Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

S filmaři do Českého Krumlova

6. 09. 2017 19:39:50
Další den z týdenního programu italského filmového štábu byl Český Krumlov. V městě samotném jsme moc záběrů neudělali, Leandro chtěl natáčet hlavně nahoře na hradě.

Když jsme stáli na nádvoří najednou ho napadlo, že Anna Marie se postaví na balkón a odříká komentář, zatímco kamera ji bude zabírat zezdola. Jenže balkón patřil k bytu kastelána a jeho žena nebyla naším požadavkem nijak nadšená.

„Vy byste si taky nenechala nakvartýrovat domů televizní štáb,“ vysvětlovala mi své stanovisko „a Taliány k tomu!“dodala, jakoby s italskými filmaři měla kdovíjaké špatné zkušenosti a jakoby v Krumlově natáčeli každý den. Po půlhodině přesvědčování ustoupila, když jsem ji několikrát ujistila, že nahoru půjde jen ta sympatická paní, zatímco všichni ostatní zůstanou dole na nádvoří. Seběhla jsem ze schodů celá šťastná, že mohu štábu oznámit vítězství. Jenže zatímco já bojovala jako lvice, abych získala balkon, dole se situace změnila, a jak jsem pochopila, Anna Marie odmítala jít nahoru.

„Při záběru zespod je příliš vidět tahle partie,“ vysvětlovala a pohladila si rukou krk a podbradek. „Pro ženy v určitém věku to není příliš lichotivé,“ dodala a významně se podívala po mně, jako by hledala podporu.

Na mě se nedívej, já mám krk ještě hlaďoučký jako miminko, pomyslela jsem si. Ale je fakt, že když se na sebe podívám zblízka do zvětšovacího zrcátka, tak už to není, co to bývalo. Navrhla jsem Anně Marii, že jí půjčím hedvábný šátek, kterým by si mohla inkriminované partie zamaskovat. Začala jsem hrabat v kabele, kterou vláčím pořád s sebou a ve které mám spoustu krámů o kterých předpokládám, že bych se mohly hodit. Samozřejmě vždy chybí právě to, co potřebuji nejvíce.

„Tak co bude s tím filmováním?!“ volala shora z balkónu kastelánova žena.

„Já nevím, oni si to asi rozmysleli,“ odpověděla jsem a bezmocně rozhodila rukama. Přitom mi z ramene sklouzla kabela a její obsah se rozsypal po zemi. Vztekle jsem začala věci sbírat.

„Tak jim řekněte, že nemám čas tady čekat, jestli se uráčí zahamtat mi byt nebo ne. Musím jít vařit večeři. A manžel vám vzkazuje, že stejně už musíte končit, máte to tu zamluvené jen do pěti.“

„Co říkala?“ ptal se režisér, který se ke mně sehnul a pomáhal mi sbírat věci.

„Že máme končit protože zavírají,“ odsekla jsem.

„Mně se zdálo že ta paní toho řekla víc,“ nedal se odbýt. „Není přece možné, aby se tolik českých slov dalo přeložit tak málo slovy italskými,“ hučel do mě dál.

„To je umění zkratky, Člověk se musí naučit vybírat jen to podstatné“ řekla jsem a vyškubla mu z ruky můj diář, který právě zvedl ze země a podával mi ho.

Zlobilo mě, že jsem se tak dlouho a nakonec zbytečně snažila přesvědčit kastelánovu ženu, aby nás pustila na svůj balkón. Nerada vynakládám energii a čas na věci, které nevedou k žádnému konkrétnímu výsledku.

Ale možná bylo dobře, že to tak nakonec dopadlo. Kastelánce jsem totiž zamlčela fakt, že Italové nemají ve zvyku se doma přezouvat. Když mě poprvé navštívili italští přátelé byla jsem zděšená, že je ani nenapadlo se zout a nechat boty venku za dveřmi. Podobně byli zděšeni oni když jsem jim vysvětlila, že máme ve zvyku přezouvat návštěvu do pantoflí. Neuměla jsem si představit, jak pořádkumilovná kastelánova žena nutí Annu Marii do bačkor. Sice by na tom balkóně za balustrádou nebyly vidět, ale ona, jak už jsem pochopila její křehkou psychiku a způsob uvažování, by se nemohla soustředit na text při vědomí toho, jak směšně v bačkorách vypadá.

