teď teprve jsem si přečetl článek a dal karmu. Samozřejmě.

děkuji za přečtení a komentář pane Jurníčku a přeji hezký zbytek neděle

Zákon č. 372/2011 Sb., § 28 odst. 3, písm. e) bod 3.:

Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo na přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem.

O tom diskutujte. Je třeba na tom něco měnit? Nebo o čem je řeč?

To jako, že mohu asistovat u složitého chirurgického zákroku?

Možná je to taky trochu o tom, že dříve byly porod a smrt naprosto přirozenou součástí života. Dnes je to však trochu jinak.

máte pravdu-oboje jako bychom vytěsnili z našich životů a nevím jesytli je to dobře-dík za komentář a hezký víkend

Karma. Souhlas, hlavně s tím závěrem. To, že je dnes možnost aby byl otec...tedy pardon, budoucí živitel u porodu, je věc pokroku, ale vždy musí jít o dobrovolnou vůli. Taktéž žena může odmítnout přítomnost partnera. Ovšem zdá se mi, že toto téma se dnes stalo také rukojmím všech těch násilných gender aktivistů typu: muži povinně na část mateřské, muži povinně přebrat část domácích prací...už jen chybí aby si partneři spravedlivě rozdělili menstruační cykly na sudé a liché měsíce.

nechápu proč otce nazýváte živitelem-je spousta otců kteří neživí rodinu-a to že by se měl muž podílet domácích pracích není výmysl gender aktivistů ale tak to snad funguje ve většině normálních rodin.ale dík za komentář a hezký víkend

Jo.Dobrý.Ale ...Kipling ."žena to je jenom žena, ale takový doutník pane, to je pokouřeníčko"! Nicméně- máte to v životě horší...porodem počínaje, přes řadu jiných věcí.Pánbuh je nespravedlivý.Bohužel často.

děkuju za komentář ikdyž srovnání žena a doutník v neprospěch žen není lichotivé a taky nevím jestli pan Kipling tím že zamotal ženy a pokouřeníčko do jedné věty to nemyslel nějak dvojsmyslněale asi ne, když to u něj vyhrál doutník-hezký víkend

Mělo by se začít už v těhotenství. Muži jsou odsunováni jako již zbyteční trubci do pozadí, od samotného zjištění že je žena těhotná.

Každý přijde za žěnou a řekne gratuluji a tak. Ale nikdo nepřijde za mužem a neřekne: dobrá práce.

znáte ten fórek o tom, že matka je vždycky jistá, ale otec ne dík za vtipný komentář

Taky by mi přišla rozumnější nějaká zkušená sarkastická kamarádka, ale každý to má jinak.

Jestli jsem si někoho přala mít u sebe během porodu tak svou maminku. Dívám se občas na Malé lásky a závidím jim při porodu ten klid a něhu tam..na nás se dříve při hlasitém projevu houklo někdy i nevybíravě. Je to zvláštní pořad.. nejdřív jsem si nebyla jista zda se na něj chci vůbec dívat a zda je správné ukazovat toto v televizi.... teď u něj pomalu tlačím s rodičkama i pěkně si v závěru popláču dojetím.

To asi záleží na každém jednom, můj muž dával jasně najevo, že si mě váží za to, že jsem porodila naše děti a to u porodu nebyl. Dokonce byl stižen jakousi rodičovskou slepotou, protože naše dcera byla po porodu ošklivá jak noc a on nad ní dojatě stál s tím, že je to nejkrásnější dítě na světě. Skoro slzel nad tím, jak je krásná a přitom vypadala opravdu strašně, naštěstí se z toho otřepala a dnes je z ní hezká holka.

Souhlasím s Tebou, Libuško, že tohle je fakt hodně individuální záležitost. Ale další fakt je, že mi už několik žen nezávisle na sobě řeklo, že rozdíl v chování zdravotnického personálu je výrazný, pokud je budoucí otec přítomný. Nebo-li, při prvním porodu tyto ženy u sebe manžela neměly a při druhém ano. Zkrátka, když žena měla po boku manžela, nikdo na ni nepokřikoval, nikdo ji neodbyl, všichni byli ochotní, vstřícní, pozorní a na dotazy odpovídající. Prostě ani sestra, které se včera nepovedly šunkofleky, si před svědkem nedovolí se na rodičku utrhnout.

Tak snad už jen pro tu roli ochránce a záštity, bych za mužovu přítomnost byla neskonale vděčná a jeho podpory bych si moc vážila.

máš pravdu Zdeni-já mám na chování porodnického personálu nepříjemné vzpomínky ale byla tam jedna sestřička, která byla naopak milá a držela mě za ruku-takže jak kdo-dík za komentář a pěkný víkend ti přeju