Jo hlavne ty umyty vlasy.

Mám dojem paní Palková, že blog by neměl být o osobních žabomyších válkách mezi blogery.

Jsem dalek toho někomu radit, ale pokud máte drsná fakta pro pana Jílka, pozvěte ho třeba na kávu a tam si to spolu v pohodě vyříkejte. Není třeba tu z toho dělat divadélko.

zřejmě jste nepostřehl že on byl první kdo mé jméno zatáhl do tohoto nechutného slovního ping-pongu a já jen vracím úder-nebo si mám podle vás líbit když o mě lže? To je zákon akce a reakce a na to mám právo abych se ohradila když někdo začne jako první ostatně tak to vidí i jiní-

Mirek Pinkas 72176

Pro informaci, pane Jílku : v mých očích jste klesl ještě hlouběji, než když jste nám tady každý den považoval za nutné líčit Vaší bosou cestu po Česku, či lacině předstíral nadhled bonmotem jojo na závěr každého článku.

Pro informaci čtenářům : Paní Palková zde před několika dny otiskla článek "Zuzana" - příběh určité ženy, nevíme nakolik literární či anonymizovaně konkrétní. Nic víc. Nato reagoval pan Jílek článkem "Drsná fakta pro Zuzanu" který byl generalizujícím útokem na ženy jako takové na základě svých praxí z terapie ( tak proč teď předstírá, že v diskusi nevystupuje jako odborník ? ). Stejnou generalizací bylo hned v perexu napsané, že autorka si stěžuje jen na církev či muže. Stydím se, že za křesťany zde pan Jílek vystupoval takhle arogantně.

Paní Palková možná ne vždy reagovala s klidem, pan Jílek svou aroganci dále ještě stupňoval. Jednoznačně jej považuji za viníka této dlouhé a trapné výměny názorů přes další články. Pokud se totiž v bitce utkají civilista a trénovaný zápasník či boxer a dojde k nějaké újmě civilisty, soud v první řadě zohlední, zda sportovec nezneužil svého bojového umění nepřiměřeným způsobem.

Poslední konkrétní dotaz, pane Jílku : Vy víte, že paní Palková byla členkou KSČ, že ji nazýváte soudružkou ? A pokud ano, proč si to nenecháte pro sebe ? Vám taky nikdo nepřipomíná, že jste bývalý alkoholik ( pokud jsem učinil správnou dedukci z toho, co jste o sobě psal ).

0/0 doporučit 1.11.2018 16:38

Dobrý den. Přečetl jsem si oba články (Drsná fakta na topu) a jsou tam v obou zajímavé podněty.

Asi je to celé opravdu jen o tom sebevědomí a sebedůvěře. Nedostatek sebevědomí asi vede k chorobné touze přirovnat se k slavným, nebo bohatým, kteří se obklopují mladými krásnými partnery.

Co vlastně máme my? Pouze jedno ojeté auto, hypotéku na deset a více let, děti, které nás svým chováním iritují a jejich hračky zabodlé v chodidlech.

Zajímavý paradox je, že když jednu z těch věcí ztratíme (kromě hypotéky, ta by nikomu nechyběla), tak se najednou chováme jako by nám někdo ukradl celý svět. V čem to je?

To množné číslo "my" nemusíte brát osobně. Je to jen můj osobní pohled a čtenář mého příspěvku, nechť si vybere dle svého, jestli to na něj sedí, nebo ne.

Jenom dodatek.

Ke všem věcem máme ještě partnerku, nebo partnera, který nadává jak to všechno stojí za.... Když ho ale ztratíme, nebo děti, nebo ojeté staré auto, tak se najednou chováme jakoby nám ukradli svět.

Je zvláštní , že tady tyhle rozdíly mezi pohlavími řeší především lidé ,kteří nežijí v páru. Já jsem v nějakém páru tak nějak celoživotně. Ano určitě jsem měl období ,kdy mi šlo hlavně o ty měkké tkáně a hlavně o pronikání do nich . Dnes mne na ženách nejvíce přitahuje ženskost, empatie, přirozená moudrost , kterou ženy tak nějak prostě mají a je mi jedno jestli je ženě 20, nebo padesát. Žena je pro muže parťákem pro nesnadný život i hezké chvíle. Za mnohé jim my muži vděčíme už třeba jen za to, že jsou ochotny s námi být ty dlouhé roky než dospějeme a taky za to ,že nás mnohdy nutí objevovat a zkoušet pořád nové a nové věci.

Je mi líto žen i mužů, kteří odmítají blízkost opačného pohlaví. Někdy je to z nouze, někdy je to křeč, někdy je to lenost a sobeckost, někdy jen to jen smůla , že nepotkali někoho, kdo stojí za to. V každém případě se připravují o moc hezkou část života.

Vedla jsem s panem Jílkem dlouhou polemiku pod jeho posledním článkem.

Ani jeden, stejně jako paní Palková, nežijeme v páru. A obávám se že mezi blogery a diskutéry jsou singlové docela hojně zastoupeni.

