Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

P59e59t48r 82P88á20n79e10k

7. 12. 2017 23:41

Copak to naznačujete? To už tu jednou bylo ,ne?Prý by stačil jeden chlap(ovšem potentní) na 100 ženských a ostatní by byli zbyteční, jako ženy po 45-ti.Je to samozřejmě kolosální blbost a kdyby neplatilo ,že "Staré bábě patří hrábě...,musel bych kvůli tomu prodat barák.(Já vím dámy,jenom do mě). Nechce se mi to rozebírat proč a jak atd. Příroda je moudrá,tak že uděláme nejlíp když se jí do toho nebudeme plést ,protože kdykoliv do toho koloběhu zasáhneme takto to zk...(no řekněme, nedopadne to dobře).Jen si představte,že bychom časem byli sami příbuzní,na sestru by zbyl nevlastní bratr,pak 3/4 a pořád by se to zahušťovalo.To by bylo degenerovaných pitomců.

1 0
možnosti
Foto

Naše babičky a prababičky říkávaly, že když se rodí hodně chlapců, bude válka... (Asi by je ta válka snížila na optimální množství?) Nevím, ale připadalo mi to cynické. Ty problémy "s přežívajícím" žirafákem rovněž. "Žij - a nechej žít..." To je moje krédo. Já měla se zašlápnutý mravencem, nebo s mouchou připlácnutou na mucholapce, problémy - bylo mi jich líto... Ach jo...:-/

0 0
možnosti
Foto

tak to jsme na tom podobně-já mám to krédo dokonce v profilu a když někdy zaplácnu mouchu tak jí také pak lituju-dík za zastavení a hezký víkend:-)

0 0
možnosti
Foto

ten titul a perex jsou trochu provokativní ale o to vlastně nejde-jde o chudáčka žirafáka-dík za zastavení a pěkný večer

0 0
možnosti
  • Počet článků 784
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1823x
Překladatelka, autorka vlastní tvorby, zvídavá cestovatelka, bloggerka, milovnice všeho dobrého co život nabízí. Hlavou jsem realista, tvářím se občas jako pesimista, ale srdcem jsem nenapravitelný optimista. Vypadám možná jako bojovnice, ale to jsou jen mimikry kterými chci ochránit tu příliš citlivou a zranitelnou holku uvnitř. Po přeložení asi deseti knih z angličtiny mě napadlo, co kdybych zkusila napsat něco sama- zatím mi vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den. Rozhodně se nepovažuji za spisovatelku-jsem jen zapisovatelka příběhů, které píše život, a které vidím kolem sebe. Baví mě rozplétat sítě vzájemných vztahů, kterými jsme všichni neviditelně propojeni, a objevovat souvislosti v předivu života. Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní. Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Seznam rubrik