Na hubnutí je nejlepší lezení po horách.

Ne nadarmo se říká, že pole dance je velmi náročný sport. A když jsem dočetla k omláceným kolenům... jo, ještě si to rozmyslím.

lezení po horách mám Klárko také moc ráda-už jen kvůli těm panoramatům

ale když slyším, jak se každou chvíli odněkud zřítí nějaký horolezec tak si říkám, že pole dance tak vysokou úmrtnost nemá

Lidi jsou schopní sletět v místech, kde nad tím zůstává rozum stát.

ráno ve zprávách říkali, že v Tatrách zase nějací čeští turisté měli nehody-jednu smrtelnou-a podle komentáře těch záchranářů si to skutečně lidé často způsobí jen svou neopatrností a přeceněním vlastních sil

To je každou chvíli.

ještě jsem neslyšela, že by se při tanci u tyče někdo zmrzačil nebo zabil, jako při horolezení-ale možná budu první, komu se to podaří

A to je způsob, jak se proslavit. Ale možná bych to na vašem místě přece jen někomu přenechala.

o proslavení jsem nikdy neusilovala-myslím že není o co stát-a tímhle způsobem už vůbec ne

a kam jezdíte na to horolezení? Taky do Tater?

Nejraději Balkán, tam je povětšinou ještě nezničená příroda. Ale už mi stačí jen chodit. :-)

já se jednou přihlásila na poznávací zájezd s lehkou pěší turistikou do Rumunska-hned první den výškový rozdíl 900 metrů některé části se daly zdolat jen díky řetězům, kterých se člověk přidržoval aby se tam vyškrábal,já byla pořád poslední v lehkých teniskách, zatímco všichni zdatní horolezci a horolezkyně v pohorách, když průvodkyně řekla ať ti vzadu jsou opatrní protože před týdnem tam mědvěd napadl nějakou německou turistku tak jšem se rázem dostala na špici výpravy, abych měla krytá záda, a když jsem šplhala na skálu, někteří pánové mě rádi pozvedli za zadek, abych jim nepadala na hlavu-od té doby když čtu zájezd s lehkou pěší turistikou zpozorním

ale příroda v Rumunsku nádherná.

pak jsem byla s Chorvatsku a Dalmácii, pohoří Durmitor také nádhera