Když slečna závist vstoupí do někoho z nás

Nebudu zde rozebírat známý text populární  písničky, jisté je, že závist je ošklivá věc. A když místo do někoho vstoupí do diskuzí blogerů, je to fakt masakr a nevyvratitelný argument

V poslední době se tu rozmáhá nešvar-někteří diskutující, když nesouhlasí s opačným názorem, místo rozumného argumentu oponentovi vmetou do tváře-vy prostě jen závidíte. Pozoruhodné je, že častěji závist jako argument používají muži-diskutéři  vůči diskutujícím ženám. Nesouhlasíte s kojením na veřejnosti? Závidíte… Aniž by měl dotyčný představu o tom, jaké máte poprsí a jestli skutečně máte důvod závidět.Kritizujete nevhodnost soutěže  krásy podporované jadernou elektrárnou?  Prostě jen závidíte – tvrdí vám někdo aniž by ujasnil, jestli si myslí,  že závidíte výhru-tedy stáž v elektrárně, nebo samotnou soutěž jako takovou. To že jste  nesoutěživý  typ, a tudíž vám jakékoliv soutěže jsou proti mysli, nehraje žádnou roli-jediný motiv, který blogera napadne, je ten, že jste ošklivka a tudíž všem adeptkám na miss závidíte.

Kritzujete přemíru nahoty v médiích? Ani nápad že by se mohlo jednat o přirozený stud (dneska vlastně spíš nepřirozený) nebo jinak nastavenou míru vkusu-zase jen vaše závist. Určitě jste podle oponenta tak ošklivá a neatraktivní čůza, že vy se nikde nahá promenovat nemůžete. To opět bez znalosti toho, jak na tom s fyzičkou kritizující skutečně je, čímž se automaticky předpokládá, že každá krásná žena má jediný zájem a životní ambici-pózovat nahá pro nějaký pánský časopis

A to že se jedna slavná herečka v Karlových Varech tvářila naštvaně, protože prý záviděla Čvančarové výstřih, vymyslel a napsal kdo?

Zajímavé také je, že závist jako motivace se ,méně často přisuzuje mužům (vlastně je to přirozené když uvážíme, kdo závistí argumentuje častěji). Nikdy jsem neslyšela, například vysvětlení, že prezident  Zeman nesouhlasí se Sobotkou jen proto, že mu závidí-Sobotka je přece jenom mladší a štíhlejší. Anebo, že se všichni  politici naváží do Macrona jen proto, že je pohledný, a už v tak mladém věku má kariéru, ke které se mnozí propracují až na sklonku života. Zkrátka ne ke všemu, co se na světě děje, musí být motivací jen závist a snaha soupeřit. Anebo ano a já jsem spadla z višně?

Začala jsem textem písničky a textem také skončím-tentokrát mého oblíbence Xindla X- Mám vítr z lidí co furt jen závoděj a záviděj…

 

Autor: Libuše Palková | středa 12.7.2017 8:00 | karma článku: 20,75 | přečteno: 1149x
  • Další články autora

Libuše Palková

Veřejná omluva

28.4.2019 v 6:35 | Karma: 10,61

Libuše Palková

Libo-li koprolit?

25.4.2019 v 11:07 | Karma: 5,53

Libuše Palková

Konec světa

24.4.2019 v 10:43 | Karma: 8,72

Libuše Palková

Sybila s bobkový listem

20.4.2019 v 21:15 | Karma: 18,28

Libuše Palková

Rozkvetlé Kladno

19.4.2019 v 21:11 | Karma: 17,38

Libuše Palková

Hysteron proteron

18.4.2019 v 7:08 | Karma: 18,89

Libuše Palková

Nevěstinec v koncentráku

16.4.2019 v 13:10 | Karma: 22,90

Libuše Palková

Nechceme imigranty

15.4.2019 v 13:37 | Karma: 15,76

Libuše Palková

Pražská náplava na Kladně

13.4.2019 v 19:22 | Karma: 22,18

Libuše Palková

Jack Rozparovač podruhé

10.4.2019 v 9:33 | Karma: 14,42
  • Počet článků 784
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1823x
Překladatelka, autorka vlastní tvorby, zvídavá cestovatelka, bloggerka, milovnice všeho dobrého co život nabízí. Hlavou jsem realista, tvářím se občas jako pesimista, ale srdcem jsem nenapravitelný optimista. Vypadám možná jako bojovnice, ale to jsou jen mimikry kterými chci ochránit tu příliš citlivou a zranitelnou holku uvnitř. Po přeložení asi deseti knih z angličtiny mě napadlo, co kdybych zkusila napsat něco sama- zatím mi vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den. Rozhodně se nepovažuji za spisovatelku-jsem jen zapisovatelka příběhů, které píše život, a které vidím kolem sebe. Baví mě rozplétat sítě vzájemných vztahů, kterými jsme všichni neviditelně propojeni, a objevovat souvislosti v předivu života. Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní. Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Seznam rubrik