Do třetice o volbách a politice

Čeština je bohatý jazyk a má spoustu krásných přísloví, úsloví a obratů. Jako si rabín Löw vytvořil Golema, zkusme si podle nich stvořit typicky českého politika. Jaký by měl být?

Určitě především chytrý a vzdělaný, takže, jak se hezky česky říká, mít všech pět  pohromadě… ačkoliv to jsme hned zpočátku nezačali nejlíp, ono to úsloví totiž vůbec nedefinuje čeho pět, snad pět v českých na stole? Nebo všech pět smyslů? Soudě podle politických projevů, které jsou plné nesmyslů, se mi to ale nezdá. Navíc se politici často chovají jako smyslu zbaveni, takže hledat v jejich činech nějaký smysl asi žádný smyl opravdu nemá.

Ještě tak na ženu političku by se zmíněné úsloví o všech pěti dalo aplikovat, každý přece zná tu klasiku: pěkná, prsatá, prdelatá, pracovitá a poslušná.

Ale pět pé u chlapa?

Kdesi jsem zaslechla něco jako přiblblý prepotentní pecivál popíjející pivo nebo prototyp primitivního pitomce produkujícího problémy. Ale to je laciné a ubohé, vraťme se radši k danému tématu, tedy politice. Možná se rčení pět pohromadě vztahuje na švestky, říká se přece  sbalit si svých pět švestek.

V souvislosti s chytrostí má čeština další pěkný výraz, a sice, vzít rozum do hrsti. Nápad, aby politik nosil rozum v hrsti, není možná tak špatný, protože by nikdo nemohl nic předstírat a národ by hned viděl, kdo toho kolik pobral. Ale na druhé straně by byl trapas, kdyby dlaně některých politiků zely prázdnotou.

Možná by se to dalo zamluvit akcí čisté ruce, při které se mohl omylem spláchnout i ten rozum. Díky zlatým českým ručičkám umí každý i jen průměrně schopný politik nechat zmizet usvědčující důkazy, které by mohly poukázat na nějakou tu špínu za nehty, takže udržet si čisté ruce není v politice zase až tak složité. Při praní špinavých peněz se vymáchají automaticky. Vzhledem k tomu, že politikům protékají rukama velké finanční proudy, měla by u nich být čistota důležitější než u běžného člověka, a je proto s podivem, že se zmíněnou akcí čisté ruce přišli až tak dlouho po Sametové revoluci, kdy se přerozděloval obrovský majetek, a rozhazovalo se plnými hrstmi.

Teď si nad tím všichni myjí ruce a dávají je od toho pryč, ale možná jen proto, aby nebylo vidět, že někomu přitom leccos uvázlo mezi prsty. Ale to jsou nejspíš jen pomluvy a spekulace já pevně věřím, že politici jsou v podstatě poctiví upřímní dobráci.

Pro to má čeština další krásný výraz - mít srdce na dlani.  Rozum v hrsti rozum a srdce na dlani, to mají chudáci plné ruce práce a kdo tvrdí, že jsou to nemakačenkové, tak jim křivdí. Zkuste pracovat, když máte plné ruce rozumu, a srdeční sval také něco váží…zejména pokud je ze zlata.

Srdce ze zlata je další slovní obrat pro štědré laskavé lidumily, jakými politici jistě jsou. To ostatně dokazují tím, jak se starají o blaho národa, zatímco nevděčný lid klanící s zlatému teleti mamonu ještě nepochopil, že není zlato všechno, co se blyští, a že všechny ty škrty v rozpočtu dělají v našem zájmu.

Politik musí také mít nervy jako špagáty. Čím silnější nervy má, tím častěji naopak tečou jeho opozičním kolegům. Zdecimovaný národ pak má z toho všeho nervy v kýblu.

Co se zevnějšku týče, nemusí být politik žádný krasavec, měl by být především funkční. Musí mít proto oči na stopkách, aby mu nic neuteklo, a uši jako radary, aby věděl, kde se co šustne. Uši by měly být dostatečně veliké, aby se mu za ně něco vešlo - říká se přece, mít za ušima. Ačkoliv o chytrosti jsme už mluvili v souvislosti s pěti švestkama, to bych radši dál nerozmazávala. Ikdyž, kdo maže, ten jede. O tom svědčí tuneláři, co si nakradli na lehkých topných olejích, ani se nemuseli trápit s tím zda jim Julie naolejovala koleje či ne, těm to jelo samo od sebe. Co se mazání týče, možná v tom jedou i výše zmíněné švestky v tekuté formě, tedy slivovice. Namazaný politik ztrácí případné morální zábrany, díky čemuž u nás úplatkářské aféry jen kvetou.  Pro chytrost máme v češtině ještě výraz mít otevřenou hlavu, ale to bych u politiků opravdu nevyžadovala, protože mi to přijde dost nepraktický. Jednak by jim do ní pršelo a zadřely by se jim závity, některým by zase vítr vyfoukal piliny. Z otevřený hlavy vám taky může vypadnout mozek a  nadělat do ní kdejakej pták, a když nedávno řádila ta ptačí chřipka, to by fakt nebyla žádná legrace. Navíc, pokud má někdo na hlavě máslo, což se týká i těch co prošli lustracemi, tak by mohlo se roztéct po politikově obličeji a zatéct i do toho mozku, a to by byl fakt humus.

Ačkoliv vzhledem k tomu, jak už bylo řečeno, že kdo maže, ten jede, třeba by se máslem promazané mozkové šroubovnice politiků začaly rychleji protáčet a myslelo by jim to lépe a efektivněji.

Mazaný politik je na tom rozhodně lépe než chytrý politik, ale lidé si tyhle dva pojmy často pletou a chytrost zaměňují za mazanost. Nicméně jako hlavy pomazané se někteří z nich chovají.

Těm kterým, to fakt myslelo ale už dávno sbalili zmíněných pět švestek a povalují se někde v teple na tropických ostrovech, zatímco lid, jemuž se vláda věcí jeho do rukou navrátila, na ně doplácí  a z daní musí uhradit ty obrovské daňové úniky.

Ale i my prostí čeští lidé jsme právě teď prokázali, že myslet umíme také, protože politika podle českých úsloví jsme si vytvořili celkem pěkného. Stačila jen trocha fantazie, a jaký je to fešák!