Jak uspokojit každého

Ještě se nenarodil člověk ten, aby se zalíbil lidem všem, říkám si vždy, když někdo z turistů v mé skupině začne rýpat a kritizovat. Nejen mě osobně jako průvodkyni, ale třeba program, počasí, jídlo, vždycky se něco najde

Každý, kdo pracuje s lidmi, ať učitelé, prodavačky, sociální pracovníci či lékaři, dobře ví, jak je to těžké. A když máte ve skupině padesát lidí, udělat radost všem je přímo nemožné.

Podle charakteru dotazů jsem za léta praxe vypozorovala, že turisty často víc než skutečná fakta a data zajímají legendy, pověsti, a takové ty drby jako kdo, kde, s kým, jak a proč. Dalo by se říct historický bulvár. Někdy je těžké odhadnout správnou míru a je nutné být trochu psycholog a všímat si druhu a úrovně jejich dotazů, a podle toho poznat, jak k nim přistupovat.

Někdy jsou to suchaři, které zajímají jen přesné údaje, podrobné informace. V tomto ohledu jsou snad nejhorší starší dobře situované dámy, které nevědí co roupama. Před cestou si něco nastudují, aby svými kuriózními dotazy mohly předvést, že to, že celý život byly v domácnosti ještě neznamená, že jsou hloupé husičky.

Dost šílení bývají také učitelé v důchodu, rádi skáčou do výkladu a snaží se převzít iniciativu jen aby ukázali, že si ze svého dlouholetého pedagogického působení stále ještě hodně pamatují. Zřejmě jak byli celý život zvyklí přednášet, tak jim to na zaslouženém odpočinku očividně chybí. Ale já jim tu radost ráda poskytnu a nechám je klidně mluvit:jednak ušetřím hlas, a jednak vím, že kdybych jim to nedovolila, tak bych je naštvala.

Někteří turisté se naopak přijeli hlavně pobavit, takže je lepší výklad odlehčit nějakou tou průpovídkou, jinak průvodce ty chudáky přílivem příliš podrobných informací zcela unudí k smrti. Ne že by bylo přímo nutné vyprávět jim anekdoty, ale jisté je, že pokud se vám podaří skupinku tu a tam rozesmát, je hned lepší nálada.

Někteří by zase jen nakupovali, jiní posedávali někde nad kávičkou, nebo v restauraci ochutnávali místní speciality, někdy chtějí do galerie nebo určitého specifického muzea, průvodce musí být zkrátka vždy připraven. Vždycky a na všechno. A schopnost rychlé improvizace je v této profesi nejen vítána, ale někdy je  doslova nutností.