Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Dnes mně svoje nitro otevřel úplně anonymní zákazník. Veze manželku na psychiatrii, neboť je po rozvodu. Rozvedl se s ní jeho syn, s nímž má 2 děti, ihned si ji vzal její vlastní tchán, s ním čekala třetí, ale potratila.... do toho vlastní děti jeho z předchozích 3 "přátelství" a její děti z předchozích 2 "přátelství". Někdo vyděděn, někdo práskl dveřmi a teď je litujte! Jediný, koho mě bylo líto, byly všechny malé děti, které z toho musejí mít hokej v hlavách!!

0 0
možnosti
Foto

teda já z toho mám hokej v hlavě taky8-o

nicméně děkuju za komentář z něhož jsem pochopila jen to, že rodinné propletence jsou vážně komplikované

pěkný večer

0 0
možnosti
Foto

R^Vzpomínám na jednu dávnou kamarádku své ženy. Ta když se rozpovídala o své široké rodině, tak jsme zakrátko nevěděli, kdo je čí strýc a jestli jeho praneteř je dcerou bratrance nebo synem sestřenice;-D

Hezký den, Libu:-)

0 0
možnosti
Foto

To znám Jane:-)

mě zas když bybička vyprávěla rodinné story tak jsem také nevěděla kdo je kdo

on navíc pletla jména tak to bylo pořád Tánička...ne Hanička...ale ne vlastně Bláženka...byly to nekonečné příběhy:-)

dík za nakouknutí a hezký večer

1 0
možnosti
Foto

P15e44t28r 52O27m98e20l26k72a

26. 9. 2017 13:34

Ludvík Vaculík- Cesta na Praděd :-)

0 0
možnosti
Foto

děkuju pane Petře to by šlo:-)

A není to také lihovina?

pěný večer

0 0
možnosti
  • Počet článků 784
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1823x
Překladatelka, autorka vlastní tvorby, zvídavá cestovatelka, bloggerka, milovnice všeho dobrého co život nabízí. Hlavou jsem realista, tvářím se občas jako pesimista, ale srdcem jsem nenapravitelný optimista. Vypadám možná jako bojovnice, ale to jsou jen mimikry kterými chci ochránit tu příliš citlivou a zranitelnou holku uvnitř. Po přeložení asi deseti knih z angličtiny mě napadlo, co kdybych zkusila napsat něco sama- zatím mi vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den. Rozhodně se nepovažuji za spisovatelku-jsem jen zapisovatelka příběhů, které píše život, a které vidím kolem sebe. Baví mě rozplétat sítě vzájemných vztahů, kterými jsme všichni neviditelně propojeni, a objevovat souvislosti v předivu života. Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní. Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Seznam rubrik