blázinec

Když člověk pozoruje co se kolem děje, ptá se občas  sám sebe, co je ještě normální a co ne..kde je hranice mezi normalitou a vyšinutostí a dokážem to vůbec ještě rozlišovat?

ZE ZÁPISKŮ PRIMÁŘE PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY

8.září

Dnes jsme přijali pacienta s celkem běžnou psychickou úchylkou:tvrdí o sobě že je Napoleon. Pche, takových jsem za své dlouhé praxe už viděl! Je pravda, že tenhle je výjimečně agresivní, nutí zaměstnance i ostatní pacienty aby se řadili do šiků a pochodovali po chodbách a za sebemenší prohřešek jim vyhrožuje popravou. Bude proto asi lepší ho izolovat na samotku a naordinovat větší dávku uklidňujících léků

9.září

Pacient reaguje na léčbu velmi dobře, zklidnil se natolik, že je možné ho přeřadit na běžný režim. Stále je sice přesvědčen, že je Napoleon, na šikování ani pochodování již však netrvá. Při skupinové terapii líčil některé detaily napoleonských válek tak barvitě a přesvědčivě, že kdybych nebyl odborník s dlouholetými zkušenostmi, skoro bych jeho fabulacím podlehl a uvěřil, že to vše prožil na vlastní kůži. Zřejmě má tyto informace velmi podrobně nastudované z odborné literatury a nebo je vypozoroval z historických filmů.

10. září

Pacientův stav se mírně zhoršil. Trvá na tom, abychom ho propustili, neboť se prý blíží datum rozhodující bitvy, u které nemůže chybět. Vyhrožuje, že pokud ho nepustíme, všechny pobije a uteče. Zřejmě bych ho měl znovu izolovat na samotku. Tvrdí, že podrobným průzkumem našich nedostatečných bezpečnostních opatření si ověřil, že utéct odsud nebude žádný problém. Ve srovnání s Elbou nebo Svatou Helenou to prý bude brnkačka

11.září

Pobytem na samotce se pacient opět zklidnil. Na skupinovou terapii jsem ho ale nepustil,  radši jsem mu dal individuální konzultaci při které vyjádřil obdiv mým organizačním schopnostem a tomu,  jak pevně vedu zdejší oddělení. Člověk s takovými kvalitami je prý podle něho předurčen k vůdcovské pozici. Nakonec dodal, že vypadám úplně jako Leclerc, jeden z jeho generálů.

Večer jsem si v knize o napoleonských taženích našel portrét generála Leclerca a skutečně:jako by mi z oka vypadl. Jak to že mi to dosud nikdo neřekl? Nový pacient je zřejmě nejen nesmírně erudovaný v oboru historie, ale má i geniální postřeh.

12.

Dalším rozhovorem s novým pacientem jsem se utvrdil v přesvědčení, že podobně jako většina našich chovanců je nadprůměrně inteligentní a dostal se k nám nejspíš jen proto, aby unikl z toho blázince venku za zdmi ústavu. Toto tušení mám již další dobu a narůstá každým dnem, když odcházím z práce a  vidím, kolik běhá na ulici šílenců, zatímco když ráno vcházím do své kanceláře, mám pocit, že se vracím do bezpečného přístavu. Během zmíněné konzultace mi Napoleon, teda pacient s touto přezdívkou, několikrát opakoval svou žádost o bezodkladné propuštění.

13.září

Rodině jsem oznámil, že dnes zůstanu v práci přesčas, aby na mě nečekali s večeří, protože přijdu hodně pozdě. Personálu, který měl mít noční službu, jsem do kafe nasypal větší dávku uspávacích léků, a připravil vše nezbytné. Teď sedím v kanceláři a čekám na určenou hodinu a stanovený signál. Jen doufám, že to vyjde přesně podle plánu. Napoleon mi totiž za pomoc při útěku slíbil povýšení… z obyčejného generála se tak stanu vrchním velitelem!