Libuše věští z Vyšehradu pořádnej průšvih

28. 01. 2019 17:35:01
Šla jsem od Lorety dolů k Pražskému hradu. Ohlédla jsem se po svém stádečku, abych ho popohnala, ale kupodivu poslušně šlapalo za mnou. Když jsem se otočila zpět dopředu, zůstala jsem jako opařená. Nebylo to tam to co by být mělo


Místo Hradčanského náměstí, kam jsme směřovali, ocitla jsem se najednou na nějaké polní pěšině.
Co se to stalo?Kde jsem sešla ze správné cesty?
Ježíši, jen aby se mě teď neptali, kde to jsme. Odhodlaně jsem kráčela vpřed a snažila se tvářit sebejistě jako člověk, který má vše pod kontrolou. Ať se děje co se děje, musím zachovat chladnou hlavu a nenechat na sobě znát, že nemám páru, kam je vedu.
Tohle je jedna z mých nejhorších nočních můr – jak jdu někam a vůbec netuším kam, za mnou šlape padesát lidí a já slyším, jak si mezi sebou šeptají, že průvodkyně asi zabloudila. A já nechci přiznat, že jsem ztratila cestu, a tak pokračuju, celá ochromená hrůzou z toho, že dorazím někam, kde zjistím, že je tam uzavírka nebo slepá ulička, a já se budu muset otočit, podívat do jejich unavených tváří, a pokud možná co nejradostněji jim zvěstovat, že se musíme vrátit.
“Už tam budeme?“ ozvalo se za mnou a já místo abych odpověděla, začala jsem je upozorňovat na zajímavé rostliny kolem cesty, abych rozptýlila jejich pozornost. Přitom jsem si všimla, že divoká vegetace se změnila v udržovanou zeleň. Pískem vysypané cestičky, klikatící se mezi pečlivě sestříhanými keři, všude samá odbočka a rozcestí, vypadalo to spíš jako v zahradním bludišti. Zámecké zahrady mívají labyrint vytvarovaný ze živého plotu, jenže tady mělo být Hradčanské náměstí a trávník s Mariánským barokním sloupem... Na druhé straně jestli jsem v bludišti, mohla bych se alespoň pokusit se jich zbavit a zmizet! Znovu jsem se po skupince ohlédla s úmyslem se vytratit. Ale byli pořád za mnou, jako lovec pronásledující svou kořist. Nejspíš pod vlivem nedávné četby řeckých mýtů se mi vybavil Minotaurus, který v mýtickém Labyrintu na Krétě pronásledoval své oběti. Jenže hrdina Théseus, když bloudil Labyrintem ve snaze zabil Minotaura, dostal od krásné Adriany nit, kterou za sebou zanechával, aby našel cestu zpět. Co za sebou zanechávám já? Hromady uvařeného jídla a umytého nádobí, stohy vypraného a vyžehleného prádla, náhodné a často nepochopené činy, chyby, omyly, spoustu zbytečně uplynulého času promarněného v neužitečných činnostech nezbytných k tomu, čemu se říká normální život. A místo Minotaura mě pronásleduje houf každodenních drobných příkoří i velkých životních katastrof. Jenže na rozdíl od Thesea, já se nevracím zpět, musím jít pořád dopředu a nestarat se co je za mnou.
Přidala jsem do kroku a vzpomněla si na scénu z filmu Faunovo velmi pozdní odpoledne, kde protagonista utíkal před Smrtkou, která ho pronásledovala s kosou, zatímco on vykřikoval, že ještě nechce odejít, že musí ještě něco udělat, že vždycky toužil udělat něco podstatného, ale neměl na to čas, protože ostatního ho pořád rozptylovali.
Otočila jsem se a s úlevou zjistila, že mě žádná Smrtka nepronásleduje, ani Minotaurus, jen houf unavených turistů. Ale ten neodbytný pocit, že bych ráda udělala něco podstatného, ale pořád to odkládám, protože nemám čas a někdo nebo něco mě stále rozptyluje, ten mám čím dál častěji.
„Tak copak paní průvodkyně, snad nebloudíme?“ začali si mě dobírat lidi ze skupinky. Dělala jsem, že neslyším a s očima vytřeštěnýma před sebe jsem zrychlovala krok.
Najednou jsem stála na nějaké skále, pod níž se rozkládalo údolí zahalené mlhavým oparem, a já ke své hrůze poznala, že v dálce přede mnou na protější straně údolí se rýsuje silueta Pražského hradu. Vždyť tam mám právě teď být, jak jsem se mohla ocitnout na druhém břehu řeky na Vyšehradě, když jsem šla od Lorety?! Co je to za blbost!
Jako kněžna Libuše kdysi na Vyšehradě s očima upřenýma do údolí ve věšteckém tranzu předvídala slávu budoucímu velkému městu, tak i já byla jak v tranzu, ale mohla jsem věštit tak akorát sama sobě pořádnej průšvih.
„Tak už tam budeme? Slibovala jste, že za pár minut a zatím...“Obklopil mě dav naštvaných turistů. Někteří se tvářili dost výhružně. Příliš mnoho ohařů, zajícova smrt, blesklo mi hlavou.
Začala jsem před nimi couvat a snažila se je přesvědčit, že jsem je na tu vyhlídku přivedla úmyslně. Ukázala jsem rukou za sebe do údolí a řekla jim, ať si vyfotí to krásné panoráma. Ještě trochu jsem couvla, ale najednou jsem udělala krok do prázdna, ztratila rovnováhu a začala padat.

Království za koně, vybavilo se mi zvolání krále Richarda, celkem v souladu s geniem loci, protože tady odněkud skákal Horymír na svém věrném Šemíkovi.

A v tom jsem se naštěstí probudila.

Autor: Libuše Palková | pondělí 28.1.2019 17:35 | karma článku: 26.25 | přečteno: 7360x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 26.87 | Přečteno: 487 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 298 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 521 | Diskuse
Počet článků 784 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1819

Překladatelka, autorka vlastní tvorby, zvídavá cestovatelka, bloggerka, milovnice všeho dobrého co život nabízí. Hlavou jsem realista, tvářím se občas jako pesimista, ale srdcem jsem nenapravitelný optimista. Vypadám možná jako bojovnice, ale to jsou jen mimikry kterými chci ochránit tu příliš citlivou a zranitelnou holku uvnitř. Po přeložení asi deseti knih z angličtiny mě napadlo, co kdybych zkusila napsat něco sama- zatím mi vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den. Rozhodně se nepovažuji za spisovatelku-jsem jen zapisovatelka příběhů, které píše život, a které vidím kolem sebe. Baví mě rozplétat sítě vzájemných vztahů, kterými jsme všichni neviditelně propojeni, a objevovat souvislosti v předivu života. Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní. Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...