Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

zkraťte ty blogy.

Napište:"Nemám ráda církev".

Vyjde to na stejno.

2 0
možnosti
Foto

vy zas místo vašich útoků na mou osobu napište: Vadí mi pravda o církvi

0 0
možnosti
JS

V posledním odstavci Vašeho článku sice schvalujete charitu, ale zároveň se ptáte, jakou máme jistotu, že darovaných peněz pro charitu někdo nezneužije ve svůj osobní prospěch. Jenže taková jistota prostě neexistuje. Není možné zanevřít na charitu jen proto, že všude se najdou podvodníci. To není nějaká specialita církví. Určitě je dobré, když někdo, kdo chce někomu finančně pomoci, se zajímá o to, komu peníze poskytuje. Ale kdyby se všichni obávali podvodníků, tak nikdy žádná charita nevznikne. Církevní charity obecně fungují dobře. Existují země, kde církve suplují roli státu ve školství a dokonce ve zdravotnictví. V mnoha zemích Afriky jsou křesťanská zařízení a podniky jedinými místy, kde je bezpečí, kde se pracuje, vzdělává a léčí.

Vy se ve svých článcích pokoušíte vytvářet asociace typu "církev = zlo". Domnívám se, že to není dobrý nápad.

13 0
možnosti
Foto

já se zas domnívám že právo na svobodu slova mi umožňuje psát o čem chci-pokud máte konkrétní důkaz že informace v článku obsažené nejsou pravdivé tak sem s ním a pak váš komentář bude mít smysl-ostatně v článku je odkaz na blog pojednávající o Člověk v tísni, takže to není asociace církev-zlo

0 0
možnosti
JB

J70i33r77i 67B12o17r

4. 9. 2018 10:39

Co se vám to stalo?

9 0
možnosti
MK

Dala si na facebook selfíčko, kde je skoro nahá. ;-) Prostě chce jen pozornost bez ohledu na pravdu.

5 0
možnosti
  • Počet článků 784
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1823x
Překladatelka, autorka vlastní tvorby, zvídavá cestovatelka, bloggerka, milovnice všeho dobrého co život nabízí. Hlavou jsem realista, tvářím se občas jako pesimista, ale srdcem jsem nenapravitelný optimista. Vypadám možná jako bojovnice, ale to jsou jen mimikry kterými chci ochránit tu příliš citlivou a zranitelnou holku uvnitř. Po přeložení asi deseti knih z angličtiny mě napadlo, co kdybych zkusila napsat něco sama- zatím mi vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den. Rozhodně se nepovažuji za spisovatelku-jsem jen zapisovatelka příběhů, které píše život, a které vidím kolem sebe. Baví mě rozplétat sítě vzájemných vztahů, kterými jsme všichni neviditelně propojeni, a objevovat souvislosti v předivu života. Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní. Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Seznam rubrik