Tak ja nevim. Z desetidenniho pobytu v Italii (podotykam, ze uz je to davno) jsem si neodnesla zadne boharovne zazitky. Testoviny jsem si dala dvakrat a pokazde byla omacka zredena vodou protoze je spatne procedili. Risotto mam rada suche po cesku a ne tu kasicku co vari v Italii. Pizzu maji lepsi v kazde zemi krome Italie a proto se vyhybam vsem autentickym sicilianskym restauracim. Jedine co mi opravdu chutnalo byl milansky teleci rizek, ale na rizky prece nemusim do Italie!

Já ráda vařím a tak své dceři (která chce být kuchařkou) občas předvedu grilované krevety či plněné kalamáry což konzultuji vždycky s místními.

Některé mé kamarádky se vdaly do Itálie (a některé se vrátily a založily cestovku) a tak umím i lasagne jak se patří s bešamelem, poznám balsamikový ocet od cremy na Caprese...

Ale nad Vaším článkem se mi rozezněla parafráze na L ́Italiano od Toto Cutugna

Ital nezná ten zázrak

a tak mu chátrá tělo

Ital nezná ten zázrak

pivo, vepřo, knedlo, zelo

udělat lasagne to už jste dobrá-ta parafráze od Uhlíře-Šípa je fakt vtipná-také si ji občas broukám-dík za komentář a hezký zbytek nedělního večera

Libuško, já navrhuji neměnit zaměstnání, vydržet ještě víc takových historek a pěkně se o ně s námi podělit! Musí to být zážitky, to aby sis dělala každý den poznámky, aby příhody nezavál čas.

děkuju Zdeni ale ono se to opakuje pořád dokola takže i bez poznámek se mi to ukládá v mentálním softwaru protože jak známo opakování je matkou moudrosti a utužuje synapse-dík za přečtení a hezký zbytek neděle

Kromě milé vzpomínky na chvíle strávené nad vtipnou knihou jen poznámka, Asi záleží na míře patriotismu - jsou lidé, kteří v cizině pohaní národní jídlo, byť by bylo sebelepší, jen aby neshodili domovinu. A jaký to je pak trapas, když třeba zhýčkaný pivní Pepík někde ve světě zjistí, že ta pokálená svíčková, mimochodem vynikající, je dílem českého kuchaře-emigranta . Prostě pokud jazyk plesá, srdce a ústa by to měla dát najevo, co je špatného na tom přiznat, že nám chutnalo?

dík Ríšo na svíčkovou nedám nedám dopustitněkdy tě pozvu na tu svoji- fakt ji umím ikdyž ne každý měl tu čest ji ochutnat-hlídám si ji jako rodinné stříbro

Česká variace na italskou restauraci musí být pro Italy zážitek. Ovšem i špagety s kečupem a eidamem (btw. jedna z možností "co dům dal den před nákupem") blednou vedle rajčatové polévky spíš severského typu s umělou šlehačkou ze spreje. To se nedalo!

to zní dost šíleně-ale jehněčí po turecku s jogurtovou omáčkou mě taky dostalo-ale byl hlad tak jsem to snědla nic se mi nestalo

Manželka jednoho mého známého zase vyžadovala velmi striktně v Thajsku ke snídani croissanty. U těch Italů je to stejná pitomost, jako když Čech hledá v Itálii českou restauraci. To člověk nechápe. Měli by raději sedět doma, cpát do sebe svoji pastu a o Praze si pustit něco na DVD.

Toto jsem nikdy nechápala. Vždycky, když jsme někam jeli, tak jsem si zjistila, co je tam kulinářský majstrštyk. A to jsem si dala:-)))

Úroveň stravovacího servisu je obecně v Česku tristní, srovnáváme-li to s Itálií nebo třeba i Maďarskem nebo Rumunskem. To se pak člověk doma stydí

Za bolševika. To byl jiný servis.

V Praze na Ohrade byvala Pavone, ted uz tam, myslim, neni. Jednou jsem byl svedkem, jak se tam nad jidlem skupinka Italu rozplyvala blahem a olizovala az za usima. Tehdy me tento zrejme dost ojedinely jev opravdu potesil

Pavone? To mi nic neříká.zkusím to vygooglit a někdy tam turisty zavleču, jestli to tam ještě je-dík za tip

"Svatá pravda!"

Je to různé. Jednou jsem vzal italské přátele na klasické, dobře udělané knedlo zelo vepřo a byli nadšení. Jiní byli zase uchváceni česnečkou, v níž se na dně ukrýval olomoucký tvarůžek. Ale je to záhada a člověk nikdy neví předem, co se stane.

Ale taky pamatuji "italskou" restauraci, v níž všechno chutnalo asi jako čalamáda - těstoviny, pizza, cokoliv. Protože český kuchař, který pravděpodobně nebyl nikdy v Itálii, měl utkvělou představu, že italskou kuchyni dělá kombinace krájené cibule, paprik a hodně kyselého kečupu. Anebo možná fakt kombinoval jen kečup s čalamádou

V Praze je, pokud Italové trvají "na svém", nejlepší trattoria Cicala.