Výlet s výukou neslušných slov
Blížili jsme se k cíli naší cesty, a tak jsem se chopila mikrofonu, abych sdělila alespoň základní informace. Sotva jsem promluvila, přerušil mě jeden z puberťáků s omluvou, že se mu v četných zatáčkách dělá na zadní sedačce špatně, a sedl si na schůdek mezi mě a řidiče Moji výtku, že za jízdy by nikdo neměl pobíhat v uličce, brali všichni jako přílišnou zkostnatělost a směšné lpění na nesmyslných předpisech. Když jsem dodala, že by nás to mohlo stát pokutu, vyměnil si řidič s profesorem shovívavý úsměv, jako ať nepřeháním.
Nemohla jsem se soustředit na výklad, protože jsem vedle sedícího kluka musela pozorovat koutkem oka, jestli nezačne zelenat a nepozvrací mě. Ale vzhledem k jeho snědé pleti by se případná změna barvy kůže stejně asi nedala poznat. Na očích měl brýle proti sluníčku, přestože bylo pod mrakem, a napomádované vlasy měl sčesané dozadu, takže vypadal jako mafiánec z nějakého italského filmu. Mimochodem tmavé sluneční brýle jsou jedním z poznávacích znamení Italů, nosí je vždy a všude, i v tmavých místnostech a za deště.
„Jé vy tu máte italské názvy!?!“ vykřikl mafiánec po chvíli, čímž mě už definitivně vyvedl z konceptu a já úplně zapomněla, co jsem právě říkala.
„Jak jsi na to přišel?“ zeptala jsem se příkře.
„No právě jsme minuli ceduli s nápisem ROVINA, ale žádnou nevidím. Že bychom už byli na místě?“ Nechápala jsem, co to plácá za nesmysly, a chvíli ho dokonce podezírala, že si na Václaváku koupil něco od Arabů, kteří tam prodávají drogy. Ale pak mi došlo, že jsme právě projeli obcí, která se tak jmenuje, a že v italštině rovina znamená zkáza, zhouba či zřícenina, takže on si zřejmě mylně vyložil, že Karlštejn jsou nějaké trosky a ten ukazatel oznamuje, že už jsme dorazili do cíle.
Vysvětlila jsem mu, že v češtině má to slovo úplně jiný význam, a v tomto konkrétním případě je to místní název vesničky, kterou jsme právě minuli.„To je divné, nečekal bych, že existuje úplně stejné slovo v jazycích, které jsou tak odlišné, jako italština a čeština,“ podivoval se a já se podivovala, že se nad takovými věcmi vůbec zamýšlí. Na první pohled mi připadal jako frajer, kterého zajímají jen diskotéky a holky. „To je vlastně jakoby interjazykové homonymum,“ rozumoval dál napomádovaný mafián, ze kterého se nečekaně vyklubal odborník na lingvistiku.„Je takových slov víc?“ vyzvídal, ale já si v tu chvíli nemohla vzpomenout.„Třeba kafe,“ vyhrkla jsem bezmyšlenkovitě. Vždycky, když se snažím rychle odpovědět a nemám čas se nad svým mentálním výtvorem zamyslet, vypadne ze mě nějaká pitomina.
„Ale to snad znamená to samé, já měl na mysli slova, která zní stejně, ale liší se významem,“ upřesnil a podíval se na mě jako na blbce, který neví, co je homonymum.
„Ani bych neřekl, že české kafe znamená to samé, co v italštině,“ zabručel profesor za mými zády. „To co tady vydávají za kafe, je pro nás jen špinavá voda.“ Na kvalitu kávy si stěžují téměř všichni Italové takže jsem profesorovu poznámku ignorovala.
Najednou jsme vjeli do prudké zatáčky a málem se srazili s protijedoucím autobusem.
„Kurva“ vyletělo ze mě. Nemám vulgarismy ráda a nikdy je nepoužívám, ale hrozně jsem se vyděsila. Díky prudkému řidičově manévru, kterým se snažil na poslední chvíli srážce vyhnout, jsem málem spadla za sedadla. Zrudla jako krocan, nejen leknutím, ale protože jsem se sama před sebou za to neslušné slovo zastyděla. Vzápětí mi ale došlo, že v italštině curva znamená zatáčka, takže můj prohřešek nemohl nikdo zaregistrovat. Maximálně si mohli myslet, že jsem tak infantilní, že při průjezdu zatáčkou mám potřebu říct zatáčka, asi jako když malé dítě vidí pejska, ukazuje na něj prstíkem a přitom do zblbnutí opakuje slovo pejsek. A mou náhlou proměnu v rudokožce mohli přičítat leknutí či menopauze. Potěšena zjištěním, že jsem se nijak neblamovala, pokračovala jsem jak nic v improvizovaném minikurzu češtiny:„Slovu curva se radši vyhýbej protože u nás je to moc vulgární označení pro…no řekněme pro prostitutku.“
„Neměla bys je učit sprostá slova,“ pokáral mě zezadu jeden z profesorů, který při slově prostitutka nápadně zbystřil.
