obědě víc piva, než na kolik je zvyklý. Doteď se otáčel za každou sukní, která šla kolem, a najednou se zaměřil na mě. Ne že by mi to nějak extra lichotilo, brala jsem to spíš tak, že mu z nedostatku jiných objektů nic jiného nezbylo, a tak, jen aby nevyšel ze cviku, to zkouší i na tlumočnici.

„O mistrovství Italů nikdo nepochybuje,“ odpověděla jsem a stejně jako on jsem ztišila hlas. „Kromě všech těch štukatérů, malířů a stavitelů se tu proslavil také Casanova. Mimochodem, víš že tu umřel a je tu pochován? Asi je tu pro italské milovníky nezdravé klima.“

V tom nás přerušil kastelán: „Prosím vás, co mi to ten režisér říká? Pořád opakuje Moldava da Zmétana.

Vysvětlila jsem mu, že pro Moldava je italsky Vltava a pod Zmétanou se neskrývá nikdo jiný než náš slavný Smetana, protože Italové S na začátku slova před znělou souhláskou automaticky vyslovují jako Z, takže pokud mají říct správně Smetana, musí se hodně, ale hodně soustředit.

Marie výslovnost českých slov, na rozdíl od Leandra brala velice svědomitě a když měla před sochou slavného skladatele říct, že se zde narodil, nechala si ode mne několikrát opakovat. Slova Litomyšl a Smetana zvládla téměř bezchybně, ale Bedřicha radši vypustila. Stejně jako jméno autora pomníku Jana Štursy, kterého by možná mrzelo, že se jeho jméno nedostalo do italského filmového dokumentu. Ale vzhledem k tomu, kolik konsonant jeho příjmení obsahuje a jaké s tím mají Italové problémy, by nakonec jeho jméno vyšlo tak zkomolené, že by nejspíš vůbec nebylo poznat, o koho vlastně jde. Skupina více jak dvou souhlásek je pro italská ústa těžko vyslovitelná, ikdyž se v jejich jazyce také vyskytují, ale rozhodně ne v takové míře, jako v češtině. Takže slova jako hrad, strach, Vltava jim připadají legrační, smrt, vlk, hrb, čtvrtek téměř nevyslovitelná, a když je chci opravdu pobavit, vyzvu je, ať po mně opakují „strč prst skrz krk.“ To je většinou úplně odrovná.

Autor: Libuse Palkova | čtvrtek 7.9.2017 21:55 | karma článku: 17.80 | přečteno: 580x

Další články blogera

Libuse Palkova

Erotematika

Pokud nějaká pedagožka připustí, že preferuje erotematiku, nemusíte se hned obávat, že mravní výchova vašich dětí je ohrožena. Nemá to s erotikou nic společného, je to sice z řečtiny ale znamená to tázat se, klást otázky.

20.11.2017 v 11:44 | Karma článku: 11.56 | Přečteno: 780 | Diskuse

Libuse Palkova

Bůh je slovo pro-já nevím

Bůh nestvořil člověka, jak tvrdí některé pohádky pro dospělé, ale člověk stvořil Boha, když si nevěděl rady s některými záhadami, třeba s vysvětlením přírodních jevů.

19.11.2017 v 20:49 | Karma článku: 19.14 | Přečteno: 1040 | Diskuse

Libuse Palkova

Já si létám já se vznáším

Vypůjčila jsem si slova jedné písničky jako titul blogu, který netradičně představí dva zcela odlišné fenomény-přesněji, titul charakterizuje ten první jev, zatímco na druhý by se dalo vztáhnout -čím výš vyletíš, tím níže spadneš.

19.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 14.90 | Přečteno: 998 | Diskuse

Libuse Palkova

Jídlo a jazykověda

Nežijeme abychom jedli, ale jíme, abychom žili, říká známé přísloví. V češtině najdete mnoho obratů rčení a přirovnání, která se jídla a poživatin nějak týkají, i když nejde právě o proces stravování.

18.11.2017 v 20:36 | Karma článku: 19.20 | Přečteno: 1178 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radomír Stárek

Výměna vedení nebo rekonstrukce energetické sítě a omezení vlastnických práv

Máte na Vašem pozemku vedení elektřiny, plynu, vody apod. již několik desetiletí a nikdy jste nedostali žádnou náhradu? Teď svitla naděje majitelům pozemků - obcím i občanům.

20.11.2017 v 19:28 | Karma článku: 16.13 | Přečteno: 436 | Diskuse

Karel Trčálek

A kdy se ultrakatolíci omluví prof. Halíkovi?

Vážený bloger pan Kavka se ptá, kdy se prof. Halík omluví kardinálu Dukovi. Ale když po nějaké osobě chceme omluvu, mohli bychom se jí taky omluvit za to, co jsme na ni nakydali, a nenakydali jsme toho na ni zrovna málo, že

20.11.2017 v 19:01 | Karma článku: 12.75 | Přečteno: 442 | Diskuse

Martin Faltýn

Partajní hrátky

Jistě řada z vás zná britský sitcom Jistě, pane ministře i pokračování Jistě, pane premiére. Je neuvěřitelně nadčasový. I vzhledem k tomu, co nám předvádějí poslanci při svém prvním zasedání.

20.11.2017 v 18:04 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 285 | Diskuse

Pavel Nitka

Všichni chtějí dobro, jen si ho každý představuje jinak

Přiznávám, jsem občas masochista. Občas si prostě vědomě způsobuji utrpení a nevadí mi to. Dokonce si to i užívám. Třeba zrovna dnes. Dobrovolně sleduji ustavující schůzi PS PČR...

20.11.2017 v 16:11 | Karma článku: 27.89 | Přečteno: 775 | Diskuse

Michal Dokoupil

Já, versus šílený čínský otec

Rodinné vztahy a jejich pravidla jsou v Číně, jak je asi většině známo, poněkud komplikovanější než v Evropě. Já se o tom mohl přesvědčit na vlastní kůži.

20.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 21.58 | Přečteno: 676 | Diskuse
VIP
Počet článků 349 Celková karma 19.61 Průměrná čtenost 1134

Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní.Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den, čtvrtou mám už v počítači a pátá se mi rodí v hlavě.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.