Mám za sebou 2 manželství (jeden byl pro život v páru vhodný, druhý absolutně ne) a jak jsem již psala u pana Jílka, pro život single jsem se rozhodla zejména na základě sebepoznání. Říkejte si tomu třeba lenost a sobeckost, já si naopak přijdu docela fér když nehodlám nutit žádného chlapa aby se mi přizpůsoboval a samotnou mne ty různé ústupky unavují.

Velkou lásku jsem si v životě prožila asi třikrát, ve společném bydlení jsem se třemi muži (postupně po sobě jdoucími) žila dvě desetiletí a teď skoro v padesáti oceňuji klid a čím dál tím více soukromí.

Žiju si spokojeně a necítím se být hodna něčí lítosti. A vyjadřuji se k tomuto tématu právě proto, že mnozí (zejména muži) zde žijí v zajetí jakýchsi klišé, např. to Vaše že single lidé jsou hodni politování, popřípadě jiného blogera (který zřejmě taky žije sám) že ženy samy žít neumí.... nebo jako pan Jílek mají tu teorii pevných tkání.

Myslim, že tu není rozpor. Co se týká Benjamina Kurase, odmyslím .li politiku, mám jeho pohledy na mužský a ženský svět fakt ráda. Ale mám za to, nevím, že pan Jílek prostě jen a jen zůstává v reálu zdejších luhů. A ty luhy jsou takové, jak je popisuje. Máme fakt jiný životní styl, jiné předsudky, modely chování...takže co s tím, Libuši, nadelame, žijeme-li v těchto luzích a ne v těch anglických? Mně by to vyhovovalo...ale žiju prostě tady. A je to blíž slovům Pepy Hausmanna a Jana Jílka. A nedělám si iluze ani o těch luzích jinde. Ale fakt je, že jista změna by tu u nas prospěla v mnoha ohledech. Ženská, co z ní sálá silná opravdová hotová ženskost a chlap...co není ani tak chlap, jako muž. ale ja na tu novou generaci fakt sázím hodně :)

co s tím Radko? Já žasnu...prostě jisté věci tolerovat nehodlám a budu na ně poukazovat a kritizovat dokud budu živa říká se že lidé si k vám dovolí jen co jim dovolíte vy.... v žádném případě nepopírám existenci skvělých chlapů i u nás-naopak už jen kvůli nim to ventiluji aby bylo znát že existují, protože ti druzí jsou bohužel více vidět a slyšet-děkuju za komentář a pohodový den

Nikdy bych si nemyslela že budu v něčem souhlasit s panem Hornerem.

S panem Jílkem jsem včera vedla dlouhou polemiku protože mne svými reakcemi na paní Palkovou a zejména tou teorií pevných tkání skutečně zaujal.

Podezírám ho, že (jak řekla jedna moje kolegyně kdysi o Dr. Plzákovi) "nadržuje chlapum".

Navíc je poměrně pochopitelné že jako terapeut se setkává spíše s problematickými muži než s těmi které máme kolem sebe my ostatní.

S muži kteří respektují svou manželku a cení si společně prožitého času kdy nemuselo být třeba vždycky všechno růžové.

S muži kteří se starají o rodinu a spíše než na výlet sporťákem s naivkou pevných tkání vyrazí na kole se svými dětmi (a již lehce změklou manželkou).

S muži kteří jsou prostě normální a proto jim spousta okolností a záležitostí přijde podstatnější než superpevné mladé tkáně.

Takováto chlapskost už na ty zralé zachovalky neplatí, a vlastně nikdy neplatila.Žena, která se obtěžovala udržet si krásu, energii, eleganci, vtip, intelekt a profesionální úspěch do padesátky, nebo dokonce do šedesátky, bude od mužů žádat přinejmenším totéž, plus obdiv, pozornost, ocenění

Zdroj: https://libusepalkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=685369

Obávám se, že pan Kuras to myslí dobře, ale otázkou je, zda ta moda zcela dorazí až sem a přestane být modou, či bude jen přechodným zábleskem. Navíc má zkušenost z terapie mi říká, že ti muži, co hledají tyhle ženy, je většinou časem opuštějí pro ty mladší s těmi pevnými tkáněmi. Stanou s edospělými a přestanou mít potřebu dělat syny.

Přijde mi to jako zarezlé stanovisko začínajícího misogyna Nemyslím si, že dospělý chlap miluje jenom tkáně nebo maso. Svět je barevnější a normální muži k terapeutovi prostě nedocházejí

Neexistují dokonalé ženy ani muži. Pokud není ve vztahu tolerance, nemůže fungovat. Svět bez žen by byl smutný a stejně tak bez mužů. Zkrátka patříme k sobě. Stačí si pustit starší český film Hodíme se k sobě miláčku?

to je nádherný film pane Pavle, také jsem toho názoru že bez vzájemné tolerance to nejde. Ale na druhé straně po opakovaných slovních útocích nemůžu nereagovat-dík za komentář a pohodový večer

Člověk se skládá ze dvou částí-muže a ženy

muž a žena jsou jako dvě skříňky uzamčené

z nichž jedna obsahuje klíč od té druhé