Nakonec se natáčelo dole pod hradem, Anna Marie odříkala svůj komentář a já si oddychla, že si můžu odškrtnou další položku našeho programu.

Autor: Libuse Palkova | středa 6.9.2017 19:39 | karma článku: 13.42 | přečteno: 757x

Další články blogera

Libuse Palkova

Erotematika

Pokud nějaká pedagožka připustí, že preferuje erotematiku, nemusíte se hned obávat, že mravní výchova vašich dětí je ohrožena. Nemá to s erotikou nic společného, je to sice z řečtiny ale znamená to tázat se, klást otázky.

20.11.2017 v 11:44 | Karma článku: 11.56 | Přečteno: 780 | Diskuse

Libuse Palkova

Bůh je slovo pro-já nevím

Bůh nestvořil člověka, jak tvrdí některé pohádky pro dospělé, ale člověk stvořil Boha, když si nevěděl rady s některými záhadami, třeba s vysvětlením přírodních jevů.

19.11.2017 v 20:49 | Karma článku: 19.14 | Přečteno: 1040 | Diskuse

Libuse Palkova

Já si létám já se vznáším

Vypůjčila jsem si slova jedné písničky jako titul blogu, který netradičně představí dva zcela odlišné fenomény-přesněji, titul charakterizuje ten první jev, zatímco na druhý by se dalo vztáhnout -čím výš vyletíš, tím níže spadneš.

19.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 14.90 | Přečteno: 998 | Diskuse

Libuse Palkova

Jídlo a jazykověda

Nežijeme abychom jedli, ale jíme, abychom žili, říká známé přísloví. V češtině najdete mnoho obratů rčení a přirovnání, která se jídla a poživatin nějak týkají, i když nejde právě o proces stravování.

18.11.2017 v 20:36 | Karma článku: 19.20 | Přečteno: 1178 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radomír Stárek

Výměna vedení nebo rekonstrukce energetické sítě a omezení vlastnických práv

Máte na Vašem pozemku vedení elektřiny, plynu, vody apod. již několik desetiletí a nikdy jste nedostali žádnou náhradu? Teď svitla naděje majitelům pozemků - obcím i občanům.

20.11.2017 v 19:28 | Karma článku: 16.69 | Přečteno: 436 | Diskuse

Karel Trčálek

A kdy se ultrakatolíci omluví prof. Halíkovi?

Vážený bloger pan Kavka se ptá, kdy se prof. Halík omluví kardinálu Dukovi. Ale když po nějaké osobě chceme omluvu, mohli bychom se jí taky omluvit za to, co jsme na ni nakydali, a nenakydali jsme toho na ni zrovna málo, že

20.11.2017 v 19:01 | Karma článku: 12.75 | Přečteno: 442 | Diskuse

Martin Faltýn

Partajní hrátky

Jistě řada z vás zná britský sitcom Jistě, pane ministře i pokračování Jistě, pane premiére. Je neuvěřitelně nadčasový. I vzhledem k tomu, co nám předvádějí poslanci při svém prvním zasedání.

20.11.2017 v 18:04 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 285 | Diskuse

Pavel Nitka

Všichni chtějí dobro, jen si ho každý představuje jinak

Přiznávám, jsem občas masochista. Občas si prostě vědomě způsobuji utrpení a nevadí mi to. Dokonce si to i užívám. Třeba zrovna dnes. Dobrovolně sleduji ustavující schůzi PS PČR...

20.11.2017 v 16:11 | Karma článku: 28.00 | Přečteno: 775 | Diskuse

Michal Dokoupil

Já, versus šílený čínský otec

Rodinné vztahy a jejich pravidla jsou v Číně, jak je asi většině známo, poněkud komplikovanější než v Evropě. Já se o tom mohl přesvědčit na vlastní kůži.

20.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 21.58 | Přečteno: 676 | Diskuse
VIP
Počet článků 349 Celková karma 19.61 Průměrná čtenost 1134

Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní.Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den, čtvrtou mám už v počítači a pátá se mi rodí v hlavě.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.