Eisotrofobie

15. 12. 2018 11:43:54
Při pohledu do zrcadla zjišťuji, že vypadám čím dál tím líp. A čím blíž tím hůř. V určitém věku by se žena už neměla zrcadla ptát, kdo je široko daleko nejkrásnější. Odpověď by se jí nemusela líbit a seznam jmen by byl nekonečný.


Tímto reaguji na včerejší blog kolegy Davida Vlka, jak se popasovat s přibývajícími kily a roky. Jak naznačuje perex, hlavní je brát to s humorem. Tak nějak berte a následující řádky.

Před pár lety jsem si poprvé všimla, že když se ráno podívám do zrcadla, tak se leknu. Myslela jsem si napřed, že je to sperktrofobie, čili strach ze zrcadel, ale když mě děsil i pohled na vlastní fotky pochopila jsem, že mám jinčí problém.Třeba když jsem si prohlížela fotky z dovolené a s hrůzou jsem si uvědomila, že ta paní vypadající jako oteklý tučňák s batohem a kšiltovkou jsem skutečně já. Nemluvě o snímcích dokumentujících pobyt u moře-v plavkách jsem už vypadala jako michelinský panáček-samá pneumatika. Většinou jsem takové fotky hned mazala s tím, že je to prostě jen nepodařený snímek a optický klam, a časem jsem se už ani fotit nechtěla, abych svou přítomností nekazila malebné výhledy na krajinu v pozadí.

Prostě si jednoho dne všimnete, že neúprosný zub času zapracoval na vašem zevnějšku více, než by bylo záhodno. A není to jen zrcadlo, které vám to naznačuje-třeba citlivě pronesená, velice empatická poznámka vašeho partnera: Miláčku, nepřibralas trochu? Vypadáš jak bílá velryba...

Anebo když jdete po ulici a ve výkladní skříni vidíte nějakou tlustou ženskou, která má úplně stejné šaty jako vy. Zastavíte se a zjistíte, že je to váš odraz ve skle a že ta tlusťoška jste vy.

Poslední signál, že bych se sebou měla začít něco dělat ale přišel jednoho dne v obchodě, když jakýsi vetchý důchodce, kterého jsme předběhla ve frontě na košíky (nemůžu za to že jsem byla svižnější než on a navíc jsem pospíchala do práce) se na mě obořil: Kam se cpete babo?

Tak to byl šok! Když vám starej dědek řekne babo, tak je čas se zamyslet nad tím, že zrcadlo, "nepodařené" fotky z dovolené a poznámky okolí je třeba brát vážně.

A tak jsem se jednoho dne zdravě naštvala a začala jsem hubnout a cvičit, dbát víc o vlasy a oblečení a vůbec o svůj zevnějšek, což jsem do té doby považovala za povrchní starosti marnivých ženských, které nemají nic podstatnějšího na práci.

Ono se tvrdí, že starší žena se má oblékat přiměřeně svému věku, ale někdy neforemné, pytel připomínající oblečení, člověka dělá ještě starším, na druhé straně milosrdně skrývá to, co by mělo být skryto. Jenže já si najednou uvědomila, že se nechci až do konce života skrývat, a tak jsem na sobě začala tvrdě makat. A strach ze zrcadel postupně zmizel, staříci v obchodě -a někdy i muži mladší než jsem já- se po mně zas zálibně dívali, místo aby se se mnou prali o košík, tak mi ho přenechají, na ulici se za mnou ohlídnou a mi čučí na zadek.. A to je náhodou moc fajn pocit.

Jistě, stárnutí je proces který nezastavíte, ale dá se zpomalit a není třeba se tomu pasivně poddávat. Ale nedělat si z toho trauma. A jak je to s těmi fobiemi?
Eisotrofobie (anglicky eisotrophobia) - je strach z vlastního obrazu v zrcadle. Postižení si toto onemocnění plně uvědomují a mají především strach podívat se do zrcadla na vlastní obraz. Neměli bychom si eisoptrofobii plést s spekrtofobií, která označuje obecně strach ze zrcadel.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_fobií

Tak žádné strach, žádné fobie, trocha cvičení a žádné přejídání na noc, a radost ze života se vám navrátí. A už se focení nevyhýbám, ikdyž uznávám že fotky zdálky, nebo trochu rozmazaný, jsou nejlepší.

Autor: Libuše Palková | sobota 15.12.2018 11:43 | karma článku: 18.65 | přečteno: 1470x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 27.97 | Přečteno: 526 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 299 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 525 | Diskuse
Počet článků 784 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1819

Překladatelka, autorka vlastní tvorby, zvídavá cestovatelka, bloggerka, milovnice všeho dobrého co život nabízí. Hlavou jsem realista, tvářím se občas jako pesimista, ale srdcem jsem nenapravitelný optimista. Vypadám možná jako bojovnice, ale to jsou jen mimikry kterými chci ochránit tu příliš citlivou a zranitelnou holku uvnitř. Po přeložení asi deseti knih z angličtiny mě napadlo, co kdybych zkusila napsat něco sama- zatím mi vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den. Rozhodně se nepovažuji za spisovatelku-jsem jen zapisovatelka příběhů, které píše život, a které vidím kolem sebe. Baví mě rozplétat sítě vzájemných vztahů, kterými jsme všichni neviditelně propojeni, a objevovat souvislosti v předivu života. Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní. Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...