Češi preferují hrubost, lži a intriky?

Volba prezidenta a následné povolební diskuze částečně ukazují, jaké jsou preferenceurčité části tohoto národa. Skutečně chceme mít na Hradě někoho, kdo rád uráží oponenty a baví lid přihroublými průpovídkami?

Tím koho si zvolíme za prezidenta ukazujeme, jaké hodnoty vyznáváme.

Na jedné straně starý nemocný muž, který považuje za vtipné průpovídky typu pí... sem pí...tam ,a svým chováním tak znevažuje nejen úřad prezidenta této země, ale vlastně celý národ.

 Na druhé straně kultivovaný vzdělaný muž, který má hesla jako:

Slušnost není slabost.

Vzdělání je investice do budoucnosti národa.

Člověk by řekl-není co řešit a je jasné, čemu dají lidé přednost.

Výsledek voleb ale ukazuje, že slušnost, kultivovanost a vzdělanost pro spoustu lidí nic moc neznamenají. Nechci popírat, že pan prezident Zeman neměl také skvělé roky a neprokázal v minulosti své kvality, ale umění včas  odejít  a uvědomit si to, to je jedna z kvalit největších.

Když se začítám do povolebních diskuzí, třeba právě i zde na Idnes, musím s lítostí konstatovat, že velká část komentářů jsou hrubé výpady, urážky oponentů, populistická hesla a rádobyvtipné znevažování těch, kteří mají jiný názor. Vlastně to přesně kopíruje to, co nám často předvádí naše hlava státu. A nadarmo se neříká, že ryby začíná páchnout od hlavy.

Ne že by nebylo dost těch druhých, slušných., jen nejsou tolik slyšet, zboží s dryáčnickou reklamou jde vždycky víc na odbyt než to, u něhož se nabízející spoléhá jen na jeho kvalitu.

Lehký kordík dušení převahy nemá šanci proti těžkému gotickému popravčímu meči.

V neposlední řadě ani vizuální dojem není zanedbatelný - lehký dynamický krok a vzpřímený postoj jednoho, proti těžkopádné unavenosti  a shrbených zad druhého. Přímý pevný  pohled proti unylému a občas jakoby nepřítomnému uhýbání očí někam stranou či směrem do stropu. I dnešní odemykání korunovační komnaty jasně ukázalo, že nejen vstát či posadit se je pro prezidenta problém, ale také tak jednoduchý úkon jako je zasunutí klíče a odemknutí zámku-on jediný ze sedmi klíčníků s tím měl problém. Říká se také, že lidský obličej je odrazem duše. Oduševnělá bystrá tvář jednoho proti rádoby dobráckému avšak poněkuď poťouchlému úsměvu druhého. Náš prezident naše vizitka.

Když si vzpomenu na gesto, jakým prezident Zeman hůlkou vymezil premiéru Sobotkovi, kde je jeho místo-vrchol trapnosti. Naprostý nedostatek respektu k jinému člověku, ale i k úřadu, který ten člověk představoval. Švejkovské šaškárničky jsou nám milejší než jednoduchá důstojnost a normální civilizované chování?

Tím koho si vybereme jako reprezentanta naší země se vlastně definujeme v očích celého světa my sami.