Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čarodějnice

28. 04. 2017 16:52:35
Pálení čarodějnic je koncem dubna celkem oblíbená kratochvíle, ale kdo z lidí skotačících kolem ohně si vzpomene, že kdysi to bylo krutou skutečností?

Z historických pramenů víme, že hony na čarodějnice byly jedním z nejhrůznějších způsobů, jak někteří muži vybíjeli svou nenávist vůči ženám. A také nejpodlejších, protože se skrývala pod pláštíkem církve tvrdící, že se snaží očistit lidstvo od zaostalosti a černé magie. Podle mnohých historiků to však byl jen bezohledný konkureční boj – lékaři, (tehdy výlučně jen muži), se tak snažili zlikvidovat nebezpečnou konkurenci, protože lidové léčitelky a babky kořenářky, zvané čarodějnice, jim léčbou bylinkami dokázaly odloudit mnohé potencionální zákazníky.

Ženy označené za čarodějnice byly veřejně svlékány, mučeny a dokonce holeny, (a pak že současný trend totální depilace je nějakou novinkou-kdepak, to už tu bylo). To prý proto, aby bylo možno najít znaménko i na těch nejintimnějších částech jejich těl, což mělo být důkazem, že jsou čarodějnice. Spíš to ale bylo důkazem toho, že to všechno vymysleli nadržení úchylové a sadističtí impotenti, kteří tak našli způsob jak dát oficiálně průchod své potlačované perverzi. Kdo jiný by mohl tvrdit, že pokud žena při sexu sténá a je jako bez sebe, je to jasný důkaz její posedlosti, ze které může být vyléčena jen upálením na hranici? Závidět někomu schopnost kvalitně prožívat sex může jen ten, kdo s tím sám má potíže. Ale upalovat za to, to je trochu silný kafe.

Možná projev odvěké zášti mužů (naštěstí jen některých), že žena může pořád, ikdyž chce jen občas, zatímco muž může jen občas, ikdyž by chtěl pořád...

Jedna z vin, které byly mučeným nebožačkám kladeny, bylo především obcování s ďáblem-jinými slovy, ve středověku stačilo, abyste byla více sexuálně náruživá, a na problém jste měla zaděláno.

Ale nejen ve středověku.

Například Sofie, mladší sestra císařovny Sissy, byla pro svůj zvýšený sexuální apetit považována za vyšinutou, přestože třeba takový Casanova nebo markýz de Sade byli pro svou nezkrotnou sexuální aktivitu naopak považováni za frajery. Nakonec byla chudák Sofie zavřena do blázince, kde se ji snažili vyléčit, tedy udělat z ní cudnou ženu tím, že ji polévali ledovou vodou. Možná by podobná léčba studenými střiky měla být indikována spíše staříkům, kteří se chtějí ženit s dvacetiletými kráskami.

Ale ani dnes to ženy, které mají rády sex a nestydí se to přiznat, nemají nijak lehké. V knize Žárlivost a jak ji zvládat její autor Tomáš Novák uvádí dopis muže, který si stěžuje psychologovi na změnu chování své manželky: Jednou dokonce šla s kamarádkami na pánský striptýz. Když jsem si dovolil poznamenat, že jde o vrchol nevkusu a že v takových produkcích se nezřídka obnažují homosexuálové, byl oheň na střeše. Prý já si mohu namýšlet co chci a ona nic. Já se takovými myšlenkami jen sebeukájím, ale ona se baví. Narážela na to, že jsem jí před časem, abych náš sexuální život ozvláštnil, navrhl různá zpestření sexu-převleky počínaje a skupinovým sexem konče.

V jiné části se pisatel přiznává, že manželský sex už ho nevzrušoval jako dřív: Abych se ujistil, že jsem definitivně neztratil sexuální apetit, využil jsem několika příležitostí v zaměstnání. Mohu vás ujistit, že mě to docela bavilo, ale žádná z mých sekretářek mou milenkou nebyla.

Myslím, že výše citované nepotřebuje komentář, snad jen dodatek, že kniha vyšla v roce 2009, přestože citované názory se hodí spíš do minulého století. Je pravdou, že autor knihy dopis uvádí jako příklad zcestného způsobu uvažování žárlivců, ale ruku na srdce, podobné názory sdílí stále i dnes ještě spousta mužů - jen tak si vrznout v práci se sekretářkou je u chlapa normál, ale že si manželka zajde na pánský striptýz je sodoma gomora. Svlékající se striptérka bývá považována za umělkyni, mužský striptýz naopak za vrchol nevkusu a chlap, který se tím živí, není normální, nebo přinejmenším homosexuál (jak nazančuje výše citovaný úryvek), a žena, která by se na to dívala, musí být zkažená, zatímco muž sledující dvě navzájem se olizující lesbičky si zkažený vůbec připadat nemusí. A že se nejedná o překonané názory starých mužů, kteří nedrží krok s dobou, ukazuje i příklad relativně mladého zpěváka (Matúš), který se v únoru 2016 (tedy nedávno) v televizi chlubil, že mu jeho přítelkyně přivedla domů svou mladou prsatou kamarádku, a že si to fakt užíval. Na dotaz moderátorky, zda by podobnou kratochvíli své přítelkyni dopřál i on, tedy že by jí přivedl kamaráda, aby si užili sexu ve třech, reagoval poněkud podrážděně. Tak to by to mezi nimi prý už nefungovalo, prohlásil a pokračoval s tím, že kdyby viděl svou milou v objetí jiného muže, už by to prý nikdy nebylo jako předtím.

A z rozverného světáka s otevřeným přístupem k sexu byl najednou zkroušený klučina, brnkající na soucit diváka vyprávěním o tom, že prý kdysi podobnou zkušenost zažil a dost to s ním otřáslo.

Vida, jak se jedná o zvýšení mužské rozkoše, nic není nemožného, naopak, vše je dovoleno. Dokonce doporučováno, nejeden sexuolog z televizní obrazovky ženám radí, aby své manželství zachránily a svého muže potěšily právě tímto způsobem-tedy že přivedou kámošku jako třetí do party.

Nemluvě o filmech (namátkou můj oblíbený Sex ve městě nebo Dva a půl chlapa), v nichž se jejich tvůrci snaží stanovit nový módní trend, a sice, že běžným dárkem k partnerovým narozeninám je švédská trojka.

Allan (postava ze zmíněného seriálu Dva a půl chlapa) se velmi zaraduje, když mu jeho parnerka navrhne, aby zkusili sex ve třech. Celý rozjařený tou představou začne Allan plánovat, jestli by byla lepší bruneta nebo blondýna...jeho nadšení pohasne v okamžiku, kdy mu přítelkyně oznámí, že třetím do party by mohl být chlap.

„Chlap?“ žasne Allan s výrazem zděšení a zhnusení zároveň, a nemůže tomu uvěřit. „Ale proč chlap? To se mi vůbec nelíbí. Já myslel normální klasickou trojku-já ty a ještě jedna ženská.“

Jak výmluvné.

Žena pohled na svého milého šukajícího kámošku musí nejen ustát, ale musí se z toho radovat. Ale opačně to, jak naznačuje výše citovaný příklad, zřejmě nefunguje. Muž má nejen právo dát průchod své žárlivosti, ale zdá se, jakoby měl být chráněn před tím, aby byl takovým frustrujícím situacím vůbec vystaven (tím že se šíří idea že model on a dvě je běžnější, než ona a dva), zatímco ženám se to doporučuje jako lék na skomírající vztah bez ohledu na to, jaká psychická traumata jim to může způsobit.

A to si vůbec nevybavuji, že by se s podobným zážitkem (tedy že muž jí přivedl kámoše, aby si zpestřili sex) na veřejnosti pochlubila nějaké zpěvačka nebo herečka. Nejspíš by jí to v očích fanoušků odrovnalo a měla by po kariéře. Anebo tak přející milující manželé prostě neexistují, přestože pro sebe to vyžadují, nebo o tom alespoň sní...Anebo se to sice stává, ale ženy jsou natolik diskrétní, že necítí potřebu se s tím vytahovat na veřejnosti.

Zkrátka jak je vidět, alespoň v otázkách sexu se muži s ženskou rovnoprávností stále ještě nedokáží vyrovnat. Ale naštěstí nás už na hranici upalovat nesmějí.

Autor: Libuse Palkova | pátek 28.4.2017 16:52 | karma článku: 21.11 | přečteno: 750x

Další články blogera

Libuse Palkova

Kdyby muži mohli otěhotnět

"Kdyby muži mohli přijít do jiného stavu, už dávno by prosadili za znásilnění trest smrti". Tahle moudrost doktora Plzáka není ani zdaleka tak známá, jako profláknuté „zatloukat, zatloukat, zatloukat", ale je vtipná.

20.7.2017 v 13:09 | Karma článku: 15.27 | Přečteno: 488 | Diskuse

Libuse Palkova

Strach z šíření islámu

Žijeme ve složité době. Dnes stačí jen vyjádřit soucit s lidmi, kteří v gumových člunech plují přes Středozemní moře a měsíce čekají v hrozných podmínkách sběrných táborů na povolení k pobytu , a už je z vás vítač islámu.

19.7.2017 v 13:03 | Karma článku: 11.89 | Přečteno: 741 | Diskuse

Libuse Palkova

Muž neživí rodinu ale na vině je žena

Neplatí vám na dítě? Vaše chyba...Tak nějak by se dala shrnout reakce některých blogerů na diskuzi řešení problematiky samoživitelek. Jinými slovy, je-li muž nezodpovědný a nestará se o potomky, není to jeho vina, ale vina matky.

18.7.2017 v 13:00 | Karma článku: 35.75 | Přečteno: 4881 | Diskuse

Libuse Palkova

Pozor vysílá rádio bubu

Paní Bubílková by jistě prominula, že si od ní něco půjčuji a navíc to pletu s pojmem Vysílá rádio Jerevan. Ale to malé b naznačuje že se nejedná o zkratku jejího jména, je to takové to bububu co děláme na děti, aby se bály

17.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 574 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Každý měsíc to krvácí a stejně to nezdechne

Půjčila jsem si větu z jednoho trošku hrubostí k ženám oplývajícího vtipu. Můj muž si teď dva dny krvácel z pupíku a spotřebovala jsem na něj veškerý obvazový materiál a též asi osm menstruačních vložek.

20.7.2017 v 19:19 | Karma článku: 6.82 | Přečteno: 206 | Diskuse

Karel Trčálek

Hledání ztraceného šílenství

Může mi někdo vysvětlit (rozumně samozřejmě), proč dobrá polovina lidí pod mými blogy mluví stylem, jako by byli z nějaké ujeté maloruské sekty?

20.7.2017 v 17:27 | Karma článku: 6.30 | Přečteno: 124 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Multikulturalismus a realita

Všechno podstatné je vlastně obsaženo v názvu článku Jiřího Turnera „Multikulturalismus nefunguje, multikulturalismus existuje“, který byl podnětem k tomuto mému textu. Je to tak, různé „kultury“ se mísily už v prehistorii...

20.7.2017 v 15:06 | Karma článku: 15.84 | Přečteno: 1425 | Diskuse

Tomáš Králíček

Zkorumpovaná městská rada? Švába na ni!

Není až tak výjimečné, když jsou politici zkorumpovaní, když sami nedodržují zákony, případně si je přetvářejí k obrazu svému. Možná o to výjimečnější je, podaří-li se je odhalit a potrestat tak, že na to nikdy nezapomenou.

20.7.2017 v 14:13 | Karma článku: 7.69 | Přečteno: 274 | Diskuse

Libuse Palkova

Kdyby muži mohli otěhotnět

"Kdyby muži mohli přijít do jiného stavu, už dávno by prosadili za znásilnění trest smrti". Tahle moudrost doktora Plzáka není ani zdaleka tak známá, jako profláknuté „zatloukat, zatloukat, zatloukat", ale je vtipná.

20.7.2017 v 13:09 | Karma článku: 15.27 | Přečteno: 484 | Diskuse
Počet článků 185 Celková karma 24.91 Průměrná čtenost 880

Mým krédem je žij a nech žít, a  pokud nejde o život, nejde o nic. Přála bych si, aby k sobě lidé byli více tolerantní a vstřícní.Myslím že když člověk s něčím nesouhlasí, nemusí to proto hned odsuzovat.

Vyšly mi tři knížky: Za chlapem a tramvají neběhej, za pět minut je tu další, Italská invaze v Praze a Recept na šťastný den, čtvrtou mám už v počítači a pátá se mi rodí v hlavě.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.