„Já je neučím sprostá slova,“ ohradila jsem se proti nespravedlivému nařčení.“Já je jen varuj na co si mají dávat pozor, aby nedošlo k nedorozumění.“ „Možná jsi to myslela dobře,“ řekl prof smířlivě, „ale já je znám….“ V duchu jsem mu musela dát zapravdu. Opravdu jsem si to měla radši odpustit.
“Já si hned říkal, že dát vesnici jméno zřícenina by bylo dost divný. Kdyby se to bralo ve smyslu nomen omen, tak by to byla fakt ironie,“ pokračoval kluk jakoby rozhovor mezi mnou a profesorem přeslechl. A nebo chtěl dát najevo, že takové dětinské slovní hříčky s neslušnými slovy jsou pod jeho úroveň a mohou se jimi bavit jen takoví senilní chudáci jako profesor s průvodkyní.
„No někdy jsou některý jména a názvy fakt docela paradoxní,“ souhlasila jsem a začala mu vysvětlovat význam dalších českých slov. „Představ si, že v češtině slovo šereda je označení pro ošklivku, takže jméno modelky Šeredová, ze které jste u v Itálii všichni pryč…“
Ani mě nenechal dokončit větu. „Cože Alena?“ skočil mi do řeči a zcela automaticky ji nazval křestním jménem, jako by byla jeho intimní přítelkyní. To ostatně dělá většina Italů, podobně jako když jde o fotbalistu Nedvěda, mluví o něm výhradně jen jako o Pavlovi, a vyjadřují se o něm s takovou důvěrností, jako by s ním odmalička chodili čutat do balonu. Nedvěd a Šeredová jsou pro ně snad nejslavnější představitelé našeho národa, a kdyby v Itálii sestavovali seznam deseti největších Čechů, vsadím se, že tihle dva by na něm určitě figurovali na prvních místech.
Když jsem zvídavému italskému adolescentovi vysvětlila význam slova škoda, nechtěl mi věřit.„Teda to pro auto není ten nejlepší název,“ zasmál se. „Zní to spíš jako antireklama, hotovej marketingovej gól do vlastní branky. Tátův známej má škodovku, až mu řeknu co to znamená, tak mi nebude věřit.“
Napadlo mě, že je to asi jedna z mála informací, kterou si z mého dvoudenního výkladu opravdu zapamatuje. Samozřejmě kromě toho slova, o kterém mu jsem mu před okamžikem říkala, že ho nemá říkat.
Libuše Palková
Veřejná omluva
Ráda bych se tímto veřejně omluvila kolegovi blogerovi panu Klarovi, kterého jsem citovala v nedávném blogu, protože se mi nelíbilo když napsal, že ženy jsou bez obzoru. A tak jsem si, jak je mým dobrým zvykem, dovolila oponovat.
Libuše Palková
Chcete mít vysokou karmu a čtenost?
Hlavní je samozřejmě výběr témat-nejvíce se zavděčíte kritikou islámu, imigrantů, feministek, EU, genderu, levičáků, sluníček, vítačů, Pražské kavárny. Populartitu vám zaručí pochvalné ódy na USA a Izrael, církev, judaismus
Libuše Palková
Jak se zbavit nepohodlného blogera
Ráda bych se vyjádřila k tomu proč jsem byla zmizena, pokud nezmizí i to. Všichni víme že po stažení určitého počtu blogů nebo smazaných komentářů přichází sankce. Takže se dá zařídit, aby nepohodlný bloger zmizel z hlavní strany.
Libuše Palková
Libo-li koprolit?
Jestli čekáte nějaký recept na novou vylepšenou verzi koprové omáčky, tak vás zklamu. To slovo nemá s koprovkou nebo koprem vůbec nic společného. Koprolit je totiž zkamenělý výkal. Z toho by si nikdo omáčku ani polévku asi nedal
Libuše Palková
Nobelovku pro zakladatele teroristické organizace?
Nedávno se zde jeden bloger zamyslel nad tím, že Nobelovu cenu za mír dostávají všelijací lidé, zmínil třeba Obamu nebo mladičkou aktivistku. Zapomněl však na zakladatele organizace, kterou mnohé země prohlásili za teroristickou.
Libuše Palková
Konec světa
Nemám na mysli apokalypsu nebo katastrofu, která ukončí existenci naší planety, jak to předpovídali třeba Mayové nebo Nostradamus, ale místo kde končí Evropa.Tedy konec ne ve smyslu časovém ale prostorovém či přesněji geografickém
Libuše Palková
Co vás napadne při pohledu na zlatý déšť?
Zlatý déšť už pomalu odkvétá. V okolí našeho domu je keřů hned několik a pořád jsou ještě krásné. Ráda se u těchto prvních poslů jara zastavím, teda jedněch z prvních a potěším zrak pohledem do syté žluti jejich drobných kvítků. .
Libuše Palková
Tušíte kde se nachází střed Itálie?
S hledáním geografického středu a skutečného centra Apenninského poloostrova je to tak trochu jako s hledáním bodu G. Každý tvrdí že ví, kde to je, ale jejich názory se různí a tak to vypadá, že těch pravých středů je hned několik
Libuše Palková
Sybila s bobkový listem
Zní to možná jako nějaký prapodivný recept, ale kdo četl můj předchozí blog o výletě za Kumskou Sybilou už tuší, že je tu slíbené dokončení popisu mé dávné cesty do jedné z nejzajímavějších částí Itálie.
Libuše Palková
Rozkvetlé Kladno
Jaro dorazilo už i na Kladno a všechno tu kvete a voní. Kdo tu nebyl asi netuší, že Kladno je plné parků, lesoparků a jiných zelených ploch. Vyhrálo dokonce několik soutěží a je nositelem mnoha ocenění za péči o životní prostředí.
Libuše Palková
Poslední večeře jako opulentní hody
Snad nepřekvapí, že právě dnes hodlám psát o Poslední večeři. Miluju výtvarné umění, a tak vám představím tři nejzajímavější, nebo možná nejvíce diskutovaná malířská plátna, jejichž autoři se tomuto náboženskému motivu věnovali.
Libuše Palková
Hysteron proteron
Pokud mě chcete opravit, že se to píše jinak, tak ne, nebojte, nechci psát o histriónech, kteří se v mužské populaci vyskytují poměrně často a pár bych se jich našlo i zde na blogu. Mám na mysli rétorickou či slohovou figuru.
Libuše Palková
Ty letošní nominace to byla ale bída
Nepřipadá vám podobné prohlášení přinejmenším nezdvořilé vůči nominovaným? Zdá se vám, že kdo tohle pronesl, postrádá elementární lidskou slušnost? Umíte si představit že by nějaká žena takto komentovala výběr v mužské kategorii?
Libuše Palková
Nevěstinec v koncentráku
Již Arnošt Lustig kdysi toto ožehavé téma zmínil ve svém vyprávění když líčil, jak někteří vězni si mohli dovolit i prostitutky. Podrobněji o tomto jevu informuje dokument Ty proklaté hodiny večer", který natočila Andrea Osterová.
Libuše Palková
Nechceme imigranty
Je zajímavé kolik lidí tu píše, jak nemají rádi Rusy a imigranty, a pokud jsou to nemakačanové, kteří žijí ze sociálního systému bohatého Západu, tak by je hned poslali pryč .Ale když se jim to hodí, najednou nic z toho nevadí
Libuše Palková
Kam zmizela druhá nejlepší blogerka?
Zdá se vám že jsem už dlouho neslyšeli o loni oceněné blogerce paní Pilloni? Dostala cenu a zmizela...má co chtěla a my svým způsobem také. Nebojte, dělá nám jen samou čest nadále a šíří dobré jméno zdejšího stavu blogerského.....
Libuše Palková
Pražská náplava na Kladně
A co se ti prosím tě stalo? ptají se mě ohromeně Kladeňáci, když jim při seznamování sdělím, že jsem se na Kladno přistěhovala z Prahy. Jak tě proboha napadlo, že chceš bydlet právě tady? diví se moji noví kámoši a kamarádky.
Libuše Palková
Italské sýry jsou nejlepší na světě
Ikdyž italštinu ovládáte poměrně slušně, některé italské svátky mají těžko přeložitelný a bez znalosti reálií nepochopitelný název, takže dokud se nevrhnete do víru dění a slavení, netušíte o co jde a co vás čeká...nebo se zeptáte
Libuše Palková
Už jste jedli specialitu zvanou hadry?
Jak jsem v předešlých článcích už popsala, v Itálii se pořád někde něco slaví. Nějaká ta sagra nebo festa, se koná prakticky kdekoliv a kdykoliv. Hlavní je vědět přesně o co jde a co se slaví, aby jste se pak nedivili jako já
Libuše Palková
Jack Rozparovač podruhé
Letos v březnu proběhla tiskem zpráva, že je konečně známa identita jednoho z nejsadičtějších masových vrahů: Nejspíš to byl polský žid a emigrant Kosminski. Jenže jak se zdá další z potencionálních podezřelých měli podobný původ
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 784
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1823x