Pro zkušeného člověka je žvanil podezřelý už v momentě, kdy otevře hubu. A pak už nehrozí žádné nebezpečí.

pravda Marceli-dék za přečtení a pěkný večer

Pěknéé! Mimochodem, Libuško, vždycky mě zajímalo, když tiskový mluvčí mluví ze spaní, jestli se jedná o přesčasy?

tak o tom jsem Zdeni nepřemýšlela-zajímavá otázka

vlastně kdykoliv promluví když má po pracovní době tak je to asi přečas

Na počátku byl Rurik. A ten byl Viking.

Slovan ne!Až to bylo smíchané

vznikli z toho Slovane.

takže něco jako pouliční směska

kdo se prohnal střední Evropou zanechal zde něco ze své genetické informace-proto jsme tak odolní-kříženci vydrží víc než čistokrevné rasy

Ale pro některé pozice je schopnost hodinu mluvit a nic neříct snad podmínkou.

máš pravdu Klárko-zmínila jsem je v blogu jako ty, kteří si na žvanění založili kariéru-a že jich je

Se slovem, jako s vejcem a slepicí - jak to má fungovat v pořadí ? Slovo - jako hledání myšlenek, nebo myšlenka a pak teprve verdikt - slovo ? Zažil jsem otce ze staré autoritativní školy, který nikdy, nevzal své slovo zpět. Přivodilo to následně až komicko - neřešitelné situace. Jako ženatý ! - návštěva rodičů - jdeme na pivo ! Synu, co to máš na sobě za podivnou strůj ?! (Svetr a rifle). Tak s tebou nejdu - budu pomluven ... Dobře, tvoje kalhoty - žádné nepasovaly - chuť na chmelovinu velká ! Co teď - slovo nelze vzít zpět ... Dobře, vyjdi sám z domu, já za tebou o 5 minut později ... Zpátky mu to už nevadilo ... Jistě, extrém, nicméně pořád to byla generace, která si skutečně z huby - nedělala -rdel ! Co řekli - za tím si skutečně stáli - Mj., jejich odraz dřívější výchovy živno poměrů - Podali si ruce, podívali se navzájem do očí - Obchod, se stanovenými regulemi byl uzavřen. Nelze slovo nedodržet - Ono stojí nad všemi razítky ... Dnes, jsme zase ve zcela jiném extremu ...

máte pravdu pane Bučku také se mi zdá

komentář beze slov-to je stylové vzhledem k tématu blogu-dík a pěkný večer

Na jednu stranu nám byl dán dar řeči, abychom se mohli dorozumět, na druhou stranu by ten dar neměla postihnout inflace kvantity. Jenže... a jsme zase u toho věčného dilematu... když muž ženám lichotí a říká jim slůvka, na která se těší, jde o pouhou radost, kterou v některých případech pragmatický vědec neocení. De facto mluvíme zbytečně (neboť tu mohu připomenout velmi půvabný český film Kolik slov stačí k lásce), ale ve skutečnosti... Jednoduše řečeno, boj kvality, kvantity a pocitu zůstane nedořešen.

No, asi ve srovnání s kadencí jakou jsou schopni vytvořit některé národy, zejména Italové - paní Libuška by asi mohla vyprávět - jsme ještě celkem na hranici průměru a nadprůměru.

Slovem (slibem) nezarmoutis, ale ciny mam radsi.

já taky Jane-dík za nákuk a pěkný večer

..a mluviti stříbro, mlčeti zlato.

no vida Soňo, to jsem tam mohla nějak zamontovat-ale aby to zas nebylo moc dlouhý a užvanění